Bouřlivá dvacátá léta

Kvalitní před-noirová gangsterka co zabírá nejen velkou část života pár postav, ale také zajímavý úsek amerických dějin - Volstead Act po první světové a zločinecký efekt prohibice až po příchod hospodářské krize a nástup FD. Roosevelta. Řada osudů v té době mohla být přesně tímhle stylem divoká. Klidně bych se obešel i bez milostných melodramat, ale chápu, muselo to být :) (19.02.2024)

WOU Eddie Bartletta byl teda frajer. Život se s nim nemazlil. Přežil válku, doma na něj kašlali, ale nakonec si dokázal vybudovat impérium se spoustou gangsterů a prachů. Cagney tady hrál neskutečně dobře. Celej film to táhne a jeho postava má skvělí charakteristický rysy. Mrzelo mě akorát, že Bogart tady hrál celkem zápornou postavu. (16.11.2013)

Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení. (15.07.2005)

Tenhle film má scorsesovské tempo ( mimo jiné vás na bonusech nemine ani jeho komentář ), perfektního Jamese Cagneyho ( ten chlapík dokáže přepínat mezi úsměvem a zdrcujícím pohledem stejně dobře jako Joe Pesci ), přesné vykreslení doby pomocí úderných "novinářských" montáží ( Občan Kane ) a silnou zápletku o přátelství a o tom, že časy se mění a jednou jsi dole a jednou nahoře. 90%. (03.11.2006)

James Cagney a Humphrey Bogart uprostred neslávnej éry prohibície. Bogart je ešte pred Casablancou, takže tu nie je hlavnou hviezdou, ale svojej úlohy hajzlíka bez škrupule sa zhostil výborne. Šéfom je James Cagney, vypočítavý, namyslený, ale nejde cez mŕtvoly a ako gangster z tej doby je veľmi uveriteľný. Celé to má ako režisér pevne v rukách Raoul Walsh (napr. aj White Heat z Cagneyim z roku 1949). V podstate je to hraný dokument o histórii prohibície, žánrovo patriaci ešte do éry gangsterských filmov tridsiatych rokov, ale príbehová nepredvídateľnosť a skvelá kamera už ohlasuje nastupujúci noir. (27.08.2023)