Ať vejde ten pravý

Film spadající do škatulky "co kdyby"... Co kdyby vaše nová sousedka byla upír? Netradičnost snímku spočívá v absenci hororových postupů. Příběh se odehrává na obyčejném sídlišti současnosti a nepotřebuje žádné berličky v podobě hezounkých tvářiček, výtvarné stylizace či záplavy triků. Jakmile přijde na zvláštní schopnosti Eli, vždy se odehrávají šikovně "za rohem" a na přetřes zůstává jen výsledný efekt, zasazený do tradičně ztvárněného dramatu - netradičnost vyplývá až z příslušné kombinace nesourodých prvků. Na myšlenky se zde moc nehraje, maximálně můžeme uvažovat o tom, kterak se odstrkovaný outsider Oskar snadno spřátelí i se zcela nebezpečným fenoménem, pokud najde stopy hřejivého přátelství. Trochu navíc pak zůstávají jedině scény s nakaženou upírkou - byť je například scéna s útočícími kočkami sebepůsobivější, je postavená až příliš na efekt a pro film neznamená vůbec nic. Takže co kdyby... Co kdyby to tak vážně bylo? Mam kamarádku upírku... a jestli mě nenecháte, rozemele vás do jitrnic... a není to celé jen poněkud morbidní Oskarova představa? (06.02.2009)

Stejně jako život upíra je nekonečná láska k někomu i přesto, že klade po cestě určité překážky. Ale proč bychom se tomu bránili, když si rozumíme? Jak jinak bychom zažili dojemný příběh? Jak jinak bychom zjistili, co dokážou naše city? Jak jinak bychom se měli obětovat? Perfektní atmosféra s ještě dokonalejším soundtrackem až lituju toho, že jsem film propásl na KVIFF. (11.10.2009)

Velmi křehké a procítěné drama o lásce mezi kapkami krve, které hned zprvu zaujme krásnou vizuální stránkou a hereckými výkony ústřední dvojice. Lehoučká hudba pouze umocňuje intenzivní zážitek ze sledování. Ten pravý film o upírské tématice konečně vešel do naší kotliny a byl by to hřích nechat si jej ujít. (15.11.2009)

Nemam slov, naprosto geniální dílo, který se zabývá upírským motivem a dělá to ohromujícím způsobem a válcuje všechny mnou doposud viděný upířiny. Ani nevim, co se mi na tom líbilo víc, jestli ta hustá syrová atmosféra zasněženýho Švédska a nebo ta prapodivná dětská romance, která je ale točená hodně citlivě a nesmírně zajímavě, fakt nevim, ale co vim je, že se mi ještě nestalo, aby na mě něco, co by prokazatelně nemělo být reálný a měl bych si říct, že je to naprostá kravina, působilo tak reálným a drsným dojmem jako tohle. Švédsko útočí a to ve velkým (31.01.2009)

Mírné zklamání. Slibný námět byl rozvinut v nejistý výsledek, občas bolestně balancující na hranici hororu, dramatu, dětského filmu a komedie. Jako kdyby tvůrce měl v plánu dva filmy (chytrý a nedětský rodinný film ve stylu Most do země Terabithia a neakční upířinu sázející spíše na postavy a reálie švédských sídlišť), ale peníze měl jen na jeden. Atmosféru film má, bohužel jej shazují ony komické výstupy a nevěrohodně napsané charaktery, výsledný dojem tak zvedá především sympatické úvodní dětské duo a s láskou fanouška 70s italských hororů zpracované gore efekty. (43. MFF KV - 4.7.08) (13.07.2008)