Zabriskie Point

Vzdor a vzpoura mládeže proti společnosti a systému, spoutaným zastaralými konvencemi a sociálním řádem symbolizujícím pouta pro spravedlnost a volnost. Dvě hlavní postavy v sobě ztělesňují hořkost i sílu celého hnutí, které se na Západě a v tomto případě zvláště v USA na konci 60. let zrodilo. Mladík Mark, idealistický, zato však energický je odhodlán a schopen pro změnu vykonat (byť naivní) čin. Dívka Daria instinktivně cítí stejný odpor ke stavu společnosti, místo v činu ale hledá úlevu v úniku (k meditaci, hudbě, představám). Jejich cesty se nakrátko spojí, což si oba náležitě jako mladý pohledný muž s mladou hezkou dívkou v éře hippies užijí.... Pak ale musí nastat zlom, stejně jako musel nastat zlom v historii celého hnutí. Ten, jenž se rozhodl aktivně proti systému konat, musí být vzhledem k celkovým okolnostem zákonitě systémem zničen. Ta, která se rozhodla "jet vpřed", ztělesňuje všechny ty, kteří sami či po vnějších tlacích ze svého (zjednodušeně řečeno) "hippies opojení" vyrostli nebo se ho museli vzdát. Zničení staré společnosti a jejího systému tak zůstalo navždy jen v jejich představách. (P.S. - v tom lepším případě, v tom druhém se z nich později paradoxně stali tzv. yuppies, tedy mladí konzumně orientovaní ambiciózní příslušníci vyšší třídy, kteří se plně ztotožnili s hlavními společenskými znaky, proti kterým v raném mládí bojovali.) (30.09.2012)

Michelangelove rozprávanie príbehu je komplikované,môže nastať nuda,čo v mojom prípade nenastalo. Mark a Daria sa stretnú pri okolnostiach,kde Mark je v tom tzv.nevinne,ale už je neskoro,pár spoločných chvíl,ktoré spolu prežijú,stoja za to.Pripomenulo mi to Easy Rider. Snímok má dusnú atmosféru,ktorá ukazuje Ameriku v problémoch,v ktorých sa nachádzala. Nevedel som sa dočkať záverečného deštruktívneho finále výbuchov luxusnej vily v Darianich predstavách snímané niekoľkými kamerami z rôznych uhlov+dalšie ultra spomalené zábery vybuchujúcich televízorov,chladničiek...,že „devastátor” Michael Bay musí mať určite veľkú radosť,keď jeho to tak baví... (13.02.2014)

V podstate som mal na mysli aj lepšie hodnotenie, lebo americké prachy tu je vidno a má to občas aj grády, ale Antonioni, je proste Antonioni. Nikdy ma nebral, neviem ho doceniť ani časom. Je to ten divný, umelecký štýl, ktorý ale nieje zábavný a ani zádumčivý z toho pohľadu, že má výpovednú hodnotu. (11.02.2020)

Mladosť nikdy neprestane s rebéliou voči zrelému veku. Idealizmus verzus materializmus. Vieme predsa, že jediný dobrý systém je sound systém. Na to, že je to Antonioni, je vo filme až prekvapivo veľa deja a akcie. Z toho som takmer v šoku. Takisto aj z odvážnej skupinovej scény. Trošku filmu chýba kompaktnosť, skladá sa akoby z viacerých navzájom nesúvisiacich častí. Ale kamera a hudba sú fenomenálne. (31.07.2017)

Výsostně natočená nuda. Rád bych to viděl kompletně s hudbou Johna Faheyho, který složil původní soundtrack a po té co rozbil držku Antionionimu se nepoužil. Mimochodem za nejlepší scénu nepovažuji mírně lechtivou pasáž sexuálních orgií v písečných dunách, ale až samotný závěr se zpomalenými záběry explodujících objektů. Podobný efekt už ovšem vypiloval Bruce Conner v Crossroads. (23.02.2015)