Zahrada

Když jsem viděl ty scény jako zakuklení se do deky mezi jablíčky  (nojo, mám rád jabka) nebo produkci španělských rytmů v nechápající restauraci tak jsem si  říkál že je  stejně škoda, že už v česku a slovensku poetické filmy snad ani moc nevznikají. Nemyslím ani tak ten námět o  vypadnutí z civilace, ten už snad ani dneska není originiální a osobně nejsem žádný zelený fanatik. Ale ten námět o zahradě a pocitu komfortní zóny je krasný a univerzální.  A to mi na oplátku  ta slovenská stylizace (a la Jakubisko) tak úplně nesedí  a působí na mě trochu externě. Ale hlavně díky vybraným momentům z tého mozaiky ledasčeho a pěknému námětu i čtvrtá hvězda. (15.07.2021)

„Nevráti sa?“ – „Neviem, to nebol môj pes.“ Škoda, že jsem nikdy takovouhle zahradu na samotě nenavštívil, budu se tedy muset spokojit alespoň s filmovým zážitkem. Od začátku do konce snímku na diváka působí nezvyklý typ humoru, který se těžko definuje, je prostě svůj, jako celé tohle dílko. Od „impozantního“ nástupu do zahrady je to však hlavně o zcela jedinečné, vtahující, působivé (chtělo by se říct až magické) atmosféře plné radosti z nově nabyté svobody, spojení s přírodou a se sebou samým. Na té má lví podíl nádherná vizuální a možná ještě víc zvuková (potažmo hudební) stránka, kterou jsem já osobně nasával plnými doušky. A když si k tomu přidáte sympatického (ne)učitele Luknára, na první pohled permanentně naštvaného krejčího Labudu (skvostný taneček!) a odzbrojující „na hlavu“ Šulajovou, máte o plnohodnotnou zábavu postaráno. Tu narušují v podstatě jen někteří podivní hosté a úsměvně naivní fakt, že se zde „poněkud“ neřeší peníze, ale na tuhle hru divák musí chtít přistoupit. Zahradě i díky tomu konci dávám prozatím silné 4* s tím, že bych se k ní rád časem vrátil a zkusil se nechat vtáhnout znovu, třebas ještě víc než prve (o správné naladění při sledování jde totiž u tohoto filmu především). „Poznáš ma?“ – „Ty si môj otec.“ – „A vieš, kto si ty?“ – „Teraz som strom.“ (02.07.2015)

Zatím nejslabší Šulík. Poetiku filmů Něha a Všetko, čo mám rád vystřídal kýč. Šulík to děsně přepálil, děj je jen sled absurdních scén, mnohdy se zdá, že postavy dělají to, co dělají jen proto, aby z toho byl pěkný záběr ( viz zakuklení se do té deky, nebo co to je a kutálení se po zahradě) - film nemá daleko ke filmům F.A.Brabce. Kritici se z toho mohli posrat, ale snaha o estetiku v každém záběru zabíjí slibně se rozvíjející příběh. (01.02.2012)

V deväťdesiatom piatom by som tento film veľkým oblúkom obišiel a keby išiel v telke, vydržal by asi sedem minút. Dnes som si tento film (poetickú poviedku) sám vyhľadal a celý pozrel. Človek sa mení. Mal som chuť na niečo slovenské a keďže sa filmy na Slovensku stále akosi netočia, musel som zahrabať trochu do minulosti a vybral som si Záhradu (rozhodujúci bol Labuda s Luknárom). A oplatilo sa? No, už som písal, že som to nevypol :) Inak, je to celkom romantická záležitosť, keďže o takejto pohodičke kdesi na opustenej záhradke s domčekom a milou susedkou (až na tých zopár náhodných "votrelcov") môže dnešný človek v meste len snívať. (11.08.2022)

Neznám lepší novodobý slovenský film. Je kouzelný, zmate vás a za chvilku to jako by s omluvou vysvětlí jevem nevysvětlitelným :) jste z toho popletení? Já jsem taky byla, ale při tom je to tak jednoduché. Je, anebo není? Atmosféra je jako magnet. Nemůžete se přestat dívat, ale jako by nevíte proč. Hodně zajímavé. Nechci komentovat nijak detailně, myslím, že si v tom každý najde svůj výklad. (22.05.2008)