Agora

Snímek jsem hltal hlavně z historického hlediska. Ne vždy se podaří aby se člověk dozvěděl i něco podstatného z historie. Tady je řeč o 4. století našeho letopočtu. Rozhodně si o Alexandrii té doby ještě něco přečtu na wikipedii. Film měl své silné momenty, čekal jsem ovšem více akce. Jsem holt nenapravitelný, ale to obléhání knihovny mohlo klidně trvat i hodinku. Film je zajímavě rozdělen na dvě poloviny, kdy hlavně v první sledujeme naše hrdiny ve školních lavicích a v té druhé se stavají docela významnými postavami. Film má jistojistě vysoké ambice, ale já jej nemohu řadit po bok například Kingdom of Heaven. (20.05.2011)

Jako dvě hodiny dějepisu asi OK - solidně načrtnuté boje fyzicky i spirituálně. Jakožto filmové médium naprosto selhávající. Dvě hodiny lze protrpět snad jen díky velkorysé výpravě a solidnímu filozofičnu, protože s frigidní Rachel Weisz sympatizovat v jiné než vědecké rovině příliš nejde a ostatní charaktery jsou jeden víc neuchopitelný než druhý. Do toho zmatečné bojové scény, nekonzistentní emoce a neforemný výsledek je na světě. Ještě tam mohla skočit nějaka alegorická haluz, trocha smutných pohledů a myslel bych si, že to točil vrchní filozof Aronofsky. (26.06.2015)

Při sledování tohoto snímku si říkáme, jak jsou ti lidé strašné plemeno, co si vzájemně dokáží udělat. Klademe si otázky, jak mohli být tak zaslepení a vraždit se skrz jiné vyznání víry. Agora vypráví příběh ze 4. století po Kristu a my žijeme v 21. století a přesto jsme se nezměnili. Dále se vraždí pod záštitou náboženství, pácháme zvěrstva ve jménu boha a omlouváme tím své činy. Víra v něco je neškodná a možná i užitečná věc, ovšem ve většině lidských pojetí se zvrhne do podob, které důvěrně známe z historie. Je až nepochopitelné, jak rychle se křesťanům podařila zlomit dlouholetá pohanská tradice. Film Agora je velmi zdařilý příběh, dobře natočený a poměrně působivý. (18.01.2011)

No musi se uznat, ze si Amenabar vybral pro svuj film zajimavy tema, ktery jsem ve filmu asi jeste nevidel. 4. stoleti, boje mezi krestanama, zidama a pohanama a na pozadi pribeh filozofky zkoumajici hvezdy a zniceni Alexandrijske knihovny. Takze tema docela slibny, bohuzel film uz tak zajimavej neni. Problem je, ze to je tak nejak furt stejny a nic se nedeje, takze jesli prijdete o deset minut filmu, nic vam neutece, krestani budou furt vyvadet, filozofka furt premejslet. A i kdyz to je natoceny docela dobre a kulisy vypadaj fajnove a realisticky, proste to neni zabava. Necekal jsem zadnou 300, ale stejne jsem dostal jen ukecanou historickou nudu, kterou bohuzel nevytrhnou ani herecky vykony, jelikoz jsou vsichni tak nejak mdly a nevyrazny. Navic, ackoliv podle skutecnejch udalosti, tak nejak se nemuzu prenest pres fakt, ze by vsichni ve ctvrtym stoleti uznavali zenskou ucitelku. (17.02.2010)

Kdepak elipsa. Kružnice se středem H vepsaná v trojúhelníku o stranách a = nekompatibilita náboženství, kvůli fanatismu a ignorantství často neslučitelných s rozumem, b = racionalita, fascinace vědou, touha po poznání a c = student a otrok v milostném vzplanutí k ženě, která jim oplácí netečností. Apropo, když na vás doma čeká cynický buldozer preferující protřepané drinky, nemohou vás ty dvě slabošská přetrhdíla vzrušovat.. Amenábar to narýsoval sympaticky stroze a se zajímavými perspektivami (třeba ta ptačí při křepčení lůzy), nicméně příště by to chtělo méně gumování a ostřejší tužku.. (24.05.2021)