Lars a jeho vážná známost

„Došlo v rodině k nějakým změnám v posledním roce?“ – „Ne, všechno je stejný, až na to, že Karin je těhotná a Lars cvok.“ Díky znalosti výtečného Berlangova filmu Přirozená velikost, který má základní téma více než příbuzné, jsem přistupoval k tomuto snímku asi trochu jinak než řada hodnotících (min. co se týče popasování se s faktem ohledně citů hlavního hrdiny k „věci“). A moje očekávání byla dokonce překonána. Na rozdíl od výše jmenovaného španělské snímku zde však nešlo o kousavou satiru, i když o společnosti to člověku přece jenom něco řekne. V každém případě je to pravá tragikomedie (k přelévání obou žánrů docházelo bez křečí). Úsměvná, zábavná (první setkání Guse a Karin s Biancou mě rozbrečelo smíchy, stejně tak řada jiných situací), absurdní (přičemž některé věci jsou vyhnané až do extrému, nikoli však v otázce sexu, což bylo v tomhle případě jedině dobře), smutná, dojemná (ale nevydírající) a vůbec hodně emotivní (místy i velmi niterně), nicméně nad tím vším se vznáší především pohodová a příjemná atmosféra. A vše bylo zakončeno více než vkusným (a milým, jakkoliv předvídatelným) koncem. Gosling byl opravu výtečný a všichni jeho fanoušci by tenhle film měli rozhodně vidět (jeho umělé dýchání méďovi z úst ehm do tlamičky je docela zážitek, nemluvě o všech těch věcech s Biancou). Strašně moc se mi líbila role pro Emily Mortimer, která i v trochu vedlejší úloze zazářila a podobně to vidím i s postavou doktorky Patricie Clarkson. Trochu výtku bych měl jen a pouze k těm 6 přeskočeným týdnům, délka filmu je sice tak akorát, ale moc by mě zajímalo, co byl přesně ten moment, který Larse vyprovokoval k objednávce. Jinak to bude za mě vcelku jasných 5*. „Karin, bráchovi je 27. Třeba chce být sám.“ – „To teda nechce.“ – „Vážně? Jak to víš tak přesně?“ – „Protože lidi takoví nejsou.“ (08.03.2015)

Každý pořádný chlap hledá k sobě vhodnou partnerku. A nikdy se to neobejde bez potíží. Lars je sice ztracenec, ale to se s pořádným chlapem nevylučuje. Jeho nesmělost je dočasná, a jen dostane šanci, už ji odhazuje a ukazuje co je v něm. Využívá práci vynálezce, tedy nafukovací pannu a chová se k ní jako k ženě, u níž má největší pochopení. A ona mu ho poskytuje, takže Lars začne váhat . Bianca nebo skutečná žena? Těžká volba... (21.09.2010)

Hned zkraje bych chtěla podotknout, že Lars není žádný looser. Z omylu vás vyvede hned několik prvních scén. Dokonalé psychologické vykreslení hlavní, ale nejen hlavní, postavy mě zkrátka odzbrojilo. Opravdu jsem od filmu neočekávala tak hluboký zásah do Larsovi (a Biančiny) duše. Psychologická kresba je výjimečná také tím, že si jednoduše nebere do hledáčku žádného psychopata, ale "jen" osamělého člověka s nedostatkem lásky. (16.11.2012)

Nesmělí a uzavření lidé to mají ve svém životě těžké a často narážejí na bariéru lidského nepochopení a nezájmu. Režisér Gillespie se ale nezajímá ani tak o svého uzavřeného a podivínského hrdinu, jako ho spíš zajímá komunita, která Larse obklopuje a která se musí vypořádat s jeho pošetilým nápadem. Je to ve své podstatě až příliš pohodový snímeček, který vyzdvihuje schopnost komunity vycházet vstříc a pomáhat tam, kde by v reálném životě přišly spíš na řadu dramatické konflikty, nesnášenlivost, krutost a výsměch. Lars má v podstatě nadosah lásku půvabné a sympatické dívky, přátele i chápající příbuzné, jen se s nimi v určitém momentě míjí. Takhle to v reálném životě téměř nikdy nefunguje. Svým obsahem mi připomíná komedii Kdo to štěká režisérky Kasii Adamik s tím, že Lars je přece jen profesionálnější a z filmového hlediska sdělnější. Ve své podstatě příjemná komedie na jedno použití. Celkový dojem: 60 %. (28.03.2009)

Podivný filmy s podivnými hrdiny a podivným příběhem mám rád avšak v tomto případě jsem se neuvěřitelně nudil. Nápad je rozhodně zajímavý a Ryan Gosling je docela přesvědčivý ale přišlo mi, že se dalo z filmu vyždímat více. Takhle prostě jen vidíme hlavního hrdinu, který představuje svému okolí svojí novou "přítelkyni" a přitom všichni vedou nezáživné konverzace. A reakce okolí na Larsovu přítelkyni mi taky přišlo trochu ulítlé. (16.08.2008)