Režie:
Věra JordánováScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jana Preissová, Blanka Waleská, Eduard Kohout, Petr Oliva, Josef Mráz, Jiří Pleskot, Vítězslav Jandák, Milan Miroslav Livora, Jaroslav Pešice, Bohumila Dousková Pešicová, Libuše Zátková (více)Obsahy(1)
Jana Preissová jako neohrožená královská dcera v pohádce volně zpracované podle B. Němcové... Tato televizní adaptace klasické pohádky se určitě od té známější filmové hodně liší. Černobílá pohádka má sice hlavní hrdinku – princeznu Ladu, té ale chybí zlatá hvězda na čele. Ale i ona se musí vypořádat s nechtěným ženichem, postarším a zlým králem Bořitelem III. (E. Kohout). Se souhlasem rodičů utíká do sousedního království, kde najde službu v kuchyni a setká se zde i s princem Vítězslavem (P. Oliva). A dál už to všichni milovníci pohádek znají… (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Pohádku jsem viděla dneska ráno u snídaně. Mladinká Jana Preissová (tehdy ještě Drchalová) je krásná, přirozená, vtipná, na ní v podstatě celá pohádka stála. Pravda, pavoučí nohy Petra Olivy v šílených botách (hned jsem si vzpomněla na "kozačky" z Pelíšků) byly drsné, ale asi poprvé jsem tady zjistila, že Petr Oliva byl někdy fešák. :-) Jiří Pleskot jako kuchař generál mě taky bavil a vlastně se mi to líbilo. P.S. Jana Preissová vážně byla nádherná. ()
"Pohádka", která se příliš často v televizním vysílání v normalizačním období neobjevila, vznikla krátce po okupaci tehdejší ČSSR okupačními vojsky. Pozornému divákovi sentence plné jinotajů a narážek na aktuální situaci v zemi neuniknou. Děti se bavily "naivním" pohádkovým příběhem a rodičové dostali jemnou dávku politické satiry. Dlužno dodat, že to chtělo slušnou dávku odvahy tvůrců, aby myšlenka k divákovi dolétla a normalizačním cenzorům zdárně unikla. ()
O deset mladší verze pohádky o princezně Ladě, kterou si chce vzít starší a zlý král a proto se vydává do světa hledat pomoc, aby si našla ženicha, je poněkud podivnou variantou velmi známé verze. Změnila se jména, chování zlého krále i další okolnosti. Především přeměna šatů díky studánce je hodně otravná, vše je příšerně zjednodušené, postavy nemají žádný charakter. Zaujmout možná může mladičký Vítězslav Jandák v roli kuchtíka a hezká Jana Drchalová-Preissová. Ano, jde o televizní, navíc ještě i černobílé zpracování, ale bohužel tomu klasickému nesahá ani po kotníky. A jestliže na konci pohádky řeknete, že to byla hrozná blbost, asi není něco v pořádku. Hudba: Vadim Petrov ()
A pak, že se nedá udělat velký ples a slavnost na dvaceti metrech čtverečních, chá chá. No, dosti vtipkování a půjdeme k vážné práci. Je to hodně povedený kousek, který samozřejmě nelze srovnávat s jeho filmovým bratříčkem. Nutno přiznat, že to tu krásně odsýpá, ale právě kvůli stopáží je tu několik drobnějších nesmyslů. A kdo se mi v pohádce nejvíce líbil? Ani princ, ani Lada, ale pan Kohout v roli Bořitele III. 50 % ()
Úžasně naivní, úsměvná pohádka pro malé děti. Tahle starší verze princezny se zlatou hvězdou, ač bez hvězdy a myšího kožíšku, dokonce bez chůvy, je kromě zmíněných atributů "ochuzena" ještě o propagandu, což není na škodu, i když v té známější verzi to neruší, a o verše, což taky není na škodu (i když já veršované pohádky ráda), protože tím to je přístupnější opravdu nejmenším divákům. Chudák Lada tedy s tím podivně vousatým, zubatým chlapíkem se směšnýma hnátičkama, do kterého se, v hrůze před senilním dědkem, který se hlásil jako ženich číslo jedna, zakoukala. Krásně je tu ukázáno, jak muži vnímají věci jinak - při poznámce princezny: "Dejte mu tyhle šaty, on to beztak nepozná", jsem se upřímně zasmála. Jen tak na okraj, všimněte si, že ve verzích příběhu o oslí kůži ty princezny lautr vůbec neumějí vařit a vždycky se do toho hrnou. Polévku, kterou tady uvařila Lada, by nejspíš nejedli ani vězni z Auschwitzu a pohrdavě by to vylili na ten koláč, co ve francouzské verzi upekla Catherine Deneuve. ()
Reklama