Kunsten å tenke negativt
The Art of Negative Thinking
Kurz negatívneho myslenia
Režie:
Bård BreienScénář:
Bård BreienKamera:
Gaute GunnariHudba:
Stein Berge SvendsenHrají:
Fridtjov Såheim, Kirsti Eline Torhaug, Henrik Mestad, Marian Saastad Ottesen, Kari Simonsen, Per Schaanning, Kjersti Holmen, Christian Soldal (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Geirr má tridsaťtri rokov. Pred dvoma rokmi mal autonehodu a od tej doby nemôže chodiť a je impotentný. Jeho žena Ingvild v snahe zachrániť manželstvo pozve na návštevu svojpomocnú skupinu telesne postihnutých, ktorých vedie agilná psychologička Tori. Doposiaľ samodeštruktívny milovník Johnnyho Casha a vojnových filmov sa vzbúri proti nevítanej invázii "pozitívnej" energie a za pomoci miestami až brutálnej úprimnosti sa pokúsi ovládnuť situáciu. V priebehu jednej noci tak prichádza k zúčtovaniu s falošnou úprimnosťou, dusivým súcitom, i zdanlivo osvedčenými metódami liečby duše...Debutujúci režisér spojil známu formulu škandinávskej psychologickej drámy so sarkastickou čiernou komédiou. Originálnemu výsledku pridáva na atraktívnosti hudobný sprievod pre rockových fajnšmekrov (Steppenwolf, Johnny Cash, Nina Simone...). (RTVS)
(více)Recenze (435)
Tenhle film mi zas trochu otevřel oči a pomohl mi pochopit svoje nitro. ()
Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 26 - Norsko. Asi musím konstatovat, že jsem čekal přece jen trochu víc. Film předcházelo mimořádně silné renomé a hodně jsem se těšil na klasický severský psychomasakr. Pár silných a pár černohumorných scén se našlo, ale není to úplně zásah do srdce. Velmi dobrá podívaná, ale není to absolutní špička. Myslím si, že divadelní adaptace může působit silněji a poskytnout hercům ideální příležitost vyniknout. Švandovo divadlo volá... ()
Dost nekomrpomisní mlácení žen invalidnou. ()
Když mi při práci větev jako noha zlomila před lety sedm obratlů a lopatku, taky jsem měl blízko k tomu, abych skončil na kriplkáře. Nevím co bych potom dělal, možná bych si to hodil, možná bych zase začal chlastat, těžko říct. Určitě ale vím, že bych se k lidem kolem sebe nechoval tak zhovadile jako Geirr. Občas si mě sice něčím naklonil, třeba když nečekaným direktem poslal k zemi tu otravně vlezlou psychočůzu, ale většinu času mě jeho slabošské ublíženectví a nasranost na svět nebavily. Nebavila mě ani většina ostatních postav, nebyly mi ničím blízké ani sympatické, chovaly se dost nepravděpodobně a nezáleželo mi na nich. Film na mě "v psychologické rovině" nijak významně natož novátorsky nezapůsobil, protože pesimismus i negativismus jsou v různých podobách a variacích samozřejmou (sou)částí mého/mých světonázoru/názorů, stejně ovšem jako i opačné úhly pohledu, prostě nic nového pod Sluncem. Po formální stránce se jedná o vizuálně nepříliš přitažlivou a filmařsky okázale ledabylou poloamatérštinu ve stylu podobných severských rádoby syrových a autentických ledabylostí. Nejdéle si z filmu asi zapamatuju scénu s ruskou ruletou odkazující na Deer Huntera, ale silně pochybuju že se k němu ještě někdy vrátím. ()
Nenáročná a oddychová trochu tragikomedie citlivě říznutá psychologickým dramatem. Zaujmou výborně napsané postavy a pro mě nezapomenutelný monolog hlavního hrdiny charakterizujícího mrzáckou životní filosofii. 80% ()
