Kuličky

Dost amaterská ilustrace faktu, že ženy jsou potvory. Autorka nehledá kořeny manipulace, nevysvětluje, proč to ženy dělají, jen jako v hospodě vypráví k dobrému pivku pár historek. Zpracování na úrovni socialistických Bakalářů, jen tu chybí ten žoviální spojovací komentář (myslím Menšík?). Hvězdičku navíc za zvolené téma, ale jinak se tomu těžko dá říkat film. Kdyby ty příběhy-anekdoty uváděly nějaký populárně výukový pořad, ve kterém by odborníci rozebírali, proč jsou ženy tak manipulativní, tak snad, ale v tomto balení jde jen o hospodské vyprávění. (15.01.2011)

Sám nechápu, jak mi film scenáristky Samotářů mohl prokloznout, aniž bych ho vůbec zaznamenal. A scenáristicky je to velmi kvalitní snímek, který převyšuje většinu české produkce filmů o vztazích. Všechno už za mě napsali jiní, velkou nevýhodou jsou špatné herecké výkony některých, zbytek je skvělý. Jako ostatní, i já oceňuju, že autorka nestraní svému pohlaví, vlastně to spíš vypadá, že lehce straní mužům. Nicméně, ono je tu vůbec velmi malé množství kladných postav. U povídky o puberťácích jsem si uvědomil, jak přehaná byla stopáž Pusinek. Všechno, co Karin Babinská vyprávěla 100 minut, je tu řečeno lépe za 30! Poslední poznámka už je jen úsměvný detail: Točit noční scénu může být obtížné, ale myslím, že je lepší raději obětovat další finance a vymyslet důmyslnější osvětlení, než přejít k variantě: muž přijede ke svému domu a světla auta nechá rozsvícené (kvůli kameře). Jakéhokoli řidiče tenhle nesmysl doslova udeří přes oči. (07.08.2017)

Svatba je taková povedená anekdota na úvod. Maminčin andílek působí až dokumentárním dojmem, zejména když nechává současnou mládež chovat se a mluvit tak, je to ve skutečnosti dělají. Mravní imperativ o jedné ženské predátorce, která si vyhlédla oběť na ni naprosto nepřipravenou, na mne naopak působil, že se od reality celkem vzdaluje. Pomalu, ale slábnu dotahuje téma ženské manipulace opravdu až za hrob. Všechny povídky mají velmi dobře napsané dialogy a chválím, že se zase jednou našel někdo, kdo risknul natočit film jen s neokoukanými herci. (20.05.2008)

Prací na celovečerním filmu doposavad nepolíbená Olga Dabrowská nelichotivě staví ve čtyřech generačních povídkách, dle úsloví „za vším hledej ženu“, něžné pohlaví do rolí muži manipulujících loutkohereček. Pohled genderově nevyvážený, pohled odvážný, pohled jedním směrem. Z mé strany určitě nic zásadního proti. Všichni víme, kdo je oním pověstným krkem, který otáčí hlavou………..po filmařské stránce však nic světoborného. Každopádně uvidíme, na koho začínající režisérka ukáže prstem příště……kuráž jí zřejmě nechybí. (25.04.2024)

Dost smutná podívaná. Režisérka působila v rozhovoru, který jsem s ní četl, velmi sympaticky a věřím, že film dělala s nejlepším vědomím. Výsledkem jsou však 4 povídky, z nichž ani jedna za moc nestojí (můj subjektivní pohled, byl bych rád kdyby se ostatní na ně dívali pozitivněji). První povídka je jen takovou krátkou anekdotou, ta není špatná. Druhá je však, především technicky, téměř nestravitelná, působí jako nízkonákladový amatérský film se špatným obrazem a tragickým zvukem – hercům není často vůbec rozumět. Co naplat, že v některých scénách je vidět, že o dobré nápady režisérka nouzi nemá, když herecké výkony jsou děsivé a povídka coby celek nefunguje. No a třetí a čtvrtou povídku bych si dovedl představit v televizních Bakalářích (a i tam by byly průměrné), ale moc ne v kině. Je to rozporuplný pocit – s tvůrci sympatizuju, ale film doporučit nemůžu. (13.07.2008)