Režie:
Viktor TaušScénář:
Viktor TaušKamera:
David ČálekHrají:
Viktor Tauš, Mikuláš Křen, Milan Mejla Hlavsa, Vanda Hybnerová, František Černý, Saša Rašilov nejml., Jiří Schmitzer, Eva Turnová, Jan Vozáry, Jan Pokorný (více)Obsahy(1)
„Ztratit se můžeš, ale vrátit by ses měl“… Viktor zaznamenává svět kolem sebe i své myšlenky na videokameru s úporností člověka posedlého filmem a Quentinem Tarantinem zvláště. Potácí se mezi natáčením reklam a dokumentu ze života mladé policistky, až uvízne na mrtvém bodě. A v téhle chvíli se sblíží s kamarádem Mikim, který zavede Viktora do světa tvrdých drog. Z uměleckého zápasu se tak stává zápas o život… Debut režiséra Viktora Tauše nese řadu autobiografických prvků. Podává drsnou, ale autentickou výpověď o tom, jak dočasně vyměnil svou lásku k filmu za nenávist k sobě samému, zoufalství a utrpení. Peklo, které zachycuje, se jmenuje heroin. Přesto však jde o film plný naděje a odvahy. K cestě zpět z tohoto pekla jí bude hlavní hrdina potřebovat opravdu hodně. (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Drsný auto-bio příběh. Nevím, čím mě tento film dostal. Svým naturalismem, realitou, nepřibarveností... a skvěle zahuhlaným Schmitzerem :) 4,5 hvězdy, protože mě těchto 100 minut opravdu mile překvapilo. ()
Neskutečná nuda a slabota v tématu, ze kterého by se dal natočit fantastický film... Tedy nemusím říkat, že jsem byl zklamán, protože jsem očekával něco mnohem lepšího. Spousta hloupých dialogů, zbytečné vaty a celkově plné amaterismu... Nevím, proč bych se na to měl ještě někdy v životě dívat. Jednou bylo víc, než dost. 1/10 ()
Úvodní konverzační scéna člověku připomene, že i v devadesátých letech tu byla spousta pozérů. Člověk se pak nediví, že z toho jeden začal fetovat. Škoda jen, že režisérovi umělecké ambice převýšily snahu vyprávět nějaký příběh. ()
Masturbace před zrcadlem někomu připadá tak zvláštní a zajímavá, že o ní natočí i film. ()
nema smysl podivovat se nad tim, jak je mozny, ze Kanarek ma takovy hodnoceni jaky ma..Tohle neni klub odbornejch kritiku. Kazdopadne mne se film libil uz v dobe svoji premiery. A ted, po 10letech se mi libil jeste vic..Dokonce bych rekl, ze mam rad tyhle temata. Clovek si pak nejak uvedomi, jak krehka je hranice mezi tzv. normalnim zivotem a zivotnim pruserem, do kteryho se lze dostat raz dva..Upozornuju, ze kazdej clovek se do nej muze dostat.. Film ma jiste mouchy, ale malokterej je nema..Libily se mi herecke vykony, predevsim Jiriho Schmitzera a Vandy Hybnerove. I Viktor byl duveryhodnej (aby taky ne..). A Mejla nemusi nic hrat a je skvelej.. Davam 4hvezdy a 82%..p.s. doufam, ze Viktorovi se vede dobre. ()
Film o světě, který neznám, je mi cizí a nepovažuju ho za něco, kam chci vstoupit. Přesto je film silný. Asi tím, že autor a hlavní postava v jedné osobě to prožil. Scénu z odvykačky s doprovodem Nohavicovy písně považuju za vrchol filmu. A jinak - holt zlatá devadesátá :-) ()
Je to strašně amatérský, scénář je špatnej, některý herci zoufalý, dokonce ani Schmitzer ty věty neumí podat přirozeně, bez patosu a přehrávání. Ale stejně mě to prostě baví. Viktor Tauš se mi líbí stejně jako před lety, kdy jsem film viděla poprvé (a podruhý a pošestý a podesátý), Mejla je zábavnej, hudba výborná, některý filmařský nápady fantastický, Radim Špaček skvělej, atmosféra funguje, scéna s podkresem Novorozeněte od Nohavici emotivně silná. Mám ten film ráda. ()
Nevím co na tom filmu je dobrý. Příšerný scénář to má, herci jsou taky příšerní no prostě ten film je celý strašný. ()
"Všichni tady kradou, tak já si vezmu aspoň sirky" ()
Proč má tolik feťáků potřebu neustále házet své terapie na plátno (v tomto případě filmové) ? ()
Určitě těžšká životní situace hlavního hrdiny...kde je o5 ukázané,jaké jsou drogy svinstvo a kam jsou schopny přivést člověka...Ale i v tomto dramatu jsem se bavil..Super "heftíky" 3 hvězdy musí stačit... ()
... jako chápu, že autor na něčem jel, ale to z něj ještě nedělá umělce ... ()
Spomínam si, že na strednej škole sme sa nejaký deň už neviem presne z akého dôvodu neučili a namiesto toho sme išli s celou triedou do kina, kde nám púšťali tento film a film Scary Movie. No a pomyslela som si, že som asi nejaká divná, lebo zatiaľ čo na Scary Movie sa všetci spolužiaci smiali a o tomto počine naopak hovorili ako o strašnej blbosti, ja som mala potajomky presne opačný názor a Kanárek na mňa práveže urobil dosť veľký dojem. No keď som si ho pozrela teraz po niekoľkých rokoch, tak neviem teda, ale mala som pocit, že je to prakticky nepozerateľné. Viem, že to má byť film o drogovo závislom a je v podstate nejakou Taušovou výpoveďou, ale toto mi príde akoby to nakrútila jedna chorá hlava, ktorá okolo seba vidí všetko v chorom svetle a ako také to aj nakrúca. Teda chorá hlava, ktorá natáča film, v ktorom aj zároveň vystupuje a v tomto filme natáča ešte ďalšie zábery ďalšou kamerou. Takže celý film je vlastne jeden veľký galimatiáš, asi ako je tomu aj v hlave hlavného protagonistu a pôsobí rovnako extrémne, ako prehnaná tuposť jeho priateľky Bubliny. Ale určite to nejakú výpoveď má, lebo u nás najmä roky deväťdesiate začali mladým ľuďom prinášať únik zo životnej stratenosti, nudy či špinavej šede na postavených socialistických sídliskách drogy. Konečná snaha o očistu sa mi páčila a pamätám si, že už vtedy v tom kine na strednej škole som verila, že sa mu to podarí, ale tak vieme, že ako neskôr Viktor Tauš priznával, prekonával aj ďalšie veľké krízy. ()
Nuda a amatérizmus. ()
Nápad jistě dobrý, ale scény působí příliš nahraným dojmem. Utvrdilo mne to v tom, že narkomani jsou úplná spodina a nic na tom nemění ani to pokud jsou to třeba celebrity. ()