Těžko si vybrat, jestli tu vykonstruovaně přehoustlou atmosféru brát vážně nebo ne. Navíc ten hudební doprovod mně k tomu zrovna nesedl. ()
Dokonalý mix povzbudivej drámy a depresívnej komédie, tak ako to dokážu natočiť len v severskej kinematografii. Postavy ma zaujali hneď od prvých minút. Sú perfektne zahrané a skvele napísané. Každá z nich si prejde zmysluplnou a silnou katarziou, keď vyplávajú na povrch ich skutočné pocity ohľadom ich skurveného života. Vidieť pohár rozjebaný na franforce poloplný, je holt ťažké. Skoro až nemožné. Ale keď sa človek prestane snažiť, tak je v piči nadobro. Teda aspoň ja som si z toho zobral také posolstvo. Ale čo ja môžem vedieť. Ja si to na vozíku nepádím rýchlosťou 10km za hodinu s vejúcimi vlasmi a mariánkou v hube. Ale bavil som sa dobre a stojí to aj za opakované zhliadnutie. 8/10. ()
Docela zklamání, norská variace na Bergmanova komorní dramata s komickým přesahem selhávala ve věrohodnosti, působila podivně hekticky, hystericky, zbytečně roztříštěně - do toho všeho v poslední době oblíbené ""přestávky" v podobě prostřihů na hlavní hrdiny podmalovalé hudbou... A ten konec, no nevím nevím... Plusem jsou slušné herecké výkony a otevřená hravost příběhu, rušivých a vadivých elementů ale víc než je mi milé. Dám zatím 7/10 a ještě se zamyslím... ()
70%.. Slušná porce černého humoru a ještě něco navíc, přesto malinké zklamání. Ze severu k nám už dorazily daleko větší pecky, pokud zůstanu u černého humoru tak jasně kraluje dánský film V ČÍNĚ JEDÍ PSY (1999). ()
Moc silný film, plný vypjatých scén a neskutečně černého humoru. Přesně tohle mám na skandinávských filmech rád a Kurz negativního myšlení se pro mě zapsal mezi jedny z nejlepších. ()
Debutující režisér Bard Breiner smísil skandinávské psychologické drama o mezilidských vztazích se sarkasticky černou komedií. Originálnímu tvaru přidává na atraktivitě hudební doprovod pro rockové fajnšmekry (Steppenwolf, Nina Simone nebo Johnny Cash). Vítejte v klubu! Scénář : Bård Breien. Kamera : Gaute Gunnari ()
Takhle by měl vypadat film, o kterém se dá říct - za málo peněz, hodně muziky. ()
Další důkaz, že seveřané umí točit nelehká témata jako nikdo jiný. ()
Působivé poselství o tom, že kurs negativního myšlení vám může dát mnohem víc než kurs myšlení pozitivního. V některých okamžicích film balancuje na (velmi ostré) hraně mezi silným dramatem a černou komedií, ale (alespoň pro mne) ji naštěstí nikdy nepřekročil (a myslím si, že hledat, pěstovat a vychutnávat si v něm komediální linku je úkol pouze pro cynika). Slušné nebo i skvělé herecké výkony, dobře padnoucí hudba, neodhadnutelný vývoj děje a mnohovrstevný pohled na život hendikepovaného, ale i těch, kteří s ním sdílejí jeho osud. Film měl ale skončit o dvě minuty dříve, před návratem možná nejvíce postižené. ()
Pocty Apokalypse a Lovci jelenů. Šílené konotace mezi černým (spíš temným) a hořkým humorem. Skupinka postižených se vyrovnává se svojí existencí i blížními svými. Perfektně vystavěný scénář však není směšný, spíš smutný. Je to komedie, ale smál jsem se jenom dvakrát. Divák si hold může vybrat, zda-li se bude smát nebo jenom kroutit hlavou, protože už jenom hlavní postava - magor, co má rád americké filmy a Johnyho Cashe, nesnáší sám sebe a okolí je precizně vystavěná, ale divná... Jinak je to velmi lidský film... ()
