Kasaři

Kriminálky nejsou úplně můj šálek kávy. Přesto jsem byl příjemně potěšen tímto pro mě neznámým filmem. Sice v první polovině herci spíše jen strnule koukali a odříkavali text, ale zápletka mě vtáhla do děje, takže jsem až do konce s napětím očekával, jak vyšetřování dopadne. V mnoha rolích se objevují výborní herci, kteří ale neměli moc prostoru (či chuti) předvést něco ze svého umění. Jen postava kapitána (Rudolf Hrušínský) mě zaujala především tím, že téměř neustále buď jedla, nebo pila kávu. Závěr filmu a rozuzlení případu mě velice potěšilo, i když tedy indicie vedoucí k dopadení pachatele bych rozhodně dohromady neposkládal a divil jsem se, že vůbec někdo ano. Trochu mi přišlo, že tvůrci filmu nostalgicky vzpomínají na dobu předválečnou, ať již obsazením postav či některými replikami. (27.12.2012)

Tady lze spekulovat o ryze kladném vkladu scénáristy Zdeňka Podskalského, neb vypointované je to hezky. Atmosféra a hlavní téma zlehka připomíná Čapka a herecké obsazení má několik světlých chvilek - božský je Pivec, tradičně kvalitní Pešek (v poloze pro něj tak typické v 50. letech), milouš je Hrušínský... Velice těší celá řada figurek upomínající na filmy předúnorové - v čele s Fialou, Kohoutem, Kreuzmannem a též Grussem. Miluji Trégla, Motyčku a samozřejmě Balek-Brodskou, těm politika také v rozletu příliš neublížila. Jediné vyložené šlápnutí vedle je karika Kemrova a naopak překvapením lyrická nevěsta Bohdalové. Pro ni byly Kasaři největší příležitostí hned po Florenci 13,30. Z ostatních kladů jmenujme ještě půvabný kolorit Václavského náměstí a okolí. (26.03.2011)

Československé krimi, jež se zabývá pátráním po muži, jenž vykradl pokladnu podniku Sitex. Hlavní podezřelý je bývalý kasař Procházka/Fiala, jenž se však od jisté doby živí poctivě. Proto se L. Pešek v roli Fialy rozhodne obejít své bývalé kolegy kasaře a zjistit, který z nich mohl krádež vykonat. V tomto zajímavém díle se objevila vskutku elitní jména československého herectví, neboť jen v malých rolích Fialových kumpánů své umění předvedli E. Fiala, výřečný E. Kohout a vždy nepřehlédnutelný F. Kreuzmann. Národní poklad R. Hrušínský, v roli usměvavého kapitána Šmoka vyšetřujícího tento případ, pojal svou postavu velmi švejkovsky a dobrosrdečně, nakonec však pachatele nekompromisně a uvážlivě odhalil. Vyšetřování sekundoval J. Pivec (poručík Rybák), jenž neodmyslitelně též náleží k velkým hereckým postavám. Komickou roli potrhlého podnikového účetního s chutí ztvárnil J. Kemr obarvený na blond a svým energickým vystupováním snímek oživil, kromě něho se v rolích podnikového ředitele a dalšího účetního ukázali M. Růžek a J. Beyvl. Přestože příběh samotný má dobré nečekané zakončení a tolik slavných jmen v jednom snímku se nevidí často, hodnotím dílo pouze průměrně. Na konci 50.let vytvořil podprůměrný režisér P. Blumenfeld pro mě zatím své nejlepší dílo. (18.11.2014)

Film průměrný, ale s nadprůměrnými herci. Námět rozhodně není nezajímavý, osudy bývalých mistrů kasařů, z nichž tři jsou polepšení (jeden z nich ovšem v podezření), jsou sice podány jen v náznaku, ale je vidět, že Sbory nápravné výchovy i jejich předchůdci uměli člověka převychovat. Nejuhozenější mi však připadal samotný začátek, od něhož se celý film vyvíjí. Vedoucí zabouchne trezor, v němž zapomene klíče. Nechápu, proč se tato záležitost neřešila ve dne a veřejně, vždyť o nic nešlo, prostě se mohl legálně požádat bývalý kasař, aby podniku v obtíži pomohl. Ale on to musel udělat tajně a v noci, aby pana Beyvla napadlo, že by toho mohl využít a v kase přímo na pokladně ukrást ukrást pohřešované peníze. Také to, že by kasu mohl udělat některý z Fialových bývalých kamarádů, moc nepřipadalo v úvahu, pokud by s nimi nebyl domluven, byla by to hrozná náhoda. (23.12.2018)

"Ten dědek mi dal. Já už pomalu nevěděl, jestli má esenbák lidem věřit nebo ne." Esenbák má lidem věřit, ale jestlipak mají lidi věřit esenbákovi. Pokud by to byl Pepíček alias kpt. Rybák nebo soudruh kpt. Šmok, tak těm bych věřil, protože byli neskutečně zábavní. Taky soudruzi ze Sipexu mě hodně bavili a vlastně i ti napravení zločinci. A nakonec to celý nepostrádalo logický vysvětlení, kterýho se mi při vyšetřování chvílemi nedostávalo. Takže za mě spokojenost hlavně s tím, že soudruzi funkcionáři nebyli typičtí klaďasové, což podle mě bylo tehdy poměrně odvážný tvrzení. (18.11.2021)