poster

Lurdy

  • Rakousko

    Lourdes

  • Francie

    Lourdes

  • Slovensko

    Lurdy

Drama

Rakousko / Francie / Německo, 2009, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • J*A*S*M
    ****

    Nestranný film, který jsem si jako ateista užil jako sympatickou černou komedii, ale dokážu si představit, že věřící se na něj budou dívat jako na vážné drama a nebudou s ním mít žádný problém. Lurdy jsou v podstatě krásným důkazem toho, že významy nevznikají plně na straně zdroje sdělení, nýbrž někde na cestě zdroj - přijímač.(6.1.2012)

  • Blizzard
    ****

    Velmi zajímavý snímek natočený překvapivě v neutrálním, skoro až odtažitém duchu s nádechem černé komedie. Zachycuje nejen fyzický stav a následné "uzdravení" hlavní hrdinky, ale především psychologický dopad, který tento zázrak doprovází ji i její okolí. Výborná je místy atmosféra a hlavně herecký výkon Sylvie Testud. Zakončení je prosté a přesto působivé. Finální scéna s vozíkem tak nejen díky vybranému hudebnímu doprovodu známe italské písně Felicita, což znamená v překladu štěstí, donutí nejednoho diváka k zamyšlení. (8/10) [MFFKV 2010](12.7.2010)

  • misterz
    ****

    Zvláštna, netypická dráma, pretože tu nejde ani tak o psychologický rozbor hlavnej hrdinky, ako skôr o psychológiu vedľajších postáv. Christina je chorá žena, ochrnutá na celé telo a odkázaná na pomoc okolia. Potom príde "domnelý zázrak" a ona sa začne hýbať, dokonca sama chodiť. Od toho momentu nastáva prostredníctvom jej okolia hra so širokým spektrom ľudských vlastností. Od závisti, neprajnosti až k ľútosti.... Film je reálny a do bodky vystihol chovanie sa spoločnosti v podobnej situácii. Navyše koniec je veľmi pôsobivý. 75/100(3.1.2015)

  • Mariin
    *****

    Asi nejpůsobivější film, který jsem za posledních 5 let viděl. Pravý opak kýčovitého barvotisku. Vlastně mu nemám, co vytknout. Podáno s takovou přesvědčivostí, že jsem měl pocit, že je to skutečnost, jako bych byl u toho. Sylvie Testudová v hlavní roli ochrnuté dívky naprosto skvělá! Ten film v "nezúčastněném dokumentárním stylu" je o tajemství života, o tajemství člověka, o tajemství smyslu jeho bytí. Jednoduchý příběh jedné z poutnic a současně průhled do každodenního života Lurd, které tu Jessica Hausnerová podává, jsou jako nádoba, do níž si divák může nalít víru nebo skepsi (je možné, že autorka filmu je ateistka, ale ani to na mém hodnocení nic nemění). Divák je tu spoluautorem...(27.1.2012)

  • JitkaCardova
    *****

    Člověk člověku pomáhajícím vlkem. Kdo z vás je sám dost silnou osobností, aby si přál a vydržel žít vedle někoho, komu není třeba pomáhat? ***** Lurdy jsou ryzím, jemně tepaným filmem o pokrytecké a zhoubné povaze pomoci, která ubíjí přirozené zázraky v každém z nás. ***** Jak každý obyčejný člověk vedle druhých a za jejich tichého souhlasu raději zatrpkne a o všechno si ubližuje a žehrá, nebo zarputile všem kolem "pomáhá" a zkrátka tak či tak věří v "pomáhání", místo aby prožíval, posiloval a vytvářel jedinečné zázraky s vědomím, že ničemu není ani třeba, ani možné pomáhat. ***** Všichni na něj čekají, a tak se jim tedy stane, zázrak, a ještě na něm ani neoschne chmýří, a už sledujeme to jemné předivo drobných závistí, malomyslností, ošívání, spekulací, pokoutných pohledů a myšlenek, kupčení, strachů a slabostí - zázrak přetrvá, jen dokud ho budou přítomní křehkým dechem a vědomím zázračnosti existence udržovat při životě, ctít, ale jakmile si jeden po druhém přiznávají, že jsou vlastně nespokojení s tím, jak to dopadlo, že se v nové situaci cítí nepohodlně, nesví a nejistí, že jim to vlastně vadí, zázrak mezi nimi uvadá, až nakonec ani samotná "vyléčená" nemá vůli čelit sama změněné skutečnosti, mezi nepřejícími bližními, a raději usedá zpátky na vozík a volí si úlevný "soucit" a "pomoc" druhých místo jejich ostražitého posuzování. ***** Film o nepřejícné malosti, kterou je jako šlemem potažená lidská společnost. Je jednodušší hýčkat si vlastní známý svět založený na nedokonalosti, nechat se litovat a sám litovat druhé v jejich rozmanitých postiženích, než přijmout fakt, že vedle nás se rozvíjí něco silného a zázračného, neboť to by na nás kladlo stále nové požadavky, nutilo nás čelit sobě a svým možnostem zázraků, zkoumat hranice, vyhánělo nás ze zabydlených děr a pelechů - je nepříjemná pravda, že přijímat, pěstovat a vidět všude kolem opravdové zázraky stojí počáteční bolest, nepokoj a úsilí... to raději zpátky do tepla. ***** Film o společnosti, v níž lidé, pěkně jeden vedle druhého, raději každý ubližují svému životu tím, že ho nerozvíjejí dost, a místo toho se vzájemně utěšují falešnou prospěšností druhým, pomocí v trpnosti, protože pomáhat si klopýtat je jednodušší, než se ve vzájemnosti dobrodružně rozletět, a lidé pořád ještě nejsou připravení na každodenní zázračné bytí, které stojí duševní vynalézavost, a raději tráví čas tím, že se navzájem podrážejí, podpírají a litují. ***** A svrchovaně ironická Jessica Hausnerová nám to předvádí pro jistotu rovnou na těch, kteří se právě kvůli zázrakům scházejí a naplňují si život vedlejšími, s tím spjatými, pomahačskými činnostmi a těší se vznešenými idejemi o dobročinnosti. *** Film, který vlastně nemá daleko ani k takovému Hoří, má panenko, byť z jistého pohledu nemůže být odlišnější. Film, ve kterém ale tohle všechno jako obvykle málokdo uvidí, kterému to přiznají jen ti, co si nenechají kvůli pohodlí vrátit pásku na oči, ani těšitelé, ani spasitelé, ani postižení, ale pouze ti nepostižitelní, kteří přijali i skutečnost, že těšit se a pobaveně se usmívat nad zázraky mohou, jen když s jejich bohatstvím mezi lidmi zůstávají o samotě. Jen když si nenechají pomáhat.(16.10.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace