Ptákodemie: Děs a hrůza

No to mi poser záda. Ultracéčkový mix prudce ekologicky agitační telenovely s videohrou z první půle devadesátých let. Film, který má hodně našlápnuto stát se kultem a obhájcem titulu nejlepšího filmu z těch nejhorších. A když na to koukáte ještě ve verzi, v níž si titulkář povídá s diváky a spílá režisérovi... Chápejte, ona je to sračka, která nemá vůbec žádné napětí a už vůbec ne vyvrcholení (film prostě najednou skončí romanticky dojemným záběrem u moře), ale je to neskutečně zábavné. Je to film, který se dá hodnotit snad jen odpadem nebo plným počtem, o jiném hodnocení prakticky nelze uvažovat. Ale já mám prostě chuť to vidět znovu. Na plný počet to není, odpad si to, už pro tu snahu a přístup, nezaslouží, takže zůstanu u zlatého středu. (17.08.2016)

Kdo neviděl, neuvěří. Tento dokonale rozkošný výtvor si zaslouží své čestné místo mezi 1000 a jedním filmem, které musíte vidět než zemřete (do sobotního podvečera ve společnosti dalších čtyř ČeSeFeĎáků, kteří z toho, co se dělo na obrazovce byli stejně vykulení, jsem nic podobného neviděl). Nebýt toho, že film se celou dobu nesl v závanu nechutné ekologické agitky, která příliš nedávala smysl "Chraňte lesy, jinak nás naši opeření přátelé "počůrají" kyselinou?, případně "vybombardují" jako kamikadze", tak bych byl ochotný za dosud neviděné speciální efekty, nějakou tu zářivou i darovat. Takhle za zásluhy nezbývá nic jiného, než Birdemicu nasolit ryzí a nezpochybnitelný odpádek. (24.01.2011)

Nevěřícný smích od začátku do konce, a to i v pasážích, kde si dva protagonisti jen tak povídají, nebo se procházejí, i v takovýchto chvílích, kdy si myslíte, že se nedá nic pokazit, je to úplně mimózní. Timingem, snímáním, nehodící se ukradnutou hudbou, prkenným herectvím, tím, co říkají. S nástupem vražedných ptáků a „požárem“ v lese pak nepřestávající hurónský smích, horší triky jsem nikdy, nikdy v životě neviděl, a to mám za sebou i komplet tvorbu Berta I. Gordona. Viděl jsem za svůj život už leccos, ve vintage sci-fi žánru z 50.let jsou naprosto neuvěřitelný kousky, jako je ´Mesa of Lost Women´, ´Fire Maidens From Outer Space´, filmy Eda Wooda, ´Robot Monster´, později třeba turecký Hvězdný války ´Dünyayı Kurtaran Adam´, nebo filmy Al Adamsona …. Ale tohle, tohle je zaručeně ten filmařsky nejstrašnější nechtěně zábavný pokus o film, co jsem viděl zhruba za několik desetiletí zpětně. A divím se, že to nezkultovnělo jako ´The Room´ Tommyho Wiseaua, ten potenciál je tam ohromný a díky Festivalu otrlého diváka za to, že to objevil. Takže já tomu opravdu nemohu dát odpad!, tady si opravdu uvědomíte kouzlo média zvaný film, stejně jako u Woodova ´Plánu 9´, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že stejně jako Wood si i James Nguyen upřímně myslel, že točí velký biják a dal do toho všechno, žil a dýchal pro to, byť výsledek označit za kumštýřskou katastrofu by byla pochvala. Bez takových lidí by svět filmu byl chudší. (22.01.2022)

Díky Ptákodemii si uvědomíte, co všechno se dá na filmu zkazit. Věci, které při čumění na jakýkoliv jiný film považujete za samozřejmé jsou tu bolestivě špatně. Nejhorší, nejdebilnější a nejkomičtější je ale herecký antitalent hlavního hrdiny. Ten člověk se před kamerou očividně necítí pohodlně. Fakt i ty nakreslený ptáci hrajou líp. (04.03.2018)

[OBSAHUJE SPOILERY] Krystalické! Prvních 45 minut jsme svědky více záběrů na jezdící auta, než je v průměrném díle Kobry 11 a zejména něžného příběhu dvou mladých, krásných, úspěšných a opálených (on je prodejce software, ona modelka) lidí se špinavými chodidly, kteří se pomalu šinou od letmého setkání v restauraci, přes návštěvu dívčiny matky až po první sex a v druhé polovině nastává nefalšovaný ptačí terror. Digitální (Moorhuhn hadr), kvičící orlové nalétávají do věcí a vybuchují (dobrá, sem tam taky někoho pomočí a on chcípne - chemické zbraně v podání ptactva!) - jak se posléze dozvíme, děje se tak kvůlivá globálnímu oteplování, které ohřívá moře a ničí řasy, jež některé živočišné druhy konsumují (jak se mezi tyto živočišné druhy dostali zrovna orlové se však nedozvíme) a tak začali orlové útočit na lidi. Pro boj s nimi je nejlépe zvolit šatní ramínka a zbraně, které se vybijí cca po půlhodině intensivní střelby. Naštěstí se na konci ozve volání domovské planety (c) chajim a naši hrdinové jsou zachráněni a mohou hledět vstříc jasným, bezorloidním zítřkům. (07.11.2012)