Na vlastní oči

Kultovní publicistický pořad zlaté éry TV Nova. Reportáže samozřejmě jak odpadové, tak výborné, ale to je u publicistiky naprosto normální. Nejzajímavější byly kriminální kauzy z prvních let vysílání (kde v době divoké restaurace kapitalismu se grázlové ani nebáli poskytovat rozhovory a machrovat jak Bohuš), dále hon za nacisty, případ Kajínek, a samozřejmě kultovní duch v jihlavském podzemí (nevěřím tomu ani vteřinu, ale s výjimkou Studny se asi sotva někomu u nás povedl tak strašidelný příběh). Zejména později se ale z reportáží začala stávat politická propaganda, reprezentovaná zejména duem Klíma - Kroupa (v začátcích oba výborní - viz. již zmíněný Kajínek, ale pak to s nima šlo rychle z kopce), a pořad šel do kytek, a nejeden pokus o jeho vzkříšení skončil nezdarem. (02.01.2020)

Pan Klíma by se mohl odebrat za svým kolegou Radkem do politiky, anebo ještě lépe do ... ano, řeknu to natvrdo: do důchodu! Do kolen mě dostal pořad (2013), kde ruský manipulátor Komisarov dětem otevíral třetí oko, a ony viděly, i když měly nasazené speciální brýle. Tatrman Klíma na nic nepřišel, takže OK. Tedy, pane Klíma, možná jděte do důchodu a určitě při tom můžete celou svoji tvorbu spláchnout do WC! http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/214562220600114/obsah/353760-klub-skeptiku-leos-kysa (14.03.2015)

Určitě nepatřím mezi fanoušky Bradka Demižóna a jeho práce. Určitě nepatřím ani mezi ty, kteří si myslí, že investigativní novináři jsou nějakou elitou v tom žurnalistickém hnoji, nebo, jak pravil Miloš, žumpě. Podle mě to jsou vesměs kreténi, kteří se neliší od bulvárních štváčů a paparazzi, co klidně strčí hlavu do kanálu, aby odhalili senzační složení vašeho hovna. Po odstupu si myslím, že jediný z nich, který byl alespoň zábavný, byl Standa Trotl a jeho nacističtí důchodci v Německu, případně jeho duchové a přízraky. To aspoň byla sranda. (19.01.2012)

Těžko se tenhle pořad hodnotí. Určitě nejhorší je Radek John, který senzachtivě snášel kdejakou špínu na politiky, udělal si díky tomuto pořadu obrovskou reklamu a pak se stal stejným hajz**m jako oni. Určitě však díly Stanislava Motla, byli hodně zajímavý a řekl bych, že když se osamostatnil, tak se mu nepodařilo navázat ve svých reportážích - zajímavostí tématu stejných kvalit. Takže hodnotím sice zlatou střední cestou, ale jak jsem napsal výše, čistě jenom z důvodu Motlových příspěvků. (10.03.2017)

Pokus o objektivní televizní publicistiku se sice trochu míjel účinkem a v některých reportážích začala časem převládat jistá bulvární pachuť, přesto alespoň speciál Mraky nad Barrandovem, stěžejní dílo reportéra Stanislava Motla, přinášející osudy populárních protektorátních herců a hereček, patří k tomu nejlepšímu, co bylo odvysíláno. (17.07.2015)