Režie:
Ján NovákKamera:
Patrik HoznauerHrají:
Jan Přeučil, Stanislav Zindulka, Eva Hrušková, Tomáš Šulaj, Petra Vlčková, Norbert Lichý, Josef Kubáník, René Pelán, Kamil Pulec, Ondřej Biravský (více)Obsahy(1)
„Tak kde, u mě ani u tebe doma to nejde, tak kde?“ zlobí se lehce namachrovaný Jakub na svou přítelkyni. Ještě neví, že dnes opuštěné vězení v centru Uherského Hradiště, do kterého vlezou, aby si trochu užili, není tak úplně prázdné. „Co sakra chcete vědět?!“ řve Jakub při výslechu na policii o několik hodin později. Právě prodělal cestu časem, když se z ospalé prázdninové nudy léta roku 2009 přesunul do brutální atmosféry komunistického žaláře z padesátých let minulého století. Jemu se cestu do civilizované současnosti nalézt podařilo, jenže jeho holka tam zůstala. Ve zdech vězení, v epicentru krutých výslechů doprovázených bitím a mučením. Dokáže ji zachránit, nebo se neplánovaně přidá k obětem zvůle komunistického režimu?
Thriller s prvky hororu se natáčel v místech, kde Alois Grebeníček mučil své oběti elektrickým proudem. "Nemám ponětí, co všechno dotyčný režisér v tom filmu splácal, kolik nehorázných lží a nesmyslů, kompilátů lží a polopravd se v tom filmu objeví," zlobí se jeho syn Miroslav Grebeníček. Bývalý předseda KSČM hrozí, že pro filmaře by špatné vyobrazení jeho otce, který nebyl nikdy za zločiny proti lidskosti odsouzen, mohlo mít důsledky. Tvůrci nicméně důsledně studovali historické prameny a přímo na natáčení se podíleli i bývalí političtí vězni z padesátých let, mimo jiné devadesátiletý trenér Emila Zátopka Jan Haluza či Jan Janků, který v Uherském Hradišti přežil rok v cele smrti.
Roli brutálního velitele věznice ztvárnil Jan Přeučil, jenž dlouhých 14 let pravidelně ve vězení navštěvoval svého otce, odsouzeného v procesu s Miladou Horákovou. Bachaře si zahrál letošní nositel Thálie Norbert Lichý a zamilovaný pár Petra Vlčková a Tomáš Šulaj (Cena Thálie 2005).
Film vypráví příběh chlapce a dívky, kteří vniknou jedné letní noci do opuštěného komunistického vězení, kde se pomilují. Nad ránem zjistí, že v opuštěné budově nejsou sami. Dostali se zpět v čase do roku 1953. Následuje pokus o útěk, zadržení, vyšetřování a nesmyslné mučení nevinných s použitím elektřiny. Chlapci se podaří z vězení za dramatických okolností uniknout. Jeho dívka však zůstane uvězněná v minulosti, zatímco on se vrátí do roku 2008. Nikdo mu nechce rozumět, když se snaží vysvětlit, co se stalo. Nakonec se setká se svou dívkou – které je však už přes sedmdesát let. Námět vznikl během natáčení Příběhů železné opony v opuštěném vězení v Uherském Hradišti. Tamní vězení bylo patrně nejkrutější v tehdejším Československu, pověstné mučením elektrickým proudem a popravami, kterých tam bylo vykonáno nejvíc po Praze. Velitel věznice Ludvík Hlavačka se později stal velitelem celé československé pohraniční stráže a nařídil napustit železnou oponu elektřinou. (oficiální text distributora)
(více)Diskuze
Uživatel Nivenx smazal svůj příspěvek.
prosim vas, co se stalo s timhle filmem? Na DVD to vubec nevyslo, nikde to neni k sehnani, rad bych se na to podival, diky moc za odpoved
PetrPan2: Ten klíček jsem brala čistě symbolicky. Klíček nám přeci otevírá dveře, které nám umožňují vejít tam i zpět. Tím že jej našla, pomyslně otevřela cestu (k již zmíněnému) pochopení minulosti, ve které následně uvízla (i s klíčkem na krku). Na stejném principu funguje taky kliček u hodin, kterým můžeme pomyslně posouvat čas zpět "do minulosti".
Jinak souhlasím, že herecké obsazení mohlo být zvoleno citlivěji. Hlavní hrdina místy působil opravdu nedůvěryhodně. Vyzdvihnout pak musím přechod mezi současností a minulostí, který byl velmi zdařilý a efektivní. S čím nesouhlasím je kritika, že film je nudný a mučení si člověk "užije" bezmála pouhých 15 minut. Délka je podle mě dostačující k tomu, aby člověk pochopil události a byl rád, že tu dobu nezažil a nebo zažil a přežil. Delší stopáž plná mučení by už ztrácela na efektivnosti a jevila by se spíše jako úchylná.
V kině jsme byli 3, což mne velmi nabudilo a těšil jsem se na tento film opravdu hodně už proto, že tam hrají herci ze Slováckého divadla, kt mám hodně rád. Samotný film začal velmi trapně, když si Tomáš Šulaj hrál na 15 letého panice se zjevem třicátníka, tento úvod mi připadal jako vystřižený z nejhorších teens komedií. Zdařilý pak byl přechod ze současnosti do minulosti, ale samotný "příběh" byl nezáživný a bez větší pointy. Od Jana Nováka, jakožto režiséra Příběhů Železné opony nebo Tajných akcí STB jsem určitě čekal více než bláznivou stařenu a infantilního Šulaje.
Tak tohle chci vidět. Zatímco na takový ten současný český průměr (hřebejkárny, vieweghárny, jejich kombinace...) by mě do kina v životě nikdo nedostal, tyhle české sračky (kotíkárny, Poslední plavky) a úlety (Crash Road, Na vlastní nebezpečí, T.M.A.) mě přímo magicky přitahují...
Ale ved trailer nieje až taký zlý,tak potom nechápem prečo tolko negatívnej kritiky???
