Dokonalý smysl

Netuctové a (možná překvapivě) funkční spojení romance a postapokalyptické sci-fi. A při vší úctě k neotřelé zápletce se ztrátou smyslů, film je paradoxně mnohem silnější v romantické linii. Ewan McGregor a Eva Green jsou totiž úžasný pár a díky jejich výtečným civilním výkonům jim onu vzájemnou chemii nelze nevěřit. 80%. (28.10.2017)

Milí lodníci, tento pseudofilosofický snímek, mi poněkud nesedl. Můj názor nezměnil ani Ewanův holý zadek, který byl k vidění. Film se až příliš soustředí na poměrně nudný vztah dvou hlavních hrdinů, než na ten k apokalypse směřující zbytek, což mě tedy velice intenzivně zamrzelo, protože ten samotný nápad není určitě zlý. Navíc je určitým závanem svěžího větříku. Lidé ztrácejí jeden smysl za druhým. Zpočátku se vše jeví jako naprostá katastrofa. Nakonec ovšem vše eskaluje spíše k lidskému semknutí a dává jakousi naději do budoucna. I když těžko hádat, kde by se ten kolotoč se ztrátou smyslů mohl až zastavit. Dle logiky filmu by jistě došlo brzy i na ztrátu smyslu nejcennějšího - zraku. Dokonce se mi příliš nelíbila ani Eva Green. Co se zejména vzhledu týče. No nebyl to můj šálek čaje optimist. Vidím to tak na jednu. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (13.04.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,959║Tržby Celosvetovo $908,000▐ Samotný námet je perfektný ale opäť to zlyháva na tak chladnom anglickom prevedení že brrr, vôbec ma tie udalosti nedokážu patrične vtiahnuť do deja, aj keď herci hrajú obstojne. /45%/ (14.02.2013)

Podle mě velmi pěkný film. Sice by se mi více líbil, pokud by se vypustila ta apokalyptická omáčka okolo, a byl by to jenom čistý romantický slaďák sledující vývoj vztahu ústřední dvojice. Ale to by byl už docela jiný film :-) Při sledování jsem si uvědomil, jak mě neskutečně baví Eva Green - ta herečka je naprosto fantastická a dosud jsem ji neviděl ve vyloženě špatném filmu (resp. v takovém, kterému bych dal méně než 4 hvězdy). Rovněž se mi velmi líbila hudba - už se těším, až si budu moci pustit soundtrack. Za mě celkově asi spokojenost - film mi sice přišel krapet dlouhý a ne vše mi tam sedlo na 100%, ale 4 hvězdy dám za sebe úplně v klidu. Poznámka závěrem: film mě mimo jiné přiměl k myšlence, jaký život asi vedou lidé, kteří jsou skutečně postiženi v podstatě stejnou ztrátou smyslů jako v tomto filmu - oká, čich i chuť jsou jen takové třešničky na dortu, bez toho se dá v pohodě žít, ale vemte si, že vážně existují lidé, kteří jsou slepí i hluší současně - jaký to asi musí být život?! (19.11.2013)

Příběh snímku sice není zasazen do konkrétního časoprostoru, ale „hypertextové“ prokládání aktuálního fikčního dění autentickými zpravodajskými záběry svědčí o globálním dopadu nákazy a dává tušit, že k viděnému dochází právě teď a v tomto světě. Malé měřítko vyprávění s pár lidmi a jedním místem tudíž není dodržováno tak svědomitě jako v jiném komorním filmu o konci světa, Trierově Melancholii (oba film také, v kontrastu s procedurální Nákazou, věnují prostor raději reakcím postav na tušený konec existence, než příčině zkázy). Není zřejmé, nač nás tvůrci chtějí upozornit. Na nesmyslnost léčení symptomů namísto hledání hloub sahajících příčin