The Stoning of Soraya M.
The Stoning of Soraya M.
The Stoning of Soraya M.
Režie:
Cyrus NowrastehKamera:
Joel RansomHudba:
John DebneyHrají:
Shohreh Aghdashloo, Mozhan Marnò, James Caviezel, Navid Negahban, Parviz Sayyad, Prasanna Puwanarajah, Noor Taher, Vachik MangassarianObsahy(1)
Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)
(více)Recenze (115)
"When a man accuses his wife, she must prove her innocence. If a wife accuses his husband, she must prove his quilt. That is the law."... Ano, i těmito zákony se musí někteří řídit. Snímek zachycující pro mnohé tabuizované téma, o kterém se v moderní společnosti příliš nemluví, občas se sice o některém případu ukamenování dozvíme z tisku, ale jinak je ticho po pěšině. Pro nás, kteří žijeme v moderní společnosti, je toto konání nepochopitelné, ale i v civilizované době k těmto skutkům dochází, i když mnohdy skrytě. Irán je země plná kontrastů, země jiných pravidel, kterým my nerozumíme, přesto je musíme respektovat. Je fascinující sledovat život v úplně jiné společnosti, kde se lidé řídí jinými zákony a jsou ovlivněni jinými zvyky a kulturou. Přesto, že film vznikl v americké produkci, nepotrádá svoji autentičnost. Pro mě snímek zpracovával jeden z nejsilnějších příběhů posledních měsíců. Bez některých záběrů (padající bílý závoj před ukamenováváním, vylétávání ptáků ze skal, běhání dění po stráních), které oddělovaly drsné scény, bych se i klidně obešla. Na druhou stranu přiznávám, že jsem občas měla problémy sledovat některé scény, ale i tak film rozhodně stojí za doporučení. ()
Velice silný film, který musí zasáhnout snad každého. A Zahra má pravdu - svět by o tom měl vědět! Přestože je mi tahle problematika známá (díky studiu) a nedozvěděla jsem se nic nového, vidět to takhle realisticky natočené je úplně něco jiného, než o tom jenom číst. ()
Pro mne jeden z nejsilnějších a nejemotivnějších zážitků, které jsem u filmu prožil.. ()
Zařazovat film mezi kýč a nazvat ho tahačem citů je velmi jednoduché. Dokonce jsem zde četl i věty typu, na světě se dějí horší věci, tak proč točit zrovna o tomhle. Proč ne? Odpověď. Na světě se točí filmy o mnohem větších pičovinách a zrovna toto téma mi zrovna zbytečné nijak nepřijde. Jako zbytečné a citově vydírající? A že ze mě někdo tahá city. Teda dívat se na 20 minut na ženu, která je bombardovaná kameny od své rodiny i přátel mi zrovna nepřijde jako "pojďme si zaplakat". Cyrus Norwrasteh natočil absolutně minimalisticky (vůbec ne bulvárně), s citem i nesamoúčelnou krutostí jednu událost, která se na tom velkém světě stala a děje se furt. Ale... Někomu to přijde zbytečné. A že se o tom někdo takhle zmínil, je pouze dobře. Jediný zápor tohoto filmu je závěrečná scéna, kde Zahra se zdviženýma rukama k nebesům volá,, celý svět se dozví pravdu..." Ale to už rejpu naprosto zbytečně. Vynikající. ()
Arabský státy jsou fanatický hovada a jsem rád, že jsem se tam nenarodil. Tohle bylo jako hon na čarodějnice. O to smutnější, že se to tam opravdu děje. Přeci jen jsem se jednou uchechtl, a to, když starej fotřík Sorayi hodil ten první šutr asi tři metry vedle:-) ()
