Mikulášovy patálie

Příběhy malého Mikuláše jsou kouzelnost sama. V podání René Goscinnyho a Jean-Jacquesea Sempého pak samozřejmě neodmyslitelnou součástí oblíbené dětské četby na pokračování. U nás je obdobně laděný Steklačův Bořík nebo Poláčkovo Bylo nás pět. Zatímco ale Bořík je vyloženě pánská záležitost a z Bylo nás pět dýchá v druhém plánu malebnost první republiky, Mikuláš prožívá své patálie ve spořádaných 50. letech. Maminka a tatínek prožívají své problémy ve zcela odděleném světě dospělých a Mikuláš a spolužáci žijí zase úplně někde jinde a z toho plyne veškeré kouzlo. Film Laurenta Tirarda mé vzpomínky na četbu ukotvil, oživil a znovu mě rozesmál na obdobných místech jako kniha. Čili spokojenost v každém směru. A tedy doufám, že Mikuláš, Vendelín, Celestýn, Kryšpín, Albín, Viktorín a další už nebudou nikdy zapomenuti. (09.04.2012)

Počáteční skeptický přístup jsem musel přehodnotit, protože se z toho nakonec vyklubala hrozně příjemná rodinná komedie na úrovni, kterou může zkousnout každá věková kategorie. Pro mě to nebylo o tom, že bych si ze smíchu nestíhal utírat slzy, ale o té milé atmosféře, která vám i z podzimního večeru udělá prosluněné letní odpoledne a nechá usnout s úsměvem na tváři. Osobití protagonisté se o vaši náladu postarají jako obsluha 5* hotelu. Jestli to bude film, ze kterého se stane stálice a mládeži s tím budou pravidelně vyplachovat hlavy, nevím. Pontenciál na to ale rozhodně má. (05.03.2011)

Mikuláš se mi v dětství do ruky bohužel dostal jen párkrát. O to víc, nesvázán vzpomínkami na dětství s tímto hrdinou, jsem si mohl užít příjemnou, laskavou komedii zasazenou do parádní retro stylizace aniž bych řešil případné nepřesnosti nebo odchylky od knihy. Film nadmíru vhodný ke zlepšení nálady za každé situace. Dětskému naivnímu (pozor! ne infantilnímu!) humoru se budou smát i dospělí. (19.03.2010)

Mikulášovy patálie jsem četl několikrát, mám je strašlivě moc rád a doma i s přáteli si z nich občas citujeme. Tohle mi přijde jako milý film z rodu Bylo nás pět, Páni kluci..., ale pro mne to Mikulášovy patálie s jejich legračním naivním vyprávěním a stále dokola se opakujícími motivy a hláškami nejsou. To není hana, spíše je to pro mne potvrzení mého předchozího přesvědčení, že tahle literatura je do filmu převoditelná jen velmi obtížně. Sám to však považuji jen za svou soukromou potrefenost, nikoliv za pokus o objektivní hodnocení. I tak je to však i pro mne moc povedený film. (26.07.2010)

Ten nápad s Gérardem Jugnotem mě málem zabil ;-) Bezmezným milovníkem Mikulášových patálií jsem v dětství nebyl, několik příběhů jsem přečetl a byly velmi sympatické. Chápu, že tak legendární předlohu nejde zpracovat na sto procent (má nejmilejší příhoda o útěku byla jak se patří ořezaná), jde spíše o to, že snímek onu předlohu nepřipomíná. Pokud bych si ji odmyslel, do kina bych pravděpodobně nešel. (25.01.2010)