Sólista

Novodobý režijní génius Joe Wright na stoličce životopisu s Jamiem Foxxem a Robertem Downeym Jr.? Očekávání na bodu varu! Ač vypadá námět na strhující oscarové drama, kope bohužel druhou až třetí ligu. Sólista vypadá jako zaručený útok filmovou akademii, nabízí "neuvěřitelný a dojemný příběh, který se dotkne každého člověka", ale přitom je v něm tak málo, co by se za nehet vešlo. Opravdu mi nejde do hlavy, jak mohl režisér vynikajícího Pokání natočit tuhle šedí prolezlou nudu. Snaží se dojímat diváka prvoplánovými záběry na bezdomovce pod záštitou spousty vážné hudby, ale přitom vypráví naprosto o ničem. Wrightova ryze britská a poetická režie, která dokáže pečlivě uchvátit ve snímcích z 18. století, bohužel vyznívá naprosto prázdně v současnosti. K dojímání se nad osudem geniálního bezdomovce, jež nemohl naplnit své touhy, by spíše seděl nějaký modernější styl než tahle prvoplánově smutná balada, která sází jen na fakt, že je natočena podle skutečných událostí. Už je to nuda parafrázovat, ale Sólista je klasická životopisná nuda, která udivuje tím, že na ní pracovalo tolik talentovaných lidí, ale výsledek se ztratil na půli cesty. (11.07.2010)

Joe Wright upsal duši hollywoodskému ďáblu, který jeho talent vycítil přes celý oceán, a výsledkem je tuctově odvyprávěná historka o jednom netuctovém přátelství, jehož potenciál (resp. skutečný předobraz) sliboval mnohem více. Problém leží už na papíře, ze kterého klišé a kalkul trčí z každého písmenka a dílo zkázy dokonává Wrightova poetická režie, která v případě jednoho geniálního bezdomovce střílí absolutně naprázdno. Láska k hudbě a bližnímu v nouzi nikde, jen hlad po cenách a tklivých ovacích dojímavého publika. Sorry, ale nebýt koncertu ústřední herecké dvojice, zahrál bych filmu ještě o tón níž. (25.07.2009)

Ta hudba, ta božská hudba! Tak by se mi chtělo komentovat většinu mých nejoblíbenějších filmů (v čele s Amadeem, samozřejmě). Ale tady už ten začátek, jak jede Lopez/Downey na kole. Pak jak nejede na kole - a už ho vezou. Pak to vyšetření, jak zaklepe nohama (v ponožkách, bačkorama naštěstí ne). A všechny ty dojemně směšný momentky i z dalšího děje. Chlapče, Downey Jr., ty jsi nám ale vyrostl. Ta nádherná skladba na konci filmu, podbarvující pak i závěrečné titulky. A ten motivek, tu obtížnou houslovou figuru, kterou Ayers/Foxx donekonečna fidlá na svoje skřipky - si pak broukám několik dní, v duchu i nahlas. A ani na vteřinu mi nejde na nervy. (28.10.2010)

Tak tohle jsem teda nečekal. Ukázka mě navnadila na svižný film. Dostal jsem rozvleklý příběh, který skončí tak, jak začal a člověk má díky tomu pocit, že se vlastně díval skoro zbytečně. Herci velmi dobří, ale humor který naznačoval trailer, chybí úplně. Situaci zachranuje Wrightova zručná režie a opravdu mistrovská kamera. Ale opravdu nepochopím, proč nádherná hudba, která je v traileru, ve filmu nezazněla ani jednou?! WTF? Wright mě svým Pokáním naprosto dostal, hodnotil jsem pěti hvězdami, ale tohle bylo šlápnutí vedle. Škoda, tolik jsem si od toho sliboval. Holt trailery jsou svině. (29.07.2009)

Wright je dobrej režisér, což ukázal u Pokání, ale tentokrát to trochu přehnal, až zas tak geniální neni, aby dokázal z celkem nezáživnýho příběhu o bývalým talentu váženhý hudby, kterej teď žije na ulici, udělat něco víc než jen průměrný drama s několika zajímavýma a silnějšíma scénama. Jediný jeho štěstí je, že měl k ruce skvělýho Jamieho Foxxe a znovuzrozenýho Roberta Downeyho, který mi nedovolí jít pod 4*, ale jinak bych neváhal (24.07.2009)