Reklama

Reklama

Škola života

  • Velká Británie An Education (více)
Trailer 1

Divoké dospívání v divokých šedesátých. Píše se rok 1961 a atraktivní, chytrá, šestnáctiletá studentka Jenny (C. Mulligan) poslouchá desky Juliette Greco, ochutnává počátky ženství, sní o výjimečných zážitcích a životě zahaleném do cigaretového dýmu „gauloisek“. Vítejte v poválečném, předbeatlovském Londýně v době, kdy upjaté maloměstské poměry dávají jen stěží tušit, že zlatá šedesátá už klepou na dveře... Film je adaptací memoárů novinářky Lynn Barber. Do režisérské židle usedla dánská režisérka Lone Scherfig (Wilbur se chce zabít, Italština pro začátečníky) a scénář napsal známý spisovatel Nick Hornby (Všechny moje lásky, Jak na věc). (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (368)

Marze 

všechny recenze uživatele

Vedle herců pracuje pro film věrná nálada raných šedesátých let. Na tradici školních uniforem útočí minisukně, na upjaté mravy rokenrol – a také premiantka třídy, jíž perlící Alfred Molina coby otec v kouzelných debatách rýsuje cestu na Oxford a neohrabaný spolužák dojemně a marně nadbíhá, času změn ráda podlehne.Vývoj jiskřivé, byť dlouho cudné romance má podmanivou náladu; bezstarostnou, radostnou, uvolněnou, a přitom s podprahovým tušením, že tu něco neklape. Typicky britský humor se vyžívá v duchaplných žertech i drobných detailech – a náhle použije mrazivou sílu při hrdinčině konfrontaci s učitelkami. Neboť dívka vede svou rebelii víc ze vzdoru než z lásky a za útěk před nudou platí. Škoda že její procitnutí a zmoudření film tolik ždímá a že si autorka předlohy tak okatě fandí. Jinak je Škola života vzorem chytrého vkusu, typicky britského v každičké vteřině. ()

nunka 

všechny recenze uživatele

Princ na bielom koni versus Oxford. Chvíľu som mala pocit, že severská režisérka ide na film viac rozprávkovo ako realisticky, čo v konečnom dôsledku neublížilo. Snílkovský počiatočný rozmer v priebehu filmu nabral správny spád, časom dozrel v jasnejšiu perspektívu a bolo veľmi príjemné sledovať ako sa s témou dozrievania režisérka citlivo a bez zbytočných klišé popasovala. Aj keď celý čas ide o hru emócií a rácia, celkovo to malo svoj štýl a patričnú melanchóliu. Navyše súhlasím s Jojineckom, Carey Mulligan asociuje Audrey Hepburn. ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Sladké retro, které mně totálně zkazil filmový David, kterému ani nemohu přijít na civilní jméno. Myslím, že do role svůdníka, kterému podlehne šestnáctiletá naivka, toužící po zážitcích velkého světa, nemohlo být těžké obsadit někoho ze zbylých herců světa, z nichž by odkapávající sliz nenadělal kaluž před prahem hrdinčinných rodičů. Škoda je tím větší, že ostatní obsazení bylo víc než dobré. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Pohovory v ředitelně, výlet do Paříže, taneček po psích dostizích. NEJHORŠÍ SCÉNA: Slizounův návrh o pokus deflorace banánem. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Příjemný anglický retro snímek. Hlavní hrdinka zde dostane trošku životní facku poté co se jí vlastní pomalu budovaná školní kariéra začíná hroutit pod dojmem nových zážitků se starším Davidem, který ji postupně zasvěcuje do života dospělých. Film musím pochválit za vhodně zvolenou atmosféru, která na mě dýchá odevšad. Možná mě trošku více zaráží fakt že tento film byl vybrán mezi 10 kandidátů na Oscara. Dle mého soudu takto daleko pomýšlet nemohl. Ale na stranu druhou nebýt této kandidatury tak bych se k němu asi ztěží kdy dostal. 60% ()

jhrasko 

všechny recenze uživatele

V akurátnej uniforme roztomilá Carey Mulligan, opantaná Petrom S., výletom do Paríža, falošným venovaním od C.S.Lewisa a olivami v šampanskom (ktovie, čo z toho bolo pravé). A paradoxne motívy, ktoré ma bavili najviac, autori rozvinuli minimálne (Jenny´s slabosť/rebélia pre/voči Miss Stubbs, platonicky zamilované a smutné pohľady Dannyho smerom k nej). Škoda. Na moj vkus málo Hornbyovské, nadmieru kultivované, v závere príliš zhovievavé a didaktické. Takto anglické žubrienky prichádzajú o ilúzie?! ()

Galerie (100)

Zajímavosti (11)

  • St John's, Smith Square bylo v roce1941 vybombardováno a jeho rekonstrukce nezačala dříve než v roce 1965 a dokončena byla až v roce 1969. Koncerty se tu tedy odehrávaly přibližně až o deset let později od doby, v níž se odehrává film. (hansel97)
  • Předlohou pro film se staly memoáry Lynn Barberové, známé britské novinářky píšící v posledních letech pro nedělník The Observer. Samotná Barberová skutečně v šedesátých letech vystudovala Oxford, po jehož absolvování publikovala sedm let v časopisu Penthouse a posléze například ve Vanity Fair či listu The Daily Telegraph. Proslula svými nesmlouvavě až agresivně vedenými interview. (curfew77)
  • Snímek se natáčel na jaře 2008 v Londýně, Oxfordu a Paříži. (POMO)

Reklama

Reklama