Tajuplný ostrov

Ohromení, že bych film viděl v červených číslech, po pravdě po zhlédnutí necítím. Byla to příjemná a zábavná dobrodružná jednohubka, ale asi nic víc. Nicméně připouštím, že se za tím může skrývat moje nechuť k Verneovi a přepisům jeho děl (byť zrovna tohle s ním mělo společné opravdu pramálo). Technicky to bylo zvládnuté vesměs dobře, triky zábavné a záběry na "obří" ještěrky se kopírovaly ještě desítky let poté, nicméně nesouhlasím s tím, že by to byla taková pecka, některé záběry byly natočené vyloženě naivně, interakce postav taky nebyla zrovna na úrovni - ale beru, že když čtu o okolnostech vzniku filmu, lehké to asi nebylo. Měl jsem ale problém se do příběhu vžít, pořád jsem si říkal, že se mi (ne)líbí to či ono, ale ne a ne to začít jen sledovat. (09.09.2015)

Mluvené scény film rozhodně táhnou k zemi. Je vidět, že byly dotáčené později, a s menšími scénickými možnostmi. I bez zvuku by se však nejednalo o žádné velké umění, ale o předpotopní blockbuster, kde prim hraje romantika a akční scény. Za zmínku stojí mohutné kovové skafandry a legrační národ z hlubin. Z Vernea si autoři berou pouze motivy jako ponorku a jména Dakkar a Tajuplný ostrov (Dakkar dokonce mluví o svém "mysterious island" !). Zvláštní je u holywoodského filmu tak trochu socialistické ladění - z Nema se stává komunista, který, byť hrabětem, je si roven se svými dělníky, a na pevnině se schyluje k revoluci proti neoblíbenému aristokratovi Fallonovi (btw.jediné anglicky znějící jméno). Obyvatelé pevniny nosí všichni beranice, ruské účesy a oblečení, mají rusky znějící jména... I dnes tak film působí dost rozporuplně, možná právě proto však stojí za shlédnutí. A co teprve barevná kopie objevená v roce 2013 v českém NFA, která se po desetiletí považovala za ztracenou! Ta už bude stát teprve za to. (24.01.2014)

Mne neustále pletlo oblečení těch lidiček a stále jsem měl dojem, že hledím na ruský film. Kombinace mluvené a němé verze mně vůbec nevadila. Knihou jsem jen listoval, ale nikdy celou nečetl. Mám však pocit, že to pan Werne napsal poněkud jinak. Filmaři asi ukradli jenom název. Kupodivu mne to bavilo více než klasika, kde se jen většinu filmu hledí na trosečníky. Tohle bylo trochu napínavé, a v podstatě to mělo i švunk. Rozhodně se na to dalo dívat, i když ta směs žánrů, revoluce a sci-fi, no budiž no. Snímeček jistě stojí za pozornost. A mimochodem, čert ví, zda Sonia byla Andrého sestra nebo dcera. V celém filmu to nebylo řečeno. Věkem spíše sestra. (28.05.2020)

Souvislost s dílem Julia Vernea je velice povšechná, ale film je to pozoruhodný. U některých scén si nelze nepřipomenout páně Zemanův Vynález zkázy ( i když nevím, zda tento film znal). Ponorky jsou skvělé, velice elegantního tvaru. A všechny ty písty, táhla, ciferníky, Wattovy odstředivé regulátory etc. ve strojovně působí velice opravdově. Podvodní scény jsou úžasné. Co se dá udělat s akváriem a dvojexpozicí, aniž by to vypadalo trapně. Trochu matoucí, či podivné je situování děje do fiktivního království Hetvia, které ale vypadá jako carské Rusko, takže když se nakonec dělnící z dílem vynálezce hraběte Dakkara ozbrojí a likvidují okupantské jednotky barona Falona (hlavního arcilotra), připomíná to scény z VŘSR. Pro příznivce steampunku povinný film. (02.09.2012)

Názov je poriadne zavádzajúci, pretože film nemá s predlohou od Verneho prakticky nič spoločné. Na celkovom vyznení sa určite podpísalo problémové natáčanie, výsledný produkt vyznie ako niečo, čo sa už nejako dotočiť muselo, len aby to konečne uzrelo svetlo sveta. Dynamika filmu tým riadne utrpela. Po technickej stránke ide o snímok vysokej kvality, snáď len tie triky trochu zastarali ( na rozdiel od iných nemých filmov z rovnakého obdobia ). Škoda, že postihli tento prestížny projekt toľké trable, mohlo ísť o ukážkový dobový trhák, cenení ešte aj dnes. (12.05.2015)