Agnus dei

Nepříliš věrohodný film, sice jen ve dvou věcech, ale klíčových. (spoilery!) Rudoarmějci přistiženému při pokusu o znásilnění francouzské sestřičky Červeného kříže by se pravděpodobně stalo něco o dost nepříjemnějšího, než jen kopanec do zadku od velitele. To je věc, která film činí černobílým. A pak, především, ústřední zápletka/pointa s matkou představenou, která novorozence likviduje, je tak odflákle vystavěná a sama o sobě absurdní, že dokonale shazuje celý film, přestože vše ostatní je vlastně v pořádku. I kdyby se v reálné historii něco takového stalo, tady to každopádně nebylo vyjeveno uvěřitelně. Nejen že by matka představená v reálu měla asi více rozumu i empatie, a celý problém mohla řešit mnoha různými způsoby, např. s pomocí jejich biskupa nebo jiného kněze, nějaký mlčenlivý by se jistě našel, ale opravdu máme věřit, že abatyši nenapadne, jak rychle bude její lež, že děti posílá do rodiny z blízké vesnice, odhalena? Dozvěděla by se to přece okamžitě kterákoli z jeptišek, která by se někoho z té rodiny zeptala, jak se dětem daří... Při vší eleganci formy a ztišenosti je ten film v jádru nemístně efektní. (18.04.2017)

Snímok sa nemilosrdne pustil do morálnych dilem, na jednej strane do potužených sovietskych osloboditeľov potužených vodkou a ich znásilňovanie v benediktínskom kláčtore, na strane druhej slepá viera v Boha a prísne regule matky predstavenej... Treba uznať, že všetky scény sú natočené kultivovane, mnohé veci sú naznačené, len spomenuté, nebolo nutné ich zobraziť. Ak k tomu pridám neutešené studené prostredie a minimalistická hudba, vznikol zaujímavý hĺbavý film pre náročnejšieho diváka. (07.06.2017)

Spoilery! Velmi pozitivně oceňuji myšlenku filmu a taky to, co byla mladá stážistka ochotná riskovat pro pomoc několika sestrám, neboť se zde prý vychází ze skutečné události. Nezbavím se ovšem přesvědčení, že se to dalo naservírovat divákům mnohem příjemnějším způsobem. Velmi záhy se prokeclo, že benediktínky nechodil v noci navštěvovat na lože Duch Svatý, nýbrž nadržení ruští vojáci. A mnohdy jim dokonce zanechali v těle nějakou tu památku na večerní jednostranné radovánky. Dost dobře nechápu, jak pro někoho může být sexuální zážitek uspokojující, když se odehrává bez výrazného zapojení toho druhého, ba dokonce proti jeho vůli. Proti gustu ovšem žádný dišputát. Klášter se velmi rychle proměnil v porodnici a divák celou stopáž sledoval, kterak rodí jeptišky, což mě asi po druhém porodu jaksi přestalo bavit. Čekal jsem něco trošku jiného. Očekával jsem přehlídku hrůzností, hnusu a nekonečného prznění nebohých jeptišek. To vše se odehrálo dávno před dějem tohoto snímku. Divák byl vhozen do děje až posléze, aby sledoval pouze následky, což nebylo ani zdaleka tak zajímavé, intenzivní a poutavé, jak to býti mohlo. Značné zklamání. (25.04.2017)

Nadmíru drsný příběh odehrávající se během druhé světové války za zdmi jednoho benediktinského kláštera v Polsku. Znásilnění může být pro mnohé ženy i doživotním traumatem, co ovšem prožívala řeholnice po takovém brutálním aktu, to si zřejmě většina z nás bezvěrců vůbec nedokáže představit. Další neméně významný problém nastal v poválečném období. Jak asi přijímala společnost tyto zhrzené ženy, které navíc přišly do jiného stavu? Rozhodně se nejednalo o procházku růžovým sadem... Když už se některé benediktinky víceméně dokázaly srovnat se svým osudem, tak jim v tomto filmu až nelidsky zatápěla matka představená tím, že jejich děti záhy po porodu v podstatě obětovala Bohu. Jde zcela jistě o silné téma, v Agnus dei po všech stránkách výborně zpracované, které vyvolává spoustu otázek, jež se dotýkají naší temné minulosti. (21.04.2020)

Nevím, komu patří větší odsouzení. Zda sovětským (nikoli ruským, nejhorší zvěrstva páchali vojáci z asijských republik) vojákům nebo matce představené alias symbolu církve. Nebo tehdejší společnosti, která také vyžadovala od řádových sester a mnichů celibát. Protože celibát představuje absolutní odevzdání, tedy podlehnutí církevní i světské moci. Myslím si, že konec byl velmi idealizovaný a dlouho tato idylka netrvala, bohužel. Jinak jde o dobrý film, citlivě zrežírovaný i zahraný. Ponurost, bezútěšnost klášterního prostředí ještě zpestřené tragickou událostí, která se zde před několika měsíci stala. Slepá víra na jedné straně a pochybnosti na straně řádových sester. Chce tohle všechno opravdu Bůh? (10.04.2017)