Agnus dei

Kam stoupne sovětský (a ruský) voják, tráva neroste. Dokonce čtyřicet let. Však to známe. Žádný osvobození, jen prostě ve východní Evropě vystřídali Němce, to je celé. A Poláci to taky dobře vědí. Jestli na mě z filmu sedl nějaký dojem, byl to především zmar a beznaděj. Lokace zimního Polska působí neskutečně nehostinně, atmosféra je studená a na všech je vidět, že se ve svých rolích nacházejí proti své vůli. Snaha hlavní hrdinky i přes strach vůči všudypřítomným sovětům místy připomíná sisyfovský zápas. Lou de Laâgeová je navíc skvělá. Situace na hraně i chvíle nudy a stereotypu ve stále stejných večerech na francouzské základně, které zpestřuje jen trocha alkoholu a nezávazný vztah s postarším doktorem, s nímž se stýká ani ne tak kvůli citům, jako spíš aby zahnala strašnou samotu a prázdnotu, kterou všichni cítí, zahrála skvěle a maximálně uvěřitelně. Nicméně... trochu jsem se nudil. Bohužel. Snad za to mohla velká citová odtažitost chladného příběhu, snad motiv osudovosti a vědomí povinností, které jde proti realitě a mě jako katolíka trochu štve, žese matka představená zachovala tak, jak se zachovala, protože by ostatními sestrami musela být suspendována. Na druhou stranu, v situaci tak vypjaté, těsně po válce, která v některých ohledech ještě neskončila, kdo ví, jak tomu ve skutečnosti bylo. (02.03.2018)

Stará známa vec, že Rusi sa pri oslobodzovaní správali horšie ako Nemci na ústupe. A taký ruský mužik v kláštore musel byť pre mníšky hotová pohroma... Spočiatku ma dej moc neoslovil, naviac celý film sa tiahne pomalším tempom, avšak asi tak od polovice a hlavne k záveru sa mi začalo pozdávať, kam sa začal príbeh uberať a ako sa nakoniec uzavrel, takže som bol spokojný ako po obsahovej tak aj po pocitovej stránke. A hlavne snímok disponuje peknou kamerou (páčil sa mi aj farebný filter) ako aj slušnou atmosférou. Príjemné prekvapenie. 75/100 (13.10.2016)

Keď k nám konečne prišlo udatné vojsko opitých saldatov, ktorým sa akoby zázrakom v sovietskej armáde podarilo prežiť a zozadu ich neodstrelil vlastný dôstojník za to, že urobili krok späť, ako fúzatý psychopat Stalin vo svojom výnose prikázal, začali Európu "oslobodzovať". A oslobodzovali ju veru statočne. Len v Berlíne za prvý týždeň v sovietskej zóne hlásili cca 2 milióny znásilnených žien. Či starenka, či mníška, prefajčenému vodkárovi to jedno. To nebol žiadny Puškin či Dostojevskij, to bol proste rabovač a násilník, že aj u nás stará generácia spomínala, že Nemci boli 100 krát slušnejší než páchnucí boľševici z východu. Každopádne film sa s tak silnou témou nepopasoval dostatočne. Mal na viac, tá emócia, ktorá z toho šla a tie osudy novorodencov, to malo byť určite predstavené silnejším spôsobom, rovnako tak znásilnenia a poroba, potupa od tých vulgárnych alkoholikov. Najsilnejšia tu tak nakoniec bola záverečná skvelá hudba On the Nature of Daylight od Maxa Richtera, ktorá sa už objavila v niekoľkých filmoch vrátane Prekliateho ostrova či Disconnect. (31.10.2022)

Jeden z té celé řady drsných příběhů, které způsobila válka. Jeden z těch předpokladů, kdy se z člověka stává zvíře a způsobuje tolik zla, že si ho nedovede ani připustit. Hodně tvrdý film, u kterého každých dalších pět minut netušíte, co na Vás vybalí a proto po celé dvě hodiny žijete s takovým tím knedlíkem v krku a čekáte, co dalšího se těm jeptiškám ještě přihodí. To podporuje i skutečnost, že toho jeptišky sami moc neřeknou a víc za ně mluví atmosféra daného filmu a prostředí, ve kterém se film odehrává. Závěr je hodně silný a dokazuje, že lidskost dokáže zvítězit i tam, kde by to člověk nejmíň čekal. (31.03.2017)

Bál jsem se, že bude příběh zaměřen čistě jen na pomoc Mathildy, ale dostal jsem plnohodnotný, mrazivý a drsný zážitek. Film zvedá skutečnost, že takto to nějak mohlo být. Také se zvyšuje úroveň filmu skvělými hereckými výkony. Dal bych i čtvrtou hvězdu, kdyby nebylo konce, který mě sice potěšil, ale nejsem si úplně jist, zda by to takto dopadlo ve skutečnosti - ale možná ano, což by bylo moc fajn, žel svět je krutý... (08.01.2017)