Zataženo, občas trakaře

Nejlepší gastronomický zážitek tohoto roku. Sem tam až proklatě necudným s Vandamovským špulením půlek a útěkem před horou valícího se jídla ve stylu Komanda s Arnoldem Schwarzennegerem. Zabijáčtí gumoví medvídci, útočící kuřata, mega obrovské hot-dogy, co víc si přát. Dokonce i milostná linka funguje na výbornou. Vítejte ve městě, kde Vám lítají pečená kuřata přímo do úst. Pozor však na špagetová tornáda :) 9/10 (13.11.2009)

Grotesknosť animovaných postavičiek mi viac pripomínala staré disneyovky, ako realistické digitálne vypixelované tváričky iných štúdií (špeciálne otecko Lockwood bol parádny). Výprava vo mne vzbudila dojem, že film režíroval megaloman Emmerich, ktorému tentokrát už nechceli dať 200 melónov na ďalšie realistické ničenie sveta, tak mu zavreli ústa animáciou. Veľmi príjemné prekvapenie, najmä preto, že sa animákom venujem čoraz menej. (29.05.2012)

Zmrzlinový ráj na zemi následovaný gastrokalypsou, v níž válčí choleričtí gumoví medvídci, agresivní pizzy a grilovaná kuřata. Menu je dlouhé, nenápadité, každý pes, jiná ves. Pan Pohlreich by jej shodil ze stolu, ale drobotině se tvůrci zjevně zavděčí. Takže co tu máme? Průhledný synovsko-otcovský komplex, evoluci molekulárního materiálu, vzpouru strojů, inženýrské pokusy "Poručíme větru, dešti, cheeseburgerům", ošklivé kačátko podstupuje typickou hollywoodskou rychloproměnu zvanou "brýle, culík" , socialiazace asociálního nerda skrz želé, povrchní vize televize, kritiku masové konzumace pomocí konzumace masa... Lavina bizarních postaviček jako buddy-opice, policajt-Pepek námořník, přerostlé mimino, německý atomový fyzik a Starosta, který v sobě nese všechny negativní atributy komunálního politika, poněkud cloní fakt, že hlavní postava není sympatický nadšenecký loser, ale namísto touhy po vědění a originální objevování mu jde spíš o snahu "být nejlepším uznávaným vědcem, miláškem davů a mít pyšného otce" , což zdaleka není totéž. A co se týče humoru, přes občasné trakaře je vážně spíše zataženo, podtextu se nedočkáme, popkulturní narážky chybí a skryté odkazy se přes horu špaget nevyšplhaly. (23.10.2009)

Na přímý dotaz mé děti bezelstně odpověděly, že ano, chtěly by, aby jídlo padalo z nebe. Ale když jsem začal rozvíjet další aspekty, plynoucí z děje, už jim to nepřipadlo jako dobrá představa. Takže jistý výchovný potenciál ve filmu je. Jen nevím, jestli ho náš Ondra dobře pochopil, protože během posledních 15 minut do sebe natlačil skoro celý pytlík brambůrků... :-) (10.10.2015)

Kdysi jsem náhodně narazil na jakýsi televizní pořad, v němž Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček, velice rozumně a zaníceně mluvil o všech výhodách svého objevu a celou dobu měl na očích brýle. Stejný pocit bezděčného paradoxu mám i z Trakařů. Je znát, že se podobně jako třeba VALL-I snaží dětem podprahově sdělit něco o zhoubné spirále nenažranosti a ideje "koláčů bez práce". Vnější stránka filmu je přitom tak přeplácaná, eklektická a tak blaženě mlaská nad četnými atrakcemi 3D animace (a pravděpodobně i 3D efektů v kině, ale já znám jen DVD), že jakýkoli pokus o nějaké sdělení dokonale zazdí. Zjištění, že film vychází z dětské knihy z roku 1978, doby, kdy byly podobné vymoženosti hudbou daleké budoucnosti, vnáší do věci více světla. Kdyby se film na odkaz předlohy, s kterým má zjevně problém, bezcitně vykašlal a byl opravdu jen orgiemi gagů, vlastně by se mi líbil víc. Být ale po každém skvělém nápadu (skákací hrad z želé, útoky pečených kuřat nebo gumových medvídků) zas a znovu konfrontován s tou nejlacinější rétorikou "kritiky konzumu" a adorací "skutečných lidských hodnot" (postava otce a vedlejší motiv hysterického policajta a jeho synka) je otravné a působí to pokrytečtěji než v jiných zběsilých animácích. Jako by Otto Wichterle s plnou pusou kuřat z KFC hovořil o přednostech vegetariánské stravy. ;-) 60% (06.12.2010)