Zahrada

Nádherný film o návratu a očišťování, o možnostech dialogu člověka a přírody, zasazený do osamělé podletní zahrady, která je ve svém skrytu pozemským Edenem a která se stává díky své poloze na cestách světců a filosofů také obrazem světa. Martin Šulík v příběhu o muži, který poprvé vstoupil do krajiny svého dětství až ve svém zralém věku, prokázal neobyčejný cit pro symbolickou imaginaci a pro poctivost obrazu: každý záběr je vtahující a maximálně sdělný. Snímek, k němuž se lze stále vracet. (10.03.2008)

Film na mňa priveľmi poetický. Dej sa nedá identifikovať, postavy prichádzajú a hneď nenávratne odchádzajú. Každá si niečo zaujímavé povie, určite to má niečo symbolizovať, ale málokedy som dokázal vyriešiť, čo to má byť. Možno ľudské vlastnosti, možno niečo ešte hlbšie... No, asi som mal príliš málo času na zamyslenie počas filmu a po ňom, možno som sa príliš sústreďoval na Pannu Zázračnicu alebo neviem, kde som urobil chybu. –––– Bola to svätá prostota. A ja, somár sprostý, som ju naučil čítať. Odvtedy sa s ňou nedá vydržať. –––– Konečne je všetko, ako má byť. (04.11.2014)

V deväťdesiatom piatom by som tento film veľkým oblúkom obišiel a keby išiel v telke, vydržal by asi sedem minút. Dnes som si tento film (poetickú poviedku) sám vyhľadal a celý pozrel. Človek sa mení. Mal som chuť na niečo slovenské a keďže sa filmy na Slovensku stále akosi netočia, musel som zahrabať trochu do minulosti a vybral som si Záhradu (rozhodujúci bol Labuda s Luknárom). A oplatilo sa? No, už som písal, že som to nevypol :) Inak, je to celkom romantická záležitosť, keďže o takejto pohodičke kdesi na opustenej záhradke s domčekom a milou susedkou (až na tých zopár náhodných "votrelcov") môže dnešný človek v meste len snívať. (11.08.2022)

Měl jsem za to, že poetické filmy zrovna nejsou to, co by obdivoval, ale v tomhle slovenské provedení s výborným Luknárem a Labudo mě to bavilo. A ano, i proto, že se zde Jana Švandová ukáže skutečně v celé kráse. Ale přesto jsou mnohem zajímavější scény v samotné zahradě, kde se dějí krásně zvláštní věci. (10.10.2017)

Nevím, je ten film tak dobrý, nebo je to balnibarbská past? Opravdu mi při prvním sledování tohoto filmu (a slupl jsem ho jako malinu) vytanul na mysli úvodní Lemuelův monolog z Případu pro začínajícího kata: „Ta krajina, ta přívětivá krajina, Vám bude cosi připomínat. Vzpomenete si na studánku a vykročíte v naději, že možná potkáte bosou dívku, jejíž křestní jméno Vám navždy utkvělo v paměti.“ Prostě, ten příběh o nalezení Nového Ráje, o zmoudření, nalezení prostoty a lásky, a k tomu na venkově, skrz odhození starého života a odchod z Nového Babylonu (zkaženého světa městské civilizace) je tak luzný a archetypální, až je podezřelý. Není to intelektuální kýč? (25.07.2010)