Oddělené světy

Tématicky je to svojim spôsobom veľmi atraktívna psychologická sonda z doteraz pre mňa takmer neznámeho sveta svedkov Jehovových, o ktorých som vedel doteraz v podstate asi toľko ako o komároch či inom hmyze. A to, že ak vám táto háveď vletí do bytu, je to otrava kým ich vyženiete, preto je lepšie pred nimi nenechávať otvorené dvere. Avšak priblíženie každodenného života zfanatizovaných jehovistov so svojimi striktne dodržujúcimi bizardnými zákonmi plných zákazov a obmedzení a s tým súvisiacimi pokrivenými citovými hodnotami, je miestami naozaj šokujúcim vyobrazením sektárstva, v ktorom rozum nemá čo hľadať a naozaj všetko sa musí podvoliť slepej viere....pôsobivý zážitok a veľmi silné 4 hviezdice s nábehom na plný počet. (03.08.2010)

"A máš mě rád?"..."Samozřejmě, že mám." ... "A máš mě raději než Boha?" ... "Ne." ... Tak tohle bylo jedno z dalších severských dramat, které se vcelku nenápadně vkradou do vašich úvah, aniž by tlačily na pilu. A proto tolik holduji zrovna téhle geografické oblasti na plátně. Nikdy po vás nechtějí, abyste plakali od začátku do konce, nemusíte ani přemýšlet hned, pokud na to zrovna nemáte náladu, ale vždycky se k nim vrátíte s myšlenkou, že jste to viděli a že vás to více méně zaujalo, tedy spíše, že přesně víte, o čem to bylo. Dobře podaná zfanatizovanost davu tady přímo děsí, ovšem na úkor vysvětlení závěrečné fáze oddělení se věnuje snímek spíše pojetí vztahu před. A tady malinko kolísá. Stejně jako kolísá v přesvědčivosti některých herců. Ti mu místy trochu škodí. Přesto je to dobře podaná sonda do jednoho myšlenkového proudu. (25.05.2012)

Lidé mají zvláštní dar zbytečně komplikovat své životy a především životy těch ostatních. A to díky jinému daru či spíše prokletí. Tam kde jsou emoce, tam je radost ale většinou i obrovská bolest. V té chvíli má člověk nejblíže k "oprášení" svého dalšího daru - k víře. Mně však zůstává záhadou, proč se lidé upínají k bohu tak krutému a destruktivnímu, bohu některých částí Starého zákona. Proč by chtěl jakýkoliv Bůh po člověku, aby zavrhl své nejbližší, své rodiče, děti, sourozence? Bůh tedy není láska? Je tedy Bůh nenávist? Ale je to pak ještě Bůh? Děti, které vyrůstají ve víře svých rodičů stojí před krutým rozhodnutím, stejně jako rodiny mladých lidí, kteří se stanou kořistí "průkopníků". Jak kruté bylo ve filmu sledovat odlišné chápání tohoto rozhodnutí v etapách vyvíjejícího se dětského rozumu a vnímání okolí. Autorům patří můj obdiv. (25.04.2011)

Začiatok sa mi páčil viac. Príbeh vyzeral vierohodne, postavy sa chovali 'normálne', jehovistická viera bola ukazovaná ako každá iná viera/sekta so svojimi muchami i prednosťami. Postupom času sa to začalo čiastočne meniť a takmer všetko začalo byť iba čierno-biele. Že bola hl. hrdinka blbá, to sa samozrejme dá prepáčiť, ale že sa nevedela rozhodnúť, na ktorú stranu sa má pridať a neustále toto rozhodnutie menila, neustále klamala, pritom bola vychovávaná v celkom inom duchu (kde Jehova všetko vidí, samozrejme aj klamstvo), vyzeralo všeliako, len nie vieryhodne. Remeselné spracovanie bolo fajn, obsadenie veľmi fajn, ale čo sa týka hereckých výkonov, som u škandinávskej kinematografii zvyknutý na lepšiu kvalitu. (07.05.2016)

Komu este nezaklopali na dvere domu? Takych bude ozaj malo. Stale zoberiem ich podklady slusne podakujem a poviem porozmyslam. Viac sa k tomu neda povedat pretoze sila slova a ich presvedcenie je tak trochu duchovne sialenstvo a zaslepenost ktoremu ja celkom nerozumiem . Pribeh je presne taky ako som cakal kde farba je iba biela alebo cierna. Nic medzi tym. Film je na svoju temu vyborne spracovany a cloveka dokaze zaujat. 4 hviezdy a 75%. (08.05.2013)