Neviem, či som už niekedy pretrpel nejakú komédiu tak, ako túto. Toto bola sila, mne z toho bolo priam zle. Normálne som sa išiel priam zblázniť, napriek tomu, že v niektorých momentoch to bol poriadny čierny humor, kde sa mi chcelo plakať, či smiať, proste priam vyskočiť z kože. Ja osobne vyznávam skôr pozitívne myslenie, verím, že môže pomôcť, život predsa nie je len o plodení potomkov, sexe, či aktivitách väčšiny, no chápem, že niektorí ľudia to majú extrémne ťažké, no popravde si myslím, že chlapík v Nórsku aj s týmto problémom to nemusel mať horšie od nejakého dievčatka, čo jej násilne urobia obriezku, potom ju nedobrovoľne vydajú, jej dedinu zbúrajú, či vyplienia, nemá pre svoje deti ani vodu, či čo dať najesť a žije len v strachu a existenčných problémoch a ešte ju doma manžel aj bije. Áno aj ja som niekedy ironický, sarkastický a presne takto sa niekedy správam, negativitou k smiechu a šťastnému koncu, ako tu vo filme. Ono to je vlastne zaujímavý prerod liečiť sa negativitou k pozitivite, aj keď to je otázne, či to k tej pozitívnosti dôjde, či to nie je len unavenie sa a odovzdané prijatie samého seba. Poznám tieto nálady a preto aj keď som to spočiatku ledva pozeral a chcel priam vypnúť a šupnúť tomu odpad, tak musím uznať, že čo to do seba to má, aj keď kto môže za to, že z toho pozitívneho urobili pokrytecké "pozitívne"? Podľa mňa ľudstvo samo, no existujú mnohí šťastní "kripli". Z tohto filmu uznávam to, že i treba veci pomenovať na rovinu, úprimne a ja dodávam, že treba hľadať cesty k šťastnému životu, prečo si myslíte, že napríklad ja ako študent som na Slovensku šťastný a že keby som mal niekam ujsť, tak by sa mi problémy vyriešili, svet je v mnohom na hovno, pre citlivky pardón, to podľa mňa nie je urážka, to je metaforické prirovnanie, no sú v ňom aj krásy, pre ktoré by bolo hlúpe si tých 80-100 alebo iný vek "neodkrútiť", poviem to známym rýmom, veď na čo je mi ovládnuť celý svet, ak nepoznám krásu, čo má v sebe živý kvet. V mnohom poučné, v mnohom šialené, napríklad tá ruská ruleta, sex, čo tam bol, no inak to mám za priemer, nie je to úplne to, čo by ma zabavilo, to už skôr film Deň cvoka, nuž nehanbím sa za to, každý má humor iný a aj požiadavky naň a aj dôvody prečo ten áno a ten nie, tvorí to našu osobnosť, z čoho často poznáte mnohé postoje, takže to dnes mám, tento film, za dobré. ()
Veľmi, veľmi dobrá komédia plná toho najčiernejšieho politicky nekorektného humoru. Ale aj tak by si zaslúžila trocha prestrihať. ()
V sále jsem se hlasitě smála ,ale uvnitř sebe ......Kdo neuvidí nepochopí.I když pochopí jen ten ,kdo už šel po dně a smradlavý bahno mu odporně klouzalo mezi prsty….. ()
Opravdu moc pěkná a hlavně dokonale pozitivní (!) černá komedie o zbytečném soucitu a o naší zbabělosti postavit se problémům čelem. Líbí se mi na ní, že je tak kontroverzní. Já osobně se smál jako blázen a lidi vedle mě se po mně dívali se zděšením - proboha! Jak se může smát lidskému utrpení! Tito suchaři to ale nepochopili. S bláznivou instruktorkou Tori a jejím pytlíčkem zlobníčkem si můžou podat ruce. Geire, natři jim to, ty víš jak se to dělá. Vyser se na ně a všechny ty vytlemený hajzly zbouchej. Jiná cesta k pozitivnímu myšlení snad ani nevede... ()
Uf, slušný nárez. Pohľad na zhulených naštvaných invalidov, hrajúcich ruskú ruletu vo mne vyvolal zimomriavky ktoré budem predýchavať ešte nejaký čas... ()