Francouzký novinář Freidoun Sahebjam (James Caviezel) přijíždí do malé vesničky uprostřed Iránu - kde se díky rozbitému autu na pár hodin zasekne. Vyhledá jej jedna místní ženština Zahra, která mu vypráví příběh o své neteři, Soraye a jejím manželovi Alim. Ali si našel mladou milenku, a aby se mohl své ženy zbavit, nařkne ji z cizoložství. V islámské společnosti tím ale nad Sorayou vyřknul ortel smrti. Zahra chce, aby se celý svět dozvěděl o bezpráví, které se v této zemi děje - ale místní to nehodlají dopustit ... Tento film se mi hrozně těžko hodnotí .. na jedné straně poutavý námět i příběh (s nálepkou Based on a true story, samozřejmě), na straně druhé je nutné uznat všechny Nictoriovy připomínky. Jenže kterýto film je stoprocentně politicky korektní? Ukamenování Sorayi je takovou malou (a kontroverzní) sondou do hlubin islánského života (jestli je nadnesený nebo ne vem čert, stačí si ale občas pustit zprávy a informace zde nejsou moc odlišné)... ()
Zmrdi . ()
Po všech stránkách dokonalý film. Jak krutě pravdivý. Žádné hry na emoce, prostě skutečnost. Z každého gesta a mimiky bylo poznat, že herci hrají naplno. Děkuji tvůrcům za tento film. Pročpak se na tento film při Oscarech zapomnělo?? ()
Ku* to už fakt nechcu nikdy vidět. ()
Tradice (a výchova) předávaná z generace na generaci. Neumím si představit, že by po nás házely vlastní děti kameny. ()
Po zhlédnutí dle mého dost slabého Shake Hands with Devil, jsem se upřímně trochu bál dalšího "nezávislého" počinu. Kurevsky zbytečně. Tenhle film je natočen dokonale a ukazuje nám problematiku islámu i v jejich vlastním světě. Tenhle příběh je prostě úžasný, ale to je skoro každý dle kterého se točí filmy. Cyrus mijus se toho ujmul lehce jinak a skončilo to líp jak kdejaký jiný film. Naprosto bezchybné. ()
O náboženstve si myslím svoje a v tomto filme sa mi to zasa raz potvrdilo. Sfanatizovaný debilizmus, ktorý by v dnešnej dobe už nemal existovať. Zomrieť v mene božom, veď to rozum vypína. 4,5* ()
Tak trochu ako film o upalovaní čarodejníc kresťanmi.. len zo súčasnosti. ()
Podle skutečného příběhu... a právě proto nesnáším islám. A to se ještě někteří jedinci diví že tyhle zrůdy v našem státě prostě nechceme.. !! Na to ukamenování jsem se nemohla dívat, musela jsem ty scény přeskakovat, bylo to hrozné... Jejího manžela jsem měla celý film chuť ukamenovat místo ní... Strašně smutný a krutý film. ()
Brr, tak tohle rozhodně patří vložit do škatulky „nasírací“ filmy, kterých sice není tolik, ale když už se sem tam nějakej objeví, tak to stojí za to. Už podle názvu je jasný, že se nebude jednat o žádnou procházku růžovou zahradou, takže sem byl tak trochu připravenej na pořádnej masakr a dočkal sem se. Klobouk dolů před rejžou, kterej se nebál natočit pravdu o tom, jak to chodilo a bohužel stále chodí v zemi, kde má žena ještě menší slovo než třeba ovce. Jo, je to o těch nehoráznejch primitivech z Iránu, který jednou ovládnou celej svět. Co se týče samotnýho filmu, tak nic dějově převratýho, spíš se jen člověk utvrdí v tom, že ti co tam žijou jsou fakt všichni uplně totálně vymaštěný. Čuměl sem na způsob ukamenování, nejdřív vykopali díru, do který pak po pás zakopali ženskou se svázanejma rukama, aby se prostě nemohla bránit, brr, strašná smrt. Neodpustím si takovou menší úvahu o tědlech zapráskaných jarabácích. Neznám moc čechů, který by je výtali s otevřenou náručí, spíš je to uplně naopak, jen od „prdlejch“ kámošů sluníčkářů posloucháš, že to sou taky lidi a že podle jednotlivců nelze soudit celej národ. No, tady to byla celá vesnice, která bez jakýhokoli váhání vzala do ruk šutry a šlo se na to jen kvůli tomu, že se jeden zmrd chtěl zbavit svojí manželky. Tihle ovcošuci to maj prostě v sobě chovat se ještě hůř než zvířata a to mi nikdo na Světě nevymluví. Jednou se budeme divit. No a teď opačnej pól, skupina Ortel a jeho hit Mešita, kde se zpívá o tom jak to tam u nich chodí (upozorním, že nejsem zastáncem týhle provokativní kapely, ale tenhle text je prostě výstižnej) je v Čechách odsuzována za to, že to sou rasisti atd. Chci tím říct, že podle mě nemůžeš nenávidět jarabáky a Ortel současně. Hodně sem to přepísknul, ale to sem přesně chtěl. Takže za mě to vidím, že si rači tu Mešitu zazpívám, než abych vřele vítal tyhle šmejdy a ještě se snažil jim pomáhat. ()
