poster

Persepolis

  • Francie

    Persepolis

  • Slovensko

    Persepolis

Animovaný / Drama / Válečný / Životopisný

Francie / USA, 2007, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    *****

    Jeden z nejlepších animovaných snímků, co jsem kdy viděl, nádherná černobílá 2D záležitost, která vychází z komiksové předlohy, což je na některých políčkách filmu hodně patrné. Narozdíl od americké konkurence však Persepolis neloví ve vodách pokleslé fantazijní akčnosti, ale zůstal zakotven u břehů artového filmu. Těžko říci, čím je tenhle film především - pro někoho alternativní možností seznámit se s rychlokurzem íránských novodobých dějin, pro jiného silným emancipačním hlasem z míst, která lídři západu označují jako ,,osu zla", pro dalšího nadčasovým podobenstvím o typizovaných osudech ,,malých" lidí - obětech režimů, násilí, válek..., nebo možná vynikne tento pohled - čirá existenciální reflexe člověka ztraceného v nesrozumitelném a nepřátelském světě, film o ,,cizince ve vlastní zemi", zoufalé volání zesilované mezními situacemi těch podivných životních peripetií... Persepolis má neobyčejnou sílu a mnohokrát jsem litoval, že nebyl natočen jako hrané drama. I takhle však umí pojmenovat bolavá místa a poukázat na absurditu totalitního režimu (který se v tolika drobnostech podobá tomu našemu, až z té podobnosti mrazí...). Velmi zajímavý je ženský pohled Marjane Satrapi, autorky i stylizované hlavní hrdinky, v tolika věcech obohacující mé zkreslené představy a vyvracející možné předsudky. Emancipace je skutečně jedním z nejdůležitějších fenoménů novověku. Persepolis vyniká v mnohém, svou osobitou a čistou animací mi mnohdy připomněl animované filmy našeho nestora Karla Zemana, ale i japonské mangy, ten dvojrozměrný nostalgický retro obraz Íránu, Vídně osmdesátých let, všechny ty ikony západní kultury a odrazy její mediální podoby, Bee Gees, Iron Maiden, Punk, Michael Jackson, Derrick, Bruce Lee, adidasky a hranolky s kečupem... Všechno tak roztomilé a záměrně naivistické a pod tím rastrem pachuť mučení, zabíjení, strachu, úzkostí... Člověk sleduje pohádku (sic pro dospělé) a chvěje se hrůzou... Nádherný a čistý film... Hodně podobný (i když estetikou animace ne tak absolutní) je rovněž animovaný pozdější bratříček Teheránská tabu. PS: Velmi trefný je komentář uživatele Iggyho...(17.2.2008)

  • Arbiter
    *****

    Populismus atakuj se zaťatými zuby přímo na solar a s nadhledem. Bude to bolet, né že né. Chce to ale udržet si svojí vnitřní integritu. Můžeš se zbláznit, můžeš bejt prodejná děvka, můžeš se nechat zabít. Buď to ale Ty, proboha. ___ Hodně silný, upřímný a hořkosladký výlet životem holky výjimečné, ale příjemně pozemským způsobem. Chytrá hra obrazu beze slov. Zábavná spratkovská nasranost. Rezignovaný nadhled i neskrývané slzy tam, kam patří. Černobílé provedení silně kontrastuje se všemi odstíny šedi, které nabízí obsah (Ikdyž subjektivní pohled na věc převažuje. Aby taky ne). Miluju schopnost některých lidí vypíchnout titěrný (=nejdůležitější) blbůstky života a jakoby nic je zakomponovat. Krása.(21.4.2011)

  • ripo
    ****

    Persepolis, alebo stručné dejiny moderného Iránu. Na postave Marjane autorky zobrazujú život v Iráne, kde sa s každou zmenou režimu očakávalo niečo lepšie. Vždy však prišlo len to horšie. Náboženský islamský fantizmus, donucujúci ženy zahaľovať sa a idealistický boj ľavičiarov a komunistov proti diktatúre. Poctivá ručná, jednoduchá, ale o to údernejšia animácia ukázala, že aj v dnešnej dobe futuristických počítačových 3D animácií má jednoduchá kresba soje miesto.(28.1.2010)

