Mýrin
Severné blatá
Jar City
Obsahy(1)
Zoufalý muž pátrá po genetickém původu mozkové choroby, které podlehla jeho dcerka. Samotářský detektiv vyšetřuje vraždu starého podivína, jehož pohnutá minulost mění zdánlivě běžný případ v bizarní mystérium. Obě příběhové linie se postupně proplétají v divácky nejúspěšnějším islandském filmu všech dob, nejnovějším snímku Baltasara Kormákura. (kwejgaar)
(více)Recenze (179)
ledová a ponurá severská detektivka vyznívající nakonec stejně jak působí, jen ponurost nahradí pustota, docela rozlehlá jako islandské pláně. To jak tragika odkapává nutně z každé minuty, přestává docela účinkovat. člověk jen čeká až se obě linie příběhu propojí, až se spojí větve vražedného rodokmenu. Toť vše. Atmosféra a dobrý námět mi nebyli s to vyvážit příliš unylou zápletku. Je to zjevně typicky severské, z ovčí hlavy na talíři bych byl pravda asi taktéž rozpačitý. ()
Hudba: Mugison ()
Má to hlavu a pätu, chýba tomu niečo, čo by zaiskrilo, ten šmrnc sa kdesi stráca v zápletke s dcérou vyšetrovateľa... ()
Prostě drsný syrový sever s vraždou, která je v tamních končinách raritou. A navíc ji rozplétá podivín, a hezky pomalu, pomaloučku, přes nejasnosti, zápletky až k jasnému konci. Dílo které nadchne každého milovníka detektivek ... ()
Islandské, parádní, Kormákur, hudba, příběh, ovčí hlava, blátivé cesty u moře, hřbitov s kostelem, vítr, drogy, pornočasák s ovcí, Reykjavík s kostelem, starý offroad, genetika, Ingvar Sigurðsson. Viděl jsem poprvé před lety na Febiofestu na tom největším plátně v Cinestaru na Andělu, a když tam offroad jel podél pobřeží, tak jsem si byl jist, že to je přesně ten moment, kdy se pár lidí v sále rozhodlo, že v létě na Island pojedou – a já se v ten moment rozhodl, že se tam vrátím. Potřetí, počtvrté. Teď, po letech, jsem viděl biják znovu – a znovu mám chuť jet; zkusit jiný čas, podzim či zimu nebo i jaro, prostě mimo léto, mimo davy; v čase, kdy je klid, když víc prší, je větší zima, více fouká… kdy je Island více islandský. [90%; 2019-08-07 Home sweet home a předtím Cinestar FebioFest] ()
Pouze průměrná islandská krimi plná hnusných lidí s ještě hnusnějšmi jmény. ()
O čem to vlastně bylo, co to bylo? Krimi film? Moc ne. Mysteriozní? Ani trochu. Film o dedičný chorobě na Islandu??? Jo a to je tak všechno. Pár trochu zajímavých záběru z Islandu a asi to nejlepší - na začátku a na konci vokální sbor, jinak opravdu děsná nuda s nezajímavě podaným příběhem. 50% ()
Vzhledem k počtu ocenění jsem čekal mnohem víc. Jednou se to vidět dozajista dá, ale to je asi vše. Umělá pseudomysteriozní atmosféra, poměrně až trapná a opakující se kontrastní klišé (patolog pojídající na pitevně atd..). Rozuzlení předvídatelné, zápletka na úrovni běžné epizody ze Sběratelů kostí. Prostě nicmoc... ()
Kormákur si ostudu neudělal, přesto výše stavím Svatbu za bílé noci a S milenkou mé matky. Kdybych nečetl knihu předtím, než jsem viděl film, dal bych o hvězdičku víc. Herci byli přesní a atmosféra taková, jakou člověk od podobné kriminálky očekává. Kormákurova režie mi ale přišla neoriginální, nenápaditá. Zužitkoval příběh a nápady z knižní předlohy, ale vlastním dílem příliš nepřispěl. ()
Musím k tomu říct jediné - skvělý islandský film, který však na mě rozhodně mysteriózně nepůsobil, prostě komplikované osudy se spojily na závěr v jeden a genetická choroba byla vymýcena jediným možným způsobem. 85% ()