Tady je zbytečné něco říkat. Ukamenování samo o sobě je zrůdnost a celý film k němu pomalu ale jistě směřuje. Manžílek dostal chuť na mladé maso, tak proč nejít přes mrtvoly, když je to nejjednoduší způsob jak jeho kapsička zůstane plná.Ohavnost a další pochyby o člověku jako takovém. Silný příběh, který je vyprávěn tetou Sorayi a James Caviezel jako posluchač a reportér díky němuž se svět může dozvědět o věcech, které se dějí někde v Íránu a jsou víc než děsivé. ()
Silne tema o trestu ukamenovanim, kdyz se zena dopusti nevery a je ji prokazana ctyrmi muzskymi svedky. Islamske pravo praktikovano v Iranu. Zpracovani je ubohe a herci matni. Podobne vyznacne pribehy sami osobe nedelaji vyborne filmy. 50% ()
Niekoľkokrát sa mi chcelo zvracať. Z toho hnusu, ako je takýto spôsob trestu vôbec dnes ešte akceptovateľný (ak by nebol, tak by sa nemohol stať v rámci akéhokoľvek systému a zriadenia, a sú takí čo si jeho vykonanie vyslovene užívajú) aj z toho, že na týchto princípoch môže fungovať akákoľvek spoločnosť (napriek tomu že racionálne to zdôvodniť dokážem). Je to síce dráma, nie dokument, takže na objektivitu sa spoľahnúť nedá, zámerom však je šokovať, zdvihnúť veľmi vysoko ukazovák a rozvíriť diskusie. A na mňa to fungovalo. ()
Prvoplánové, přesto velmi působivé (3,5*). ()
"Keď muž obviní svoju manželku, ona musí dokázať svoju nevinu. Taký je zákon. Na druhej strane, ak manželka obviní manžela, musí dokázať jeho vinu." Skutočná dráma z bezútešného sveta, ktorý musí našincovi v dnešnej dobe pripadať neskutočný a totálne šialený. Ide o svet, v ktorom ešte stále vládne stredoveké zmýšľanie (Kameňovanie? To vám načisto hrabe?) a v ktorom žijú bytosti, nazývajúce sa ľuďmi, no pripomínajúce skôr stádo divých a tupých zvierat. Nesmierne odpudivým dojmom pôsobia predovšetkým muži (páni tvorstva, pre ktorých sú ženy len otrokyne), obzvlášť Sorayin manžel Ali (Navid Negahban), ktorý je ako taký prevtelený diabol, avšak dvakrát sympatickým dojmom nepôsobia ani tamojšie ženy (to však samozrejme neznamená, že človek nemusí hlavné hrdinky ľutovať). Film nesie veľmi silné posolstvo, čo vysoko oceňujem, veď takéto filmy sú potrebné ako soľ, lenže ja filmy hodnotím podľa filmárskych kvalít a z tohto hľadiska to až taká veľká sláva nie je (3 hviezdičky s prižmúreným okom). Filmu sa ešte pomerne účinne darí autenticky vykresliť dané prostredie (veľmi dobrá, príhodná hudba) a aj vyvolávať ustavičné nepríjemné napätie, na druhej strane si však nedokážem nevšímať to kostrbaté, pateticky prifarbené rozprávanie príbehu, či ochotnícke herecké prejavy. Scéna kameňovania je ale nesmierne silná a priznám sa, že ma poriadne zaskočila svojím naturalistickým a brutálnym charakterom (o to viac, že som bol vďaka stvárneniu dovtedajšieho diania už mierne otupený). "Bože, pomôž mi zabiť túto kurvu." ()
Související novinky
Interview s Ježíškem
Anne Rice, autorka desetidílné knižní série Vampire Chronicles, podle které vznikly filmy jako Interview s upírem či Královna prokletých, překonala koncem devadesátých let vážné zdravotní potíže,… (více)