Výstřel

Jeden z nejoceňovanějších De Palmových thrillerů ( mimo jiné patří mezi TOP 3 Quentina Tarantina ) mě zase tolik nenadchl. Pořád je to ten stejný napínavý De Palma, ale rozhodně není natolik zábavný jako Dvojník nebo Kainova výchova. Neškodilo by vyvíjet větší zájem o postavy. A na tu subjektivní kameru (kterou jinak miluju ) by si měl taky občas dávat větší pozor a brát více v potaz periferní vidění sledovaných postav. P.S. De Palma rád obsazuje Johna Lithgowa a ještě radši do role psychopatů (05.08.2006)

"Nechtějí detaily ani politickou vraždu ... jen nehodu." Tak nám zemřel budoucí prezident a to je vždy ideální čas pro nějakou tu konspirační teorii. Já mám konspirace rád, takže věřím, že kdyby do toho byl zapleten někdo mocný, tak okamžitě zmizí zvukař Jack, štětka Sally i fotograf Manny společně se všemi důkazy v nějaké sympatické spalovně či vrakovišti. Nicméně tohle je film, takže tu máme odhodlaného hrdinu a jeho boj za pravdu, což je sympatické. Prostě není těžké Jackovi fandit, užívat si technických vymožeností začátku osmdesátých let a doufat, že to dopadne jinak, než to dopadnout musí. (12.09.2018)

Veľmi zaujímavý film na analýzu. Počiatočný koncept je pútavým preniknutím do tajomnej kriminálnej hry, kde sú karty rozdané. Prostredná časť je v podstate priemerná s množstvom zvratov (zvratmi s béčkovým charakterom nie hitchcockovským :)) a s vlastne ťažko uveriteľnými konaniami postáv (pričom stále balancujete medzi 3-mi a 4-mi). Lenže to by nebol Palma Palmom keby nevyužil svoje majstrovstvo spomalených záberov a potenciál Donaggia, na ktorého záverečnú melódiu sa len tak nezabúda. A svedomie vám nedovolí isť pod 4 :). Skrátka neznámy ale pamätný film. Nie je vybrúsený ako The Conversation (Rozhovor), ale má emocionálnejší nádych. (08.11.2013)

On by to nebyl špatný film, jen kdyby si De Palma nehrál pořád na Hitchcocka a scénář nechal přepsat někomu, kdo scénáře psát umí. V této podobě je to úžasné kameramansky, výpravou, choreografií scén, pokusy o kameramanská ozvláštnění (především záběry, kde jsou v obraze současně detail a celek v pozadí současně, ale i ty pohledy od stropu, o nichž si mnozí myslí, že přišly až se třetím Johnem Wickem), někdy to hodně připomíná styl Tonyho Scotta (třeba u Fanouška), a nemyslím to nijak zle. Jenže co naplat, když se postavy chovají jako idioti, nevěřím jim jejich charaktery (zvukař dělal pro policajty a nedojde mu, že ohrozí život té holky, pokud bude trvat na tom, aby zůstala ve městě?), a v podstatě nevěřím ani tomu, že šlo vlastně o akci jednoho člověka, který zařídil zcela vše levou zadní a kterého se překvapivě nikdo nepokusil zlikvidovat? Sice ten závěrečný "fór" s výkřikem je svým způsobem impozantní, ale dopracovali jsme se k tomu lesem nesmyslů a vatoidních scén dobrých jen k tomu, aby De Palma předvedl hezkou vnější formu. Za mne De Palma prostě ve svých filmech zkouší kopírovat Hitchocka, aniž by pochopil, co dělalo jeho filmy tak zajímavými. (30.11.2023)

Výborná detektivka pracující s hlavní postavou zvukaře, který je součástí malé filmové společnosti. Přitom v hlavní roli s Johnem Travoltou, který se tu po Pomádě předvedl s perfektním výkonem. Na téhle detektivce se mi navíc líbí i ta správná osmdesátková atmosféra, tak i to, že je z námětu cítit obrovská láska k filmům. Záběry, kde si John hraje se zvukem, mohly být nekonečné a stejně bych na ně koukal s chutí. Velice solidní záležitost. Na svojí dobu správně ponurá a to já v amerických filmech z té doby tuze rád. (08.02.2021)