Teď jsem si přečetl oficiální text z Varů a je to jako vždycky: to hlavní se v něm nedozvíte:-) Tj. film je o něčem úplně jiném. Především je to kriminálka, ve které ovšem režisér řádně nechá vyniknout islandské reálie. Takže co chvíli cestujete autem po nekonečných pláních nebo jste u divokého moře a vlny duní. Proč ne, atmosféře to rozhodně přidává. Stejně jako hlavní hrdina, správně drsný kriminalista Erlendur - Islanďan každým coulem, moc si toho neřekne ani s vlastní dcerou. Bez ohledu na to, jak mysteriózně se film tváří, je přece jen trochu jednoduchý a to je jeho největší slabina - základní linie je jasná, žádné velké zápletky nečekejte. Vynahrazují to hodně solidní herci (snad až na zoufalou postavu Ronara, pravděpodobně nejtrapnějšího záporného hrdiny v dějinách filmu, je to takový plesnivý stařík) a dejme tomu i celková neotřelost snímku. Hodně mě zaujala představa Islandu jako takové jedné velké vesnice - když policisté hledají znásilněnou a znají věk oběti, nabízí se jim jen 167 (?) žen, nebo třeba že každý kriminálník zná Erlendura a ví, že má dceru a zná její jméno atd. Zase něco je třeba strhnout za občasný zmatek ve scénáři (nebo ve střižně), zkrátka občas nevíte, kde jste a není to vaše vina. ()
Klasická nejklasičtější detektivka, skryté významy, jinotaje, odkazy a přesahy by jste v tom hledali marně. Čtvrtá hvězda za soundtrack. ()
mno, musel byt slaby rocnik karlovarskeho festivalu, ked tato priemerna detektivna depka vyhrala. citala som predtym knihu, kedze mam indridasona rada, ale myslim, ze ten, kto videl len film, sa musel celkom slusne stracat v postavach i deji... pridane hviezdicky za "zborovu atmosferu" ()
Jedna hvězdička za islandskou krajinu, jedna hvězdička za vařenou ovčí hlavu. Oproti literární předloze, v níž Arnaldur Indridason vytvořil příběh napínavý jak kšandy, u filmové verze jeden usínal nudou! Žádné napětí, žádné překvapení, naprostý amatérismus. A z diváka dělají blbce, který by nic nepochopil a nedomyslel bez zbytečných scén. A ještě ať mi někdo vysvětlí, co je na tom "mysteriózního", jak stojí v popisu? Tahle verze nebyla dokonce ani thriller. ()
Islandská detektivka , jejíž drobnou slabinou jsou při prvním zhlédnutí mírně zmatené střihy. Výborný Sigurðsson (jako vždy) v dobře postaveném příběhu, nádherně temná a lehce ponurá severská krajina a kapka milého humoru (skopové mám rád, ale tohle už bylo na mě moc :-)). Baltasar Kormákur opět nezklamal. ()
Příjemná detektivka, ale pořád sem čekal na nějakou třešničku na dortu. ()
Na tenhle film jsme se dost těšil a dost mně zklamal, NUDA, NUDA,NUDA.Vraha odhalíte velmi brzy sami, i když jeho motiv uplně na 100% ne, ale tušit se to dalo. Docela mně to jinak uspávalo.Pouze se mi zvedal žaludek z jídla, které tam konzumovali. ()
Indridasonovy detektivky jsem zkoušel číst, Severní blata to zrovna nebyly a tak jsem byl zvědav, co že za mistrovský kousek mi uniklo. Nic. Z mírného nezájmu mě dokázaly vytrhnout pouze divberoucí záběry přírody, ale to je žel na napínavou krimi málo. ()
Téšil jsem se na severskou krimi s krásnou isladskou krajinou a temným příběhem. Dostal jsem severskou krimi s krásnou isladskou krajinou, postrádající krimi sexappeal, s vcelku lacinou zápletkou bez větších wau chvilek. ()
Související novinky
Narkobaroni jdou po krku Owenovi
Jižní Amerika je v kurzu. Včera jsem se rozplýval nad mimořádně šťavnatě obsazeným Stalloneovým The Expendables, které se brzy začne natáčet v Riu, a dnes je tady Cartagena. To není jen název… (více)