My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Velmi zajímavý námět... perfektní scény ze zákopu jsou ničeny těmi na kterých jsou tanky. Něcojakotiger s přivřením obou očí pochopím, protože originálů je nesmírně málo, ale s maketou T-34/85 si asi dělají srandu?! Němečtí vojáci co postupují za tankem asi ani neprodělali výcvik o taktice a mačkají se tam na sebe jak leporelo. Na můj vkus smícháno dohromady až moc žánrů, čekal jsem už jen že chlapík z budoucnosti oplodní zdravotnici, ale místo dítěte se narodí nějaký predátor. Poselství v podobě procitnutí skinheada mi připadlo jako dobrý filmařský záměr, protože v Rusku neonacismus není jen o koncertech a nějakých demonstracích, ale tam lidi opravdu umírají. ()
Kdybych já, Bůh chraň, byla hostem z budoucnosti ve válečné historii země a stala se součástí armády, byla bych s přehledem to nejhorší, co naši armádu kdy potkalo. Ruku do ohně (ne mojí, ruku někoho, kdo má sklony k strkání rukou do ohně) na to, že by moje odhodlání a odvahu neposílila ani znalost data konce války. Popravdě, když by na mě stříleli, asi bych zapomněla i kdy jsou Vánoce, kdy mám narozeniny a kdy je den dětí. ()
Presne ako poster. Gýčovitý popchaos, aneb prvý vojnový film základne školy (až na tú bradavku). Pre dievčiny lovestory, pre chlapčiská prestrelky so skopčákmi. Ale uznávam jedno veliké plus, že má potenciál cieľovku osloviť (moderným a dynamickým vizuálom) a zároveň edukovať (ano odkaz druhej svetovej pomaly zahníva v dejinách a treba refreshovať). My postarší, odkojení Spierbergovou normandiou len unavene mávneme rukou, lebo toto už nie je film pre nás. 50% ()
Poněkud slabomyslný příběh o čtveřici mládenců, kteří skrze nečekanou "válečnou" zkušenost dospěli ke "skutečnému" vlastenectví, má ve své části z roku 1942 oproti proklamované velkofilmovosti spíše televizní parametry (hrstka vojáků se točí na pětníku, resp. kolem jednoho jezera). Dílčím způsobem je však zábavný ("Tváří se jako návštěva z budoucnosti, ale akorát tu balí ženskou.") a skutečně vtipnou práci odvedl tuzemský autor přebalu, když název snímku graficky vykrádá Návrat do budoucnosti (ta spojnice s moderní hudbou zavlečenou do minulosti tam ovšem je). ()
Skvělý nápad, jak spojit sci-fi s válečným filmem. Děj je neohleděný, válečné scény pěkně propracované a ani na chvíli nenudí. Velmi mě potěšila absence propagandy a přehnaného válečného nadšení. Hlavní postavy mají rozhodně blíž k vykradačům hrobů, než k válečným hrdinům, což působí realisticky a tak jaksi normálně. Velmi mě potěšilo i to, že svým pobytem v minulosti nijak neovlivnili děj budoucnosti, jak tomu bývá ve všech podobných filmech. Velmi příjemná podívaná ()
Galerie (38)
Zajímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama