Tokio!

Chvíli mi trvalo než jsem pochopila co vlastně sleduji. Najít smysl svého života je asi tou nejtěžší cestou každého z nás. K tomu, abychom ten smysl našli, potřebujeme víru. No a s vírou jde pak ruku v ruce láska. Dnešní přetechnizovaný, přeplněný, odcizený svět spěje k tomu tyto hodnoty ztratit....TOKIO! (17.11.2009)

3 velmi podivné (dalo by se říct téměř experimentální) příběhy zasazené do Tokia, které navíc v ledasčem postrádají absolutně logiku. Ale o to tady jde, že? :-) Nutno taky říct, že si tvůrci vyhráli s kamerou, takže o to jsou některé scény zajímavější. Co se týče jednotlivých příběhu, INTERIOR DESIGN se zpočátku tvářil jako celkem normální film o dvou lidech, kteří si hledají v Tokiu bydlení a práci, než došlo zhruba uprostřed k nečekanému zvratu - lidské proměně (a tím nemyslím proměnu v přeneseném slova smyslu). Bylo to trhlé, ale mělo to něco do sebe, dávám ****. 2. film s názvem MERDE (fr. hovno) byl zpočátku docela vtipný (mám na mysli pohled na podivnou lidskou zrůdu, která zvláštním způsobem šílence terorizuje Japonce v ulicích Tokia), pak se děj opět dost zvrátí, když ho policie chytí a vyslýchá ho někdo, kdo vypadá přesně jako on (jen zrcadlově obráceně). Po skončení jsem si sice řekla, že za zhlédnutí to stálo, ale jinak mi to moc neřeklo - dávám ***. Poslední krátký film TOKIO SE OTŘÁSÁ vypráví příběh typu jedince, kteří v Japonsku skutečně existují - hikikomori (引き籠もり), tj. člověk, který se z nějakého důvodu uzavře před společností a vůbec nebo téměř vůbec nevychází z domu. Ve filmu byl nádherně znázorněn jeho každodenní život, kdy je uzavřen ve svém vlastním zvláštně uspořádaném světě svého příbytku. Pak ale nastane zlom, kdy se zamiluje a je nucen vyjít ven do ulic Tokia a svou lásku najít. Vtip je v tom, že poté, co konečně vyjde ven, zjistí, že ulice Tokia jsou prázdné, protože se ze všech stali hikikomori. Pozoruhodný je především pohled na prázdnou Ginzu s křižujícími se přechody. Náhlé zemětřesení ale všechny vyžene ven.... Když konečně běžely závěrečné titulky, bylo mi jasné, že 3. příběh byl rozhodně nejlepší, bylo to neuvěřitelně skvěle zachycené. Dávám *****, tedy plný počet. Když se to spočte, "Tokio" se mi líbilo na 4 hvězdičky. Rozhodně zhlédnutí nelituju ^_^ ~(4,1★)~ (21.05.2009)

Oslavný povídkový film od světových režisérů už má pomalu každá druhá metropole, ale Japonci správně vsadili na menší počet epizod a větší autorské solitéry. Michel Gondry film otevírá nenápadně a vlastně se dlouho zdá, že je to jen běžný příběh z Tokia. Ale pak přichází proměna takřka cronenbergovská. Leos Carax je filmařský anarchista a jeho povídka si nebere servítky počínaje názvem. Další švihlé sólo Denise Lavanta nám toho sice o Tokiu moc neřekne, ale Carax se sotva nechá ukočírovat. Bong Joon-ho má náladou blíže první povídce, ale zatahuje do toho ryze současný sociologický fenomén a extrapoluje ho do něčeho, co bych klidně označil za intimní apokalypsu. Možná ty povídky nejsou do puntíku dotažené, ale i tak klobouk dolů! (18.08.2012)

„Minulý rok mal zápal pľúc, ale bohužiaľ aj dobrého lekára.“ Mix troch pôsobivých (alebo hlúpych, záleží aj od momentálnej nálady a uhla pohľadu) poviedok s originálnymi zápletkami (čo sa stane, ak sa premeníte na stoličku? Čo sa stane, ak z tokijských kanálov vylieza tajomný „Netvor“? Je rozumné 11 rokov nevyjsť z domu?), ktoré však majú tiež mizerné rozhodnutie tvorcov neodpovedať na zaujímavé otázky, iba nadhadzovať témy a nechávať ich ležať ľadom (najviac to zamrzí u „pána Hovna“, ktorý si koleduje o vlastný film, tvorcovia však uspokojujúco nedokážu spracovať jeho životné etapy ani na poli krátkometrážnej snímky). Množstvo banálnej fantastiky a afektovane otvorených odpovedí je samoúčelné. Cinematik 2009 (13.09.2009)

Tak tu mame tri pribehy z Tokia od tri reziseru, ale dej by se klidne moh odehravat kdekoliv jinde. Kazda povidka ma cca tech 35 minut. Prvni povidka je od Gondryho a kuli nemu jsem vlastne na tohle koukal. Bohuzel pribeh o mladym paru hledajicim byt neni nicim vyjimecnej a z prumeru to tak vytahuje az zaverecna desetiminutovka s zidli, ktera sice nedava moc smysl, ale je zabavna. Druha povidka od Caraxe ma naprosto ultimatni rozjezd. Z kanalu vylejza od hoven zamazanej silenec se zrzavou bradkou v zelenym oblecku a zacina opruzovat obyvatele Tokia, nejdriv do nekoho strci, nekomu neco sebere, aby nasledne vzal na pomoc granaty. Bohuzel po tomhle slibnym rozjezdu se dej preklopi do jakyhosi soudniho drama a obzvlast neskutecne protahovanej vyslech s podobne jako silenec vypadajicim pravnikem, kdy oba melou naprosto nesrozumitelnou reci, je vrchol trapnosti. No a k tomu tu mame divnej konec. Treti film od Bonga ma docela zajimavej napad, ale bohuzel s tim neumi moc pracovat a lip ho vyuzit, navic hlavni hrdina ani neni moc velkej sympatak. Kazda ze tri povidek ma sice nejaky zajimavy sceny, ale bohuzel jako celek to jsou pouze tri prumerny filmy. (31.05.2009)