Vicky Cristina Barcelona

Ještě teď jsem plnej toho příjemna, kterým mě film naplnil až po okraj mé pofidérní osobnosti. Pro samé nadšení z něj, nevím co pochválit dřív a tak začnou jedinou výtkou kterou k filmu mám. Občas mě totiž velmi vadil "vypravěč". Za poslechu jeho hlasu jsem například četl v titulcích "nesměle jí chytil za ruku" a přitom jsem se současně díval na záběr jak jí chytá nesměle za ruku, tak to jsem si už fakt připadal jak na srazu elitních dementů naší země. Žádné další výhrady však už k filmu nemám a tak na vědomost všem občanům České republiky dávám následující chvalozpěvy. Poprvé se mě stalo, že ve filmu, který se zabývá vztahem žen k mužům, mě byly sympatický úplně všechny hlavní ženské postavy. Fakt jsem nevěděl, kterou z těch tří holek mám radši jestli impulzivní, ale citově upřimnou Penelope nebo naivní, ale milounkou Scarlett Johansson a nebo inteligentní, ale nerozhodnou Rebeccu Hall. Opravdu tohle je holčíčí řáj. Všechny tři holky působily naprosto přirozeně, uvěřitelně, sympaticky a přitom tak rozdílně. Jako příjemný bonus beru fakt, že všechny tři herečky jsou navíc opravdu překrásný. Dialogy, hudba, záběry kamery na Barcelonskou architekuru, to všechno je prostě jedna velká filmařská perla vedle druhý. Jestli jste po skončení filmu nedostali chuť si jít koupit letenku do Bracelony, do uší pustit soundtrack z filmu a tajně nedoufáte, že v Barceloně potkáte bohémského Juana, krásné a současně okouzlující princezny Vicky, Cristinu a Mariu, tak pak mám chuť být šťastnej asi sám. Vicky Cristina Barcelona se asi dostala až příliš blízko k mému srdci, ale to mě vůbec nevadí. (30.10.2008)

Na stará kolena Woody Allen nějak chytil novou uměleckou mízu a dokáže přinejmenším každým druhým filmem, které konec konců chrlí kulometným tempem, překvapovat. Po jeho Matchpointu jde v krátké době o druhý kousek, kde bych jeho typický styl hledal jen s obtížemi. Dlouhou dobu, v podstatě celou první polovinu stopáže, jsem se do snímku nějak nedokázal vnořit, ale s každou další minutou mě tenhle boccacciovský propletenec vztahů a milostných vášní chytal víc a víc. Na rozdíl od svých starších komedií ubral Allen na svých typických dialogových fórcích, vynechal postavu neurotického intelektuála a soustředil se na skupinu lidí, kteří mají problémy se svými city a touží po něčem, co je jim momentálně nedostupné. Ty nevěry, svádění, odmítání a trápení jsou podány přesvědčivě a mají svůj půvab, zvlášť když tvoří pozoruhodný mnohoúhelník. Nejde sice podle mého o vrchol Allenovy tvorby, ale Vicky Cristina Barcelona určitě patří k tomu lepšímu, co režisér stvořil. Celkový dojem: 80 %. (24.05.2010)

Příjemné drama a opět jak je zvykem u Woodyho Allena výborné dialogy s dobrým vyprávěním. Vůbec jsem se nenudil a příběh mě rychle vtáhnul, už kvůli odvážným dialogům Javiera Bardéma a jsem rád, že se každou minutou příběh posunoval dále. Film, který vcelku rychle odsejpá a má kvalitní hudbu, já hodnotím 4 hvězdičky… (19.01.2009)

Woody je parchant. Obyčejný spořádaný život jako by podle něj nemohl obstát proti prosluněným prázdninovým eskapadám, kde se plní fantazie a kde je vše tak dráždivé, nespoutané a sexy. Starý lišák vzal erasmácká klišé, líbivé španělské kulisy a vzpomněl si, že každá druhá dívčina, jakmile vyjede za hranice, se najednou urve ze řetězu a snadno podlehne kouzlu prvního svůdníka, který se na ni tak nově, tak výjimečně a tak exoticky usměje (a který s ní nemusí řešit vynášení odpadků a za ty dva dny se neokouká). Nutno podotknout, že Bardem škatulku naplňuje dokonale a že lze snadno uvěřit třem srdcím točícím se okolo jeho úsměvu. Woody k vyjádření ženských duševních proměn kupodivu nevyužívá dialogy (!), ale výhradně gesta a řeč těla - a vejde se do nich všechno od Vickyina tápání až po Cristininu přeměněnu z rádoby bohémské umělkyně v průměrnou šukézní barbínu, která nikdy nebude mít mentalitu beuzdné rockové hvězdy. Fór a zároveň slabina filmu tkví v tom, že Allen občas naznačí, že na tohle bohémství sám nevěří a že Juan Antonio v jeho očích není žádným gerojem... Woody si dovolil jen další stylistické cvičení, které s divákem manipuluje podobně bezohledně jako Match Point. Navíc, věřit tak bezútěšný pohled na obyčejný život chlapíkovi, co natočil Annie Hall, Hana a její sestry a Manhattan, to prostě... Woody, ty parchante! (25.12.2008)

║Rozpočet $16miliónov║Tržby USA $23,216,709║Tržby Celosvetovo $96,409,300▐ Tržby za predaj DVD v USA $8,356,092 //počet predaných kusov 495,430║ Miestami to má úžasné iskrenie a to je asi tak všetko čo si človek odnesie z tohto filmu, fakt škoda že sa Woody Allen nepohral troška viac z dejom, je tam toho v konečnom súčte málo na to aby to naplnilo počiatočné očakávania a ešte z tak parádnym hereckým obsadeným. /60%/ (29.04.2010)