Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bývalý pár varietních tanečníků, jejichž nejznámějším číslem byla imitace slavné muzikálové dvojce Ginger Rogersové a Freda Astaira, se potkává po více než dvaceti letech, aby vystoupil v televizní show spolu s jinými imitátory. Během přímého přenosu dojde k výpadku elektrického proudu, což umožní protagonistům zavzpomínat na časy zašlé slávy a na svět, ve kterém bylo vše pomalejší a mnohem skutečnější. (Levné knihy)

(více)

Recenze (60)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Trochu mě překvapuje, že okolní komentáře reflektují převážně tu stránku filmu, která pranýřuje televizi. Nepochybně to dělá velmi vydatně, ale přiznejme si, že televize je snadný terč - můžete střílet i poslepu a vždycky něco trefíte. To by bylo laciné vítězství, nehodné více než dvou hvězdiček. Osobně jsem si ten film oblíbil pro něco jiného a věřím, že i jiní, ale asi není snadné to "něco" definovat. Ginger a Fred by byli dobrou odpovědí na otázku, co mě přitahuje na starých filmech a proč mě okouzlují víc než novinky. Jsou to relikvie z časů, které byly krásné něčím ve své době běžným a proto neviděným, co je dnes vzácné a těžko napodobitelné. Filmy, které s odstupem získávají přidanou hodnotu konečnosti svého počtu tak jako vymírající živočišné druhy. A právě to je osudem Pippa a Amelie. V době, kdy byli mladí, nebyli o nic méně "pokleslí" než ta televize kolem. Vždyť byli koneckonců jen imitátoři pravé Ginger a pravého Freda. Cílem jejich vystoupení byl plagiát. Nápodoba něčeho, co se u jiných osvědčilo. Ani jejich pohnutky nemusely být nikterak vznešené, toužili snad po penězích, snad po tom urvat si svých patnáct minut slávy. Ale Astaira a Rogersovou napodobovali tak dlouho, že se jejich um musel nutně zdokonalovat a nevyhnutelně se i lišit od vzoru. Získával vlastní osobitost a novou kvalitu. Když "Ginger a Fred" vědí, jak na to a snesou srovnání s vyšší ligou, než jsou šantánové hopsandy a lidoví vypravěči, změní se bohužel i požadavky doby. Reálný Fred Astaire a Ginger Rogersová tančí už jen vzácně a cíleně si budují mediální obraz herců, příležitostí, kde a proč uplatnit jejich sebedokonalejší imitaci ubývá. A když se náhle jedna najde, kdoví, zda už není pozdě... Ten film je o míjení se s časem. Všichni jednou vyjdeme z módy nebo se nám to už stalo. A snad proto, že je to citlivé téma a určuje melancholický tón filmu, se raději bavíme tou vnější felliniovskou travestií, vzájemně se ujišťujeme, jak je to pokleslé a potvrzujeme si tím, že to vidíme jako většina a proto ještě nejsme z kola venku. Možná je to chyba. 80% ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Ginger a Fred dokládá Felliniho režisérské umění a svého ťatku tak nezapře. Na druhou stranu je vidět, že i on stárne, onen nezdolný italský temperament se vytrácí. Dvě hodiny tak sledujeme přípravy na televizní show, ve které se mají po 30 letech setkat dva přátelé, aby naposledy zatančili jako Ginger a Fred. Fellini zde kritizuje současnou televizní tvorbu a z tohoto hlediska se 80. léta skutečně nezapřou. Klobouk dolů před Giuliettou Masina a Marcellem Mastroiannim. To co předvedli, si zaslouží ovace. Ovšem nebýt toho konce, šel bych asi o hvězdičku dolů. ()

Reklama

Eddard 

všechny recenze uživatele

Zpočátku jsem se zmateně rozkoukával a jedinou oporou mi byla milá tvář Giuletty Masiny. Pak přišla na řadu lehká nuda... ovšem v okamžiku kdy do děje zasáhl opotřbovaný švihák Pippo Marcella Mastroianniho, rozjel se Felliniho vlak ďábelskou rychlostí a já už jen s úsměvěm pozoroval jak s Giulettou vytahují na šedivé světlo světa (ošklivého televizního studia v Římě) vzpomínky na své mládí. Pozoruhodný, milý film s úžasně charizmatickou ústřední dvojicí, naplněný nostalgií nejenom po Fredovi a Ginger, ale taky po padesátých a šedesátých letech italské kinematografie, Felliniho tvorby především. Jo a taky televizním kýčem, respektive satyrou na levný svět televizní zábavy - stále velice aktuální... 80% ()

castor 

všechny recenze uživatele

Čas a s ním i roky neúnosně běží, s nimi se pomalu vytrácí i skutečné hodnoty. Zestárlý pár varietních tanečníků se přesto objeví na podiu, stihnou zavzpomínat na staré dobré časy a zároveň představit italského tvůrce Federica Felliniho zase v trochu jiném světle. Ve finále ale nic, co by nějak zásadně posílilo můj vztah ke kinematografii.. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Lidová kultura v pseudolidovém barnumském provedení, která není ani lidovou, aani kulturou, tu dostává co proto. Zeptáme-li se, kdo je zodpovědný za toto živé životní vyústění italského neorealismu, pověstné iniciály FF nás nemohou nenapadnout. Úcta ke stáří, nostalgie za profesionalitou, vážnost poctivé práce ... jak nostalgicky, jak nepřípadně a jak nenahraditelně to zníí! GINGREM se pohybujeme jako diváci doslova na špičkách, plni zvědavosti, dychtiví, pokorní, nadšení. Banální slova, která nás napadají, nemohou postihnut to, co vidíme před sebou na pověstném stříbrném plátně, kde řádí Giulietta s Marcellem! Tom plátně, které jako kdysi neméně osudová divadelní prkna, znamenalo a ve světě skutečného umění stále znamená svět. Ve Felliniho případě takřka vždycky s jistotou atomových vah, pro něž splést se v miligramech znamená selhat. Fellini se ale nemýlí ani v tunách a v kilotunách, aniž by mu nanogramy činily viditelné potíže. Všichni, kdo tohoto vášnivého Itala milujeme, víme, že to tak má být. Že je to tak dobře. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (5)

  • Ve filmu se objeví také italská pornoherečka Moana Pozzi. (Snorlax)
  • Marcello Mastroianni kvůli roli zhubnul 25 kilogramů. (Snorlax)
  • Ginger a Fred se také říká Tančícímu domu v Praze, který od roku 1996 stojí na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. (Snorlax)

Reklama

Reklama