Čtyři minuty

Drama o sblížení dvou protikladných typů žen. Trošku obehrané, trošku si tím něco nalháváme, ale budiž, v tomto případě je to provedeno docela dobře. --- Jsem ale znechucený z hudebního diletantství, ve filmu, ve kterém jde vlastně o hudbu, produkovaném veřejnoprávními společnostmi, které mají velmi kvalitní hudební redakce. V závěru filmu zjistíme, že pianistka se ve vězení, za příšerných podmínek, připravila na účast v opravdu velké národní soutěži mladých interpretů. To je naprostý nesmysl, hrát na klavír není tak jednoduché. --- Za druhé jsem smutný z toho, jaké nadšení u publika vyvolává ta závěrečná brnkačka. Hudba opravdu není o tom, zahrát co nejvíc not za minutu a dělat u toho na klavíru gymnastiku. Popkulturní show, prosím. Nemám námitek, když se takové věci dělají, ale vydávat to za umění je sebeklam a lež. (02.02.2011)

Ďalší skvelý nemecký film, už ich ani nerátam. Príbehy z väzníc sú pre diváka vždy atraktívne a tak je to aj v tomto prípade. Učiteľka, ktorá dáva v ženskej väznici hodiny klavíra, objaví nečakaný talent. Vyhrať tak súťaž talentov, to by dvihlo prestíž nielen väznici a jej riaditeľovi, ale aj sebavedomie učiteľky. Otázka znie, či všetkého schopná väzenkyňa chce práve toto. Film nie je ani tak o hudbe, ako o hľadaní cesty a lásky medzi dvoma absolútne odlišnými osobami. Ak hľadáte niečo na túto tému, nešľapnete vedľa. Navyše ja ako milovník histórie, som vôbec nečakal niekoľko scén z vojnového obdobia. 80%. (06.05.2012)

4* další z řady nenápadných filmů, který stojí za pozornost. Je zajímavý jak svým netradičním námětem, výbornými hereckými výkony, hudbou tak atmosférou. Všechny tyhle plusy naštěstí lehce zakryjí i jeho nedostatky jako občasnou nevěrohodnost situací. Své současné hodnocení si toto německé drama rozhodně zaslouží a připojuji se k ostatním s jeho doporučením, [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (28.09.2020)

Na tenhle kus jsem šel bez jakýchkoliv předchozích informací, překvapení se částečně dostavilo a částečně ne. Úvod je, jak s oblibou říkám, kulervoucí. Poté, co jsem se v ději zorientoval, moje nadšení z úvodu trochu opadlo. Téměř modelový příklad filmu, který IMHO každý dobře zná (v tomto případě jen s pár menšími odklony). Na jedné straně učitel - mentor (pianistka Traude Krüger), na druhé problematická a těžce převychovatelná osoba či skupina (mladá "vražedkyně" Jenny) umístěná velmi často do nějakého vězení či výchovného ústavu (ženská věznice). Po počáteční oboustranné nedůvěře se obě ženy začínají sbližovat, získávají vzájemnou důvěru, která si ale před závěrečným smířením projde zatěžkávací zkouškou. [==] Rád bych vyzdvihl výjimečnou hudební složku, která v mnoha ohledech snímku dominuje. Skladba Handkanten Act mi v uších bude znít ještě velmi dlouho. Scéna, kdy skladba ve filmu zazní mi doslova vyrazila dech, při psaní těchto řádků mi opět naskakuje husí kůže. [==] A proč právě název Vier Minuten? Kdo si počká, ten se dočká. Ale že to čekání stojí za to. Celkově je to za silnější 4*, kulervoucí první třetinu střídá druhá, která mě poněkd zklamala, a nakonec přichází poslední uspokojivá. Doufám, že mnoho lidí ví, že německý film v současné době není už jen Tom Tykwer, na dveře začínají bušit noví, mladí a talentovaní tvůrci, kteří na mezinárodním poli získávají nemalá ocenění. P.S. Kdo si myslí, že ovládá hru na klavír, toho Jenniny Čtyři minuty slávy vyvedou velmi rychle z omylu. (12.10.2007)

Toto DVD som vkladal do prehrávača bez väčších očakávaní avšak o to príjemnejšie bolo moje prekvapenie po zhliadnutí tejto drsnej nemeckej drámy. Dosť silný počin pre mňa doposiaľ neznámeho nemeckého režiséra Chrisa Krausa o mladej väzenkyni, ktorá má úžasný talent na hru na klavír a sama nám to v závere riadne natrie. Klavír fakt nemusím, ale zo záverečných 4 minút mi teda sánka padla. (21.09.2008)