Číslo 9

Podobně jako u nedávno hodnoceného německého válečného filmu "Most" (2008) nevyjadřuje mé hodnocení technické kvality díla, ale jeho ideologickou rovinu. Akční sekvence jsou spektakulární, atmosféra postapokalyptického prostředí hutná a celý svět lidsky se chovajících panáčků a mechanických bestií nápaditý, až takřka originální. Ale co je to platné, když báječnou vizi z režisérova stejnojmenného krátkého animáku znásilňuje scénář prýštící hrubozrnnou křesťanskou agitkou o zhoubnosti strojů a čistotě lidské duše, jež zaručuje spasení, narozdíl od intelektu, který přináší smrt a zmar? ------ následují argumentační příklady, které se bohužel neobejdou bez zásadních SPOILERŮ ------ Příběh pojednává o konvertování hrdiny se jménem Devítka, který postupuje jako moderní člověk - tedy spoléhá se na intelekt, úsudek a ověřené poznání. Jenže jeho konání přináší smrt jeho souputníků (příznačně první umírá panáček, který je ve skupině hlavní vědátor, vynálezce a obdivovatel technologie). Nakonec ale vše vyústí v jeho prozření a přijmutí duchovního přístupu. Další příznačnou postavou je Jednička v podobě kněze, který zbaběle schraňuje své ovečky v kostele, místo aby šel do boje vůči zlu, ale který se ve finále sebeobětuje pro vítězství dobra a především posvětí hrdinovo konání. Definitivní stvrzení křesťanské linie přichází na konci, kdy místo toho, aby byly duše padlých panáčků přeneseny do náhradních těl (což by zavánělo "cizími" náboženstvími vyznávajícími reinkarnaci, nebo dokonce kyberpunkem) se všechny hezky s úsměvy na tvářích odeberou do nebíčka. Tradicionalistickou linii pojišťuje trapně konzervativní konec, kde z popela nesourodé skupiny vzejde tradiční heterosexuální rodina se dvěma dětmi (Proč ve světě hadrových panenek musejí být postavy genderově specifikované?). Inu, technologie je nástroj zla, všechny ty internety by se měly zakázat a hlavně, jak se praví v úplném závěru filmu, "je to náš svět a je na nás, co s ním uděláme". (07.09.2009)

Tam, kde se Wall-E pokouší v první půli o náznaky depresivní postkatastrofické atmosféry, tam Číslo 9 rozvíjí svoji vizi světa sežehnutého válkou naplno a neohlíží se na nálady dětského publika. Výtvarná stránka je úžasná a protože v mém hodnocení hraje obvykle významnou roli, přikloním se k pětihvězdičkovému hodnocení, i když s tou filozofickou stránkou snímku mám problém a jeho vyústění považuju za neuspokojivé. Tam, kde např. Avatar má filozofii až příliš primitivní, tam je filozofická rovina Čísla 9 možná až příliš komplikovaná a neurčitá. Číslo 9 líčí příhody devíti podivuhodných bytostí s robotickým základem, které vyhlížejí jako hadrové panenky kombinované s představou umělých strojů z konce 19. století. Retrostylizace, která jako by vypadla z pozdních románů Julese Verna, spolu s pochmurnou výtvarnou stránkou laděnou do hnědi je pro dnešní animovaný film výjimečná a film celkem odvážně narušuje představu pozitivně laděného filmu, na který vyráží rodiče s malými potomky. Hrdinové příběhu čelí monstrózním strojům, z jejichž podoby už na první pohled čiší nenávist a odosobnělé zlo techniky, která se vymkla lidským rukám. Tvůrci filmu na první pohled pracují s obavami dnešního obyvatele vyspělého světa, kterému technika na první pohled leze na nervy a sní o návratu k jednoduchému životu v souladu s přírodou. Souboj panáčků s ďábelským vynálezem je plný dobrodružné akce a jedinečných efektů. Pod jejich palbou sice poněkud uniká myšlenka, ke které by měl příběh směřovat, ale i tak se pro mě jednalo o silný zážitek. Celkový dojem: 90 %. (02.05.2010)

Po zhlédnutí traileru a po sléze i kraťasu jsem byl plný očekávání ( možná i obav, abych nebyl nakonec zklamaný )... A výsledek ? Nějak si nemůžu vybavit, kdy jsem naposled viděl takhle skvělej animák.. Mělo to atmosféru, náboj, vtip a já si len přál, abych se mohl dívat o trochu déle... Další slova jsou zbytečná - běžte na to do kina ;-) 90% a díky ČSFD za tenhle zážitek. (10.09.2009)

Až se mne někdo zeptá na otázku, jaký film mne za rok 2009 nejvíce zklamal, odpověď bude jasná: Číslo 9. Charaktery postav postrádají jakoukoliv šanci vcítit se do jejich situace, akčních scén je oproti nabušené ukázce minimum a to všechno posílá do horoucích pekel, v tomto případě do nebíčka, odfláknutý scénář plný náboženských a morálních ponaučení, takže ani dobrá režie nezachrání non-stop nudu při sledování. Hollywood úspěšně pohřbil další originální námět. Amen. (11.11.2009)

Začátek si udržel mojí pozornost... asi deset minut. Pak nastoupil - omlouvám se všem, které by to mohlo urazit, nebo pohoršit, ale jinak to opravdu nazvat neumím - nehorázný americký kýč. A ten si mou pozornost neudržel, ba se mi zdá, že si ji ani nezasloužil. Možná měl Shane Acker zůstat u svého jedenáctiminutového kraťasu z roku 2005, protože tím, že čas kraťasu vynásobil sedmkrát, světu nedal nic nového. Ano, ponurá ukázka postapokalyptického světa byla velmi zdařilá, možná, že bych ji mohla nazvat animovanou tváří Orwellova světa 1984, ale to jen možná a namátkou. Někdo tu píše o strhující akci, která mi strhující rozhodně nepřišla, spíše mne nutila se starat o to, jestli bych si náhodou neměla nalakovat nehty, což jsem taky stihla, a to se mi u dobrodužných fantasy nestává... Film by to byl dobrý, kdyby si dokázal udržet pozornost. A asi to i shazuje fakt, že jsem si ho zařadila mezi své nejočekávanější filmy roku 2009. (31.01.2010)