Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Detektivní komedie režiséra Pavla Blumenfelda vypráví o bývalých kasařích, kteří se – až na jednoho – polepšili a vedou řádný a poklidný život a většinou se zoufale brání sebemenší připomínce své minulosti. Jeden z nich, Josef Fiala, dříve známý pod jmenem Procházka, je však jednoho dne požádán, aby otevřel trezor v továrně Sitex, který se neopatrností zaměstnanců přibouchl s klíči uvnitř. Akce zdárně proběhne, ale za čas se Fiala octne v podezření z krádeže… Snímek vznikl v letech 1957–1958 podle scénáře Miloše V. Kratochvíla a Zdeňka Podskalského. Právě Zdeněk Podskalský okořenil scénář satiricko-humoristickými prvky, které tu sice nejsou dominantní, ale dokreslují atmosféru případu. Režisér si pro film vybral samé herecké osobnosti – Ladislava Peška, Jana Pivce, Martina Růžka, Rudolfa Hrušínského nebo Eduarda Kohouta. (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Zdvižený prostředníček toho idiota, co psal obsah za distributora, mi bude ještě hodně dlouho strašit před očima. Proč nevyzradit pointu hned v synopsi, že? Jako by nestačilo, že během natáčení zřejmě stávkovali osvětlovači, takže 80% filmu není vůbec nic vidět. Jinak se jedná o takovou roztomile naivní detektivku, v níž ani tak o to vyšetřování nejde, byť ho provádí noblesní Pivec a usmívající se Hrušínský. ()

Rodriguez 

všechny recenze uživatele

Příjemná oddychovka na odpoledne. Ladislav Pešek coby bývalý kasař je přizván na otevření úředního trezoru, aby pracující lid něměl problémy. Jenže problém se objeví během 14 dní, kdy je ve vedlejší kanceláři nalezen vyloupený trezor. Stejný trezor, stejná práce, jen pachatel je jiný, ale to ještě veřejná bezpečnost v čele s Rudolfem Hrušínským neví. 55% ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Kasaři mají nezanedbatelnou přednost ve strhujícím hereckém podání. Samotné filmové zpracování je mírně nešikovné, byť se snaží pohrávat si s lidskostí a podléháním pokušení. Reakce na hlavní zápletku se jeví být přemrštěnou a poctivě budovaná nálada napětí je znenadání ukončována jízlivým posměškem. Balancování filmu mezi žánrem dramatu a komedie se neobchází bez škobrtání a pádů a skutečnou lahůdkou nakonec zůstávají pouze přesvědčivé herecké výkony. Kriminalistické pátrání kompromituje všechny zúčastněné, jen skutečného pachatele většinou obchází obloukem. Hlavní postavou příběhu je laskavý zámečník Fiala (vynikající Ladislav Pešek), bývalý kasař Josef Procházka. Stopa společensky chvályhodného dobrého skutku poctivosti je zneužita a haněna prudérním společenským standardem. Naštěstí se mravní ctnost po pobytu v očistci brání ze všech sil i polozapomenutých schopností minulosti. Nejzoufalejší postavou je policejní poručík Josef Rybák (velmi dobrý Jan Pivec), iniciátor záslužného činu, jehož zneužitá ozvěna zanechává pocit znechucení a zrady. Věří, a přesto tápe. Nejsebevědomější postavou je vyšetřující kapitán Státní národní bezpečnosti Šmok (skvělý Rudolf Hrušínský). Věnuje pozornost maličkostem a s cynickou barvou v hlase si vychutnává svou převahu i přesvědčení. Ale kdo jiný může přijít záhadě na kloub? Nejbodřejší postavou je tovární mistr trezorové výroby Alois Boček (velmi dobrý Eduard Kohout), Fialův dávný kasařský parťák a bezstarostný veselý kumpán s neuvěřitelnými historkami pro své nevěřící učedníky. Nejnebezpečnější postavou je kasař Kosík (dobrý František Kreuzmann st.), bývalý Fialův všehoschopný společník. Výraznou postavou je také Fialův syn Karel (zajímavý Ivo Palec), elektrikář, natěšený na blížící se termín vlastního svatebního obřadu. Z dalších rolí: nespokojený místní náčelník SNB nadporučík Vejrych (zajímavý Josef Gruss), nevýrazný účetní státního podniku Sitex Háša (příjemný Josef Beyvl), hystericky rozezlený pokladník Sitexu Krumpera (zajímavý Josef Kemr), ostražitý ředitel továrny Sitex Prokeš (dobrý Martin Růžek), bývalý Fialův kumpán a na minulost rozezlený kostelník František Kilián (velmi zajímavý Eman Fiala), Karlova natěšená snoubenka Slávka Vokáčová (příjemná Jiřina Bohdalová), bojácně tichá sekretářka Sitexu Nováková (příjemná Ludmila Píchová), zmatený vrátný Sitexu Horák (dobrý Václav Trégl), či Slávčin rozverný otec (příjemný Ota Motyčka). Můžeme žehrat na nešikovnost tvůrce, ale nic to již nezmění. Herecké kreace zůstanou nezapomenuty, film nenadchne, ale i dnes potěší a zabaví. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Tady lze spekulovat o ryze kladném vkladu scénáristy Zdeňka Podskalského, neb vypointované je to hezky. Atmosféra a hlavní téma zlehka připomíná Čapka a herecké obsazení má několik světlých chvilek - božský je Pivec, tradičně kvalitní Pešek (v poloze pro něj tak typické v 50. letech), milouš je Hrušínský... Velice těší celá řada figurek upomínající na filmy předúnorové - v čele s Fialou, Kohoutem, Kreuzmannem a též Grussem. Miluji Trégla, Motyčku a samozřejmě Balek-Brodskou, těm politika také v rozletu příliš neublížila. Jediné vyložené šlápnutí vedle je karika Kemrova a naopak překvapením lyrická nevěsta Bohdalové. Pro ni byly Kasaři největší příležitostí hned po Florenci 13,30. Z ostatních kladů jmenujme ještě půvabný kolorit Václavského náměstí a okolí. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Ten dědek mi dal. Já už pomalu nevěděl, jestli má esenbák lidem věřit nebo ne." Esenbák má lidem věřit, ale jestlipak mají lidi věřit esenbákovi. Pokud by to byl Pepíček alias kpt. Rybák nebo soudruh kpt. Šmok, tak těm bych věřil, protože byli neskutečně zábavní. Taky soudruzi ze Sipexu mě hodně bavili a vlastně i ti napravení zločinci. A nakonec to celý nepostrádalo logický vysvětlení, kterýho se mi při vyšetřování chvílemi nedostávalo. Takže za mě spokojenost hlavně s tím, že soudruzi funkcionáři nebyli typičtí klaďasové, což podle mě bylo tehdy poměrně odvážný tvrzení. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (3)

  • Ve scéně, kdy prochází Fiala (Ladislav Pešek) Prahou, mine stojan s plakátem k filmu Dobrý voják Švejk (1956), na němž je Rudolf Hrušínský, který se v roli policejního vyšetřovatele objevil i ve filmu Kasaři. (rakovnik)
  • V roce 2008 k padesátiletému výročí vzniku filmu byl snímek zařazen do promítání jako hlavní bod Ústecko-orlického potěšení na festivalu dokumentárních filmů Na dotek. (zdeny99)
  • Interiéry se natáčely v Ústí nad Orlicí a exteriéry v Praze, ačkoliv děj je situován do Týnce nad Vltavou. (zdeny99)

Reklama

Reklama