Monty Python v Hollywoodu

V komentároch ku Pythonom sa často spomína, že na vystúpeniach opakujú svoje skeče. A to má byť kritika. Len tak pre porovnanie; keď ide na turné kapela, tiež prezentuje svoj súčasný album, pridá nejakú klasiku a sem-tam nový song. A keby aj, je zrovna u nich opakovanie problém? Keď opakujú tie najlepšie, najoriginálnejšia a najšialenejšie gagy, čo kedy hlava intelektuálneho zhúleného perverzáka, alebo Božia ruka, stvorili? Keď je výsledkom repetitívnosti, stále rovnako nezastaviteľný Idle, kamenný ksicht Grahama Capmana, "operný" hlas Jonesa, "švihlá" chôdza Cleese-ho, lietajúci spievajúci Gilliam na lane, alebo všetko, čo povie alebo znázorní Michael Palin, originalita stráca časť svojho významu. Oni sú skrátka výnimka, je to tak. Vždy som chcel byť ....................................................................................... drevorubač ! (28.07.2014)

[Druhé zhlédnutí] Monty Pythoni by určitě sestavili "nabitější" setlist jejich gagů, i když čestné výjimky geniality hlavně v podobě švihlé chůze a kanadských dřevorubců se najdou. Celkem je spíše zajímavé sledovat to, že několik "vyvolených" se mohlo účastnit takovéto fanouškovské akce. O to větší škoda, že většina z náš už takovou příležitost nikdy mít nebude. 70 % (22.01.2011)

abych odpověděl na Anglieho otázku, jaký je rozdíl mezi milováním v kánoi a americkým pivem: It's fucking close to water! ale teď o něčem úplně jiném. je to příjemná vzpomínka na Pythony, ale bohužel tam hlavně opakují, co už se dříve osvědčilo (abych trochu doplnil, ještě skeč: Ministry of silly walking, skeč o Brucech, skeč o filozofickém fotbale německa a řecka, World forum s che guevarou, mao tse tungem, karlem marxem a leninem,skeč o Červené karkulce, skeč o mrtvém biskupovi z Leicesteru). nových scének je tam velmi pomálu (snad dvě nebo tři), což je hrozná škoda, protože ty, co jsou nové jsou stejně dobré jako ty starší (o vývoji humoru, o tom, jak boháči vzpomínají na doby, kdy byli chudí) škoda, že je to jenom tak krátký. ale občas mi vadilo, že sklouzli do až záchodovýho humoru (pozvracení se terry gilliama při skeči o hygienické kontrole ve firmě Whizzo). ale to je jen malá vada na kráse a vadí jenom mně, imperfekcionistovi. (19.01.2006)

Trochu zklamání, i když rozhodně ne z Monty Pathonů samotných! Jenom ten zážiten nemůže být takový, když poblikum zuřivě hvízdá a křičí ještě před začátkem skeče a navíc hercům málem napovídá text. To, že všichni diváci znají Létající cirkus nazpamět jim jde samozřejmě k dobru, ale požitek z vystoupení to poněkud kazí. (02.12.2009)

A teď něco úplně jiného, Monty Pythoni na prknech, která znamenají svět… a u publika dochází k výbuchům smíchu, kdežto na jevišti dochází přímo k výbuchům účinkujících. Naživo se muselo jednat o zážitek vskutku unikátní, pokud by vám tedy zrovna John Cleese nevnutil albatrose. Vybrat to nejlepší, z nespočtu geniálních skečů těchto virtuózů absurdního humoru, pro jedno představení, byl úkol určitě nelehký. Přesto se jedná o výběr více než uspokojivý. Létající cirkusáci se s tím nemažou a ihned začnou matematickým songem o šedesátdevítce, přesunou se do ringu za boxerem zápasícím sám proti sobě, nejen švihlou chůzí se dostaneme na olympiádu neplavců v plavání a maraton závodníků se slabým močovým měchýřem, aby nám nejedna slza ukápla při hymně všech drsných dřevorubců. Ono to není ale jen o zábavě, člověk se také dozví spoustu nových faktů. Například zjistíte, zdali bylo želé na Poslední večeři a proč byl nakonec klokan přemalován na apoštola, jak si stojí Lenin a Che Guevara ve fotbalovém kvízu a jestli Karl Marx vyhraje luxusní koženou sedací soupravu. A na Červenou Karkulku zcela jistě také změníte názor. (17.04.2023)