Pevné pouto

Naozaj tento film niekomu dokáže vliezť pod kožu a nadchnúť ho?? V jednotlivostiach je Jackson opäť výborný, napríklad pocitové zobrazenie mrazivého stretu najčistejšej detskej nevinnosti s najhroznejším ľudským zlom (vražda) je svojou dôveryhodnosťou unikátne. Ale multirovinná koláž, ktorá za sľubným rozjazdom snímky následuje, a hlavne finálne vyústenie liniek, nastolujú jedinú, kľúčovú otázku: "Čo do pekla chcel týmto zmäteným filmom jeho autor povedať??" Tých otázok na vyjasnenie, týkajúcich sa významu konkrétnych scén a postáv, by bol napokon tucet - ale nechcem spoilerovať. Pýtam sa teda len jednu, neškodnú: Aký význam mala pre dramaturgický koncept tohto filmu komicky ladená postava Susan Sarandon? Alebo sa v ňom ocitla iba preto, lebo režisér je fanúšikom herečky? Prešlapom The Lovely Bones nie sú fantasy obrazy (tie sú samé o sebe krásne), ale načisto rozplynutá rozprávačská vízia. (23.02.2010)

Dobře to dopadlo. Tedy ani ne tak tento snímek, protože jeho konec považuji za mizerný, ale já jsem to přežil. Jako rodič, který dosud nepřerazil hůl o hlavy svých dětí, jsem měl obavu sledovat film o vraždě dítěte, ale nějaký přehnaně přímočarý útok na city se naštěstí nekonal. Papírový kapesník mi sice při každém použití uslzeného smyčce zvědavě vykoukl z kapsy, ale když viděl mé suché oko, tak se smířil s tím, že důvodem jeho použití nebude dojetí, ale cosi z dutiny nosní. Viděl jsem tedy cosi vizuálně působivého a tak emocionálně nevyrovnaného, že jsem to původně chtěl spláchnout alibistickými třemi hvězdami, ale Tucciho přívětivě odporný výkon mne donutil ještě jednu hvězdu přihodit. (02.10.2011)

Katalogová nuda! Pan Jackson je snad pod vlivem Prstenu nebo Braindead. Půlka filmu vypadá jako Volpejpr psychotického hráče sci-fi her či obrázková výstavní stěna maloměstských obýváků. Nudím se!! Je li tohle nebe, mám chuť obložit se výbušninou a risknout to s bandou panen u konkurence. Ésoterické prostředí jde ruku v ruce s ésoterickými žvásty! Tedy pokud nemáte rádi hlubokomyslné filosofování čtrnáctiletých holčiček. Jo a už jsem se zmínil, jaká to byla výstavní nuda?? Tedy pokud nemáte rádi půlhodinové záběry pana Tucciho, kterak veze do sběru sejf nebo kope díru v kukuřičném poli! Je nesporné, že pan Tucci je ukázkový úchyl a už ho nikdy nechci vidět v komedii. Ač u tohohle filmu poznala moje prdel středověk, za něj jednu dám! A druhou dám za Susan Sarandon! To je totiž z ryze gerontofilního hlediska jediná píchatelná šedesátka na světě. A nemůžu přece Velkému Peterovi dát odpad, že?! Jo, a na tomto místě bych chtěl pro méně pečlivé čtenáře ještě zdůraznit, že to byla příšerná, monstrózní, gigantická, téměř nekonečná nuda! Tak pane Jacksone, už máte svou Fontánu a příště bych opět prosil nějaký výživný kulinářský pořad o vyjídání mozků či výpravnou sondu do života liliputů! (25.03.2010)

U žádného ze 7 Jacksonových filmů, které jsem doposud viděl, nešlo mé hodnocení pod 4*, ale v případě The Lovely Bones budu prostě muset udělat výjimku. Tento film je totiž velmi nevyrovnaný a dějově (i přes tu fantasy složku) dost nedůvěryhodný. První záběr na zářivé nebe mě praštil do nosu, ale časem jsem si zvykl. "Komediální" výstup Susan Sarandon mě však kopl do slabin, průběžně mě profackovávala náhodná prozření osob, pecku do břicha mi uštědřilo naprosto nelogické chování Susiiny sestry v určitém okamžiku, no a konec s rampouchem mě definitivně knockoutoval (omlouvám se za to přirovnání k boxerskému zápasu, ale chvílemi jsem si opravu připadal jako v ringu). Alespoň, že se našlo i několik věcí, které dokázaly udělat Pevné pouto koukatelným, jako třeba slušné herecké výkony (hlavně Tucci v roli vraha), občasné dobře budované napětí (spojené s výbornou hudbou) a některé ve správných chvílích zvolené vizuální hrátky, flashbacky. No, ale jak se říká, i mistr tesař se někdy utne (teda doufám, že tohle byl jednorázový výpadek, který se v Jacksonově filmové tvorbě již nebude nadále opakovat). (14.08.2010)

Pevné pouto je "slátanina", která sice nabízí několik silných momentů, ale jako celek vůbec nedrží pohromadě. Zatímco část odehrávající se v realitě má slušnou atmosféru, snové scény se utápějí v kýčovitých obrázcích a prazvláštní poetice. Film má sice v první třetině slibný rozjezd, ale nakonec se jeho sledování stává značně ubíjejícím zážitkem. (08.04.2010)