Funny Face

Audrey Hepburn můžete nazvat různě, ale směšnou tvářičkou určitě ne. Jakmile se se svým naivním úsměvem, elegantními pohyby a křehkou krásou zjeví ve filmu, ihned projasní den snad každému. Z Funny Face se na diváka valí tehdejší kouzlo atmosféry od začátku do konce a dokonce i ty umělé a místy kýčovité zpívané části do něj zapadly. Jenže u mne je to s muzikály nesmírně těžké, vzhledem k tomu, že si z valné většiny trhám vlasy. Tady tomu není jinak, melodie byly nezajímavé a všechny hudební scény nesmírně unylé. Je to škoda, protože příběh je jinak sladký a miloučký a dnes je takových jako šafránu. Za Paříž a Audrey tedy slabší 3*. A mimochodem.. rozhodně bych si k ní uměla představit lepšího partnera! (15.08.2012)

V rámci snímků, ve kterých se objevila Audrey Hepburn, je Funny Face lehce nadprůměrným filmařským počinem, který vyniká zejména díky hereckým, tanečním a pěveckým výkonům hlavní trojice - Hepburn, Astaire a Thompson. Příběhově jde sice o prostý film, bez jakékoli hloubky, ale je tak mile podaný a zahraný, že to lze lehce odpustit a hodit za hlavu. Nechybí zde romantika, která je umocněná prostředím Paříže, ani množství hudby a humoru, o který se nejvíce postaral Fred Astaire (a Kay Thompson). Audrey Hepburn je opět úžasná, roztomilá a nadmíru ukecaná (jako její Liza Doolittle). Zkrátka sympatický a všemi barvami laděný film se skvělým obsazením a líbivou hudební stránkou. (27.06.2013)

Zdejší módní časopis má jasné poselství a krásné bílé vydavatelství. Všude se zpívá a tančí. V kavárnách se diskutuje. Celý film už je natáčen na krásnou barevnou kameru a pohledy na padesátkovou Paříž jsou moc nádherné. Audrey Hepburn  káže o empatii a můžeme si její krásu užít ve všech podobách. Ona byla zkrátka tak roztomlá, že je skoro úplně jedno, co se kolem děje.  Ano, pane Oskare,. I já vím, že její krása, je i v neokázalosti a děkuji, že jste to napsal za mě. Ale musel jsem uznat,  že jako panička se zlomeným srdcem nebo princezna na plese se spanilým princem holoubkem vypadá rovněž úžasně. Tak jsem si s ni opět během Vánoc dal film a opět to byl krásný výlet do starých časů a pohlazení na duši. Letos už Wilderoviny došly, ale i u Stanleyho Donena se mi líbila celková režie a líbívá scénografie scén s pestrobarevnými kulisami. Na tohle se zkrátka krásně kouká. Opravdu mě mrzí, že jsem stále nezpíval v dešti.  Ale zpívat s Fredem a Audrey ve svatebním bylo taky hezké.  Zjistil jsem, že z tohoto filmu pochází možná stejně ikonických  fotek jako z omílaného Tiffanyho a znám je už od prvních dob, kdy jsem se o Audrey začal více zajímat.  Nejradši mám tu, kde Audrey drží balónky. Má to vůbec chybu? Ano, totálně brakový  příběh (hlavně v závěru, kdy Fred umlatí slizkého filozofa kytarou, to jsem si říkal, že je WTF)  a opět velký věkový rozdíl mezi Audrey a jejím partnerem. Legendárního Freda Astaira jsem rád konečně někde viděl. Nic proti jeho výkonu jinak nemám, líbil se mi určitě víc než Cooper loni v Odpolední lásce (jinak by u mě oba ty filmy skončily jako plichta.) Fredovi nejde nic vytknout. Byl elegantní, vtipný, tancoval krásně...Ale  i on by mohl Audrey dělat dědečka.  Také je škoda, že postava Audrey tak zapomněla na své ideály ze začátku a ve výsledku se plně oddala světa modelingu, se kterým ze začátku nesouhlasila. Trochu jsem čekal, že děj uhne jiným směrem. Ale ne, jinak to chybu nemá. A pokud ano, tak kdo jsem já, abych ji soudil?:D (30.12.2023)

Na stare muzikaly sa clovek nepozera pre originalitu myslienky, prepracovane psychologicke profily postav, ale tento muzikal Funny Fane trpi az prilis jednoduchou konstrukciou zapletky. Audrey Hepburn /Prazdniny v Rime, Odpoledni laska, Sabrina/ je samozrejme genialna, ale ako celok ma to neoslovilo. 77 % (08.08.2015)

Usmievavé, milé, šarmantné. Farebné kvietočky na pozadí pekných tanečných choreografií a dobre napísaných stredne krátkych pesničiek sú z hľadiska tempo-rytmiky výborne načasované. Panoráma Paríža a práca v exteriéroch sú slasťou, niečo, čím si aj muzikant zamiluje filmové nebo. Akurát tá zložitosť deja je trocha deravá, nedostaneme k nejakej skutočnej vzťahovej i medziľudskej konštrukcii. A to je alfou a omegou perfektného muzikálu. (06.08.2015)