Seriózní muž

To lepší z Coenovic edice "zvláštních" filmů (BRATŘÍČKU, KDE JSI?, NESNESITELNÁ KRUTOST) s hodně podivnou atmosférou, která se tváří že šedesátky nebyly nic moc (zvláštní prázdno a mrtvo). Koncept člověka, kterému se nedostává odpovědí a jeho osud je kompletně v cizích otěžích mě občas iritoval. Nicméně A SERIOUS MAN nemůžu upřít pár povedených scének, třeba závěrečná bar micva nebo rozhovory s japonským studentem a jeho otcem. (01.10.2010)

Příjemná židovská verze filmu Americká krása v podání bratří Coenů. Sice trošku slabší než předchozí Po přečtení spalte, ale přesto dokonalá režie neokoukaných herců, povedená kamera hrající si s hloubkou ostrosti a dokonale sedící hudba spojená s přesným střihem. Ale jedno musím říct, začínají mi chybět jejich nezapomenutelné krimi příběhy. Doufám, že pro změnu udělají něco jiného. (16.01.2010)

Velice netradiční film bratří Coenů, o kterém nevím, co si mám myslet. Jak s osudem Larryho Gopnika souvisí ten dlouhý úvod s židovským dybukem? A je to vlastně dlouhá židovská anekdota nebo náboženské podobenství? Michael Stuhlbarg je opět perfektní. Mám ho zafixovaného spíš jako drsného a elegantního židovského mafiána z Impéria, ale stejně přesvědčivě zvládl obyčejného zoufalce stíhaného sérií ran osudu. Ne že bych se u toho nudil, ale celou dobu mě tahle židovská historka míjela. (30.08.2015)

Ovšem to se dá snadno vysvětlit. Příběh, jenž měl oscarovou nominaci za scénář a film roku, po divákovi žádá trochu zralosti, nikoli jen fanouškovskou lačnost po "dalších Coenech". Ostatně Seriózní muž se od "minulých Coenů" silně liší. Nemá jejich typickou zápletku, tedy amatéry zabředlé do zločinu, a navíc se odehrává na židovské půdě včetně prvků hebrejštiny a jidiš. Nicméně nesrozumitelnosti se není třeba bát, univerzálním jazykem Coenů totiž zůstává chytrý černočerný humor, kterému tu dali dosud snad nejhořčí, nejmoudřejší a nejméně efektní podobu.Seriózní muž začíná stylizovaným prologem ve stylu historického hororu, v němž se pojí duchařina se sekáčkem na led. Vlastní děj se pak odehrává v 60. letech, kam vtáhne skvělá hudba Cartera Burwella a ospalá nálada židovské školy, kde učitel zkoumá zázrak techniky – zabavené tranzistorové rádio. Vládne tu navenek vyrovnaný rytmus idylického předměstí – jenže hrdina, místní profesor v příznačném podání Michaela Stuhlbarga, se spokojeně jen tváří. A stojí ho to stále více sil. Vlastní děti ho přehlížejí, studenti vydírají, zkrachovalý bratr využívá a manželka mu zčistajasna oznámí, že odchází s jiným. (16.06.2020)

,,PŘIJÍMEJ S POKOROU VŠE, CO TĚ POTKÁ“..... /// Larry má důvod dívat se na svět unaveným zrakem. Žena ho opouští, problémy v práci, s parchantama (jako dětma...), se sousedem.... pičo – to je nuda. Furt čekám na styčnou myšlenku.....Kde? Bar micva? Hledání principu neskutečnosti? Možná jen snaha bejt ,,SERIÓZNÍ MUŽ“. Ty vole – já to nechápu! Nejsem žid, kontakt s Ha-Šem nemám (aspoň o tom nevím, furt si myslím, že za všechno (dobré) si můžu sám...). Pičovina desetiletí (řekl jsem si, že budu mírnej...) Chápu Larryho problémy, ale nechápu jejich předvedení, a .... vlastně nechápu vůbec nic, ani důvod, proč jsem se na to díval ... (a proč píšu tenhle komentář....) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem (alespoň ze 4%) Žid. 2.) Mám pocit, že jsem ztratil kontakt s Ha-šemem. 3.) Zjistím, že vodejít vod ,,starý“ může bejt hrozná nuda. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (21.01.2012)