  • _Berunka_
    *****

    Vynikající snímek na poli animovaných děl nás zavádí do prostředí íránské metropole a představuje nám historii této země od rozkvětu až k pádu. Seznamuje nás s Marjane Satrapi, dívka vyrůstající v pokrokové rodině, která byla zapojená do komunistického a socialistického hnutí. Sonduje osud zoufalé ženy, vzpomínající na raná léta jejího života. Navštěvovala francouzské lyceum, kde byla jako dítě svědkem vzrůstajícího potlačování občanských svobod a dopadu íránské politiky na každodenní život. Příběh je zakreslován očima dítěte, a proto zachycuje pohled na svět s veškerou její nevinností, fantazií a nadšenou rozkošností. Sledujeme, jak tamější režim působí na obyvatelstvo. Způsob, jakým musí čelit vyčerpávajícím a nekončícím bojům o svá práva, rovnocennost a svobodu. Za projevy svých názorů jsou tvrdě trestáni, stávají se oběťmi zvěrstev a mučení ve vězení. Děj zde nastiňuje osudy lidí, kterých se nejvíce týká místní dění, jsou vzniklou situací nejvíce biti. Ukazuje obyvatele plné nadějí, že konečně příjde změna, jenže jsou znovu a znovu klamáni. Už dávno skončila vyhlídka na lepší zítřky. Naopak se Írán propadá do hlubší propasti… Dostaví se změna oblékání, bída, nedostatek jídla. Poslední zbytky svobody jsou ty tam. Ženy jsou znevýhodňovány, ze země vzniklo vězení, atmosféra dusivá a plná nespravedlnosti. To vše v 2D animaci s převládajcí černou a bílou barvou, přičemž zajímavé jsou pasáže, kdy Bůh promlouvá s Marjene. Věrně ztvárněné až mrazivé. Vždyť kdo by mohl nejlépe popsat danou situaci než ten, kdo ji zažil? Marjene Satrapi dnes žije v Paříži, kam utekla ze strachu před íránským režimem.(20.5.2008)

  • liborek_
    *****

    Tento film pro mě byl velmi příjemným překvapením - animací, příběhem, vyobrazením hlavní hrdinky i historických souvislostí Iránské revoluce a následné íránsko-irácké války. Dvojrozměrná po většinu filmu černobílá animace působí v teď už rigidním a nenápaditém světě počítačových 3D trháků velmi osvěžujícím dojmem a navíc je podpořena velmi silnou osobní zkušeností autorky a současně hlavní hrdinky znepokojivého příběhu. Zážitek je o to silnější, že navzdory černobílému zpracování, vidění tehdejšího světa je podáno velmi komplexně - nic nemá rub a líc. Ani hlavní hrdinka, jakkoli je nám sympatická, není prototypem bezvadného nadčlověka. Má své vlastní chyby, které občas způsobí nepříjemnosti i náhodnému nevinnému přihlížejícímu. Persepolis je vynikající reflexí politických změn v Íránu, které vpodstatě trvají dodnes. Šáha Pahlavího nahradil Chomejní, autokratickou diktaturu nahradila další, tentokrát teokratická, jež i v dnešním Ahmadínedžánovském Íránu má k idylce daleko.. P.S.: Neznal jsem původní komiksovou předlohu, ale i kdyby, srovnávání filmu s tištěným médiem mi bylo vždycky proti srsti...(13.1.2008)

  • - Catherine Deneuve jako jediná propůjčila svůj hlas jak originálu, tak i anglicky dabované verzi. (DaViD´82)

  • - Podobnost rodičů hlavní hrdinky Marjane s animovanými postavami je dokonalá. Když pak do animačního studia přišli rodiče Marjane Satrapi, měli animátoři pocit, jakoby je navštívil reálný Mickey Mouse a Minnie Mouse. (mr.filo)

  • - Ve filmu jsou v barvě vyvedeny pouze scény ze současnosti (myšleno z pohledu snímku). Tedy na úplném začátku a poté až na konci. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace