Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama, natočené podle skutečných událostí, vás zavede do roku 1928, kdy mladý Philippe Halsman, který se později stal slavným a světově uznávaným fotografem, odjíždí s rodinou na výlet do rakouských hor. O rodinné pohodě však nelze mluvit, otcovy vztahy se zbytkem rodiny jsou velmi špatné, obzvláště ty s Philippem. Při jedné túře, na niž Philippe vyráží s otcem sám, je otec smrtelně zraněn. Během následného vyšetřování není zmatený Philippe schopen přesně popsat, co se vlastně stalo, a stává se podezřelým z otcovraždy. Ačkoliv obhajoba zpochybní většinu argumentů obžaloby, zdá se, že proces je již předem rozhodnutý. Soudce i porota jsou odhodlaní dostat Philippa do vězení i za cenu ztráty svého svědomí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Jestli čirou náhodou nejsem nesmrtelnej, tak ať mě tedy taky jednou umlčí smrt v horách. Zalehnul bych s krosnou na zádech pod úbočí skal a měl svatej klid od smradlavejch svíček na hřbitovech. Začátek sice vážně vypadá spíš jako rakouská telenovela, Philippův táta jakoby z oka vypadl Schnitzel manovi. Patrick to ovšem po půlhodinovém intru uvedl na pravou míru, a pak už to všechno lícovalo. Nenápadný film o nenápadných lidech s nápadně poutavými osudy. ()

zdenny 

všechny recenze uživatele

Film podle skutečné události nám ukazuje zrůdnost nacistické ideologie a také bezmoc obyčejného člověka před státní zvůlí. Soudní drama, které je prodchnuto všeobecným nástupem nacismu v Rakousku. Budiž nám mementem před nadcházejícím parlamentními volbami. Protože z historických zkušeností si můžeme být jisti, že zlo - i to zjevné - většina lidí není sto poznat. Jinak jsme ve filmu mohli pozorovat krásné prostředí rakouských hor a velmi dobrý Patrickův herecký výkon coby Halsmanova advokáta. Škoda, že dalších Patrickových hereckých výkonů se již nedočkáme. ()

Reklama

Všežrout 

všechny recenze uživatele

Ač se tvůrci zaštiťují tím, jak se reality drží, stačí jenom letmý náhled do Halsmanova životopisu - http://en.wikipedia.org/wiki/Philippe_Halsman a do popisu jeho případu - http://en.wikipedia.org/wiki/Halsman_murder_case a hned objevíme řadu menších či větších nepřesností. Hezké je, že se natáčelo přímo v Rakousku, ale je poznati, že přehršle dukátů v produkční kapse zase nebylo. Někteří "herci" a jedinci z komparsu mě k úsměvu doháněli, což by se v dramatu stávati nemělo. Také bych zapochyboval, že se to v soudní síni odehrávalo v onom americkém "teatrálním" stylu, i když se za znalce soudního systému Rakouska konce 20. let nepovažuji :-) ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Film realisticky zobrazuje jeden národnými socialistami zmanipulovaný súdny proces v Rakúsku roku 1928 a snahu urobiť obetného baránka z jedného židovského chlapca, ktorý sa neprevinil ničím iným, len tým, že si nerozumel s vlastným otcom. Okrem skutočných udalostí nám filmári krásne odprezentovali aj atmosféru a nálady v jednom európskom štáte v období 10 rokov pred 2.sv vojnou, keď sa "svet zbláznil". ()

Chlo0opek 

všechny recenze uživatele

Na to, jak tento snímek začínal, kdy jsem si říkal, že je to natočeno jak nějaká telenovela (jen jsem čekal, až se do scény dostane nějaký ten doktor z hor nebo tak něco), a jestli se na to vůbec budu schopen dodívat, se to rozjelo velmi svižně. I hlavní představitel nebyl špatný, jak se zpočátku zdálo. Zkrátka počáteční dojem špatné telenoveli zmizel a užil jsem si tento snímek. Takže dávám slabší, ale stejně 4*. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (7)

  • Philippe Halsman zomrel v spánku 15. júna 1979. V dobe jeho smrti vyšlo už na obálkach časopisu LIFE viac ako 100 jeho fotografií, čím sa stal najúspešnejším fotografom všetkých dôb. Slávnym sa stal hlavne svojou sériou fotografií nazvanou "Jump!", pre ktorú mu pózovalo mnoho vtedajších celebrít, mimo iných Marilyn Monroe, Marlene Dietrich, Albert Einstein, Salvador Dalí a mnoho ďaľších. (Smok)
  • V roce 1947 měl Philippe Halsman uskutečnit jednu z jeho nejznámějších fotografií – portrétoval truchlivého Alberta Einsteina, který během fotografování líčil své politování nad jeho rolí ve Spojených státech, když pozoroval atomové bomby. Fotografie byla později použita v roce 1966 na americké poštovní známce a v roce 1999 na titulní straně časopisu Time, který Einsteina tituloval jako „Osobnost století.“ (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Richard Pressburger za Philippom do New Yorku nikdy nedorazil. V roku 1939 ho zatklo gestapo a bol poslaný do Auschwitzu, kde roku 1943 zomrel. (Smok)

Reklama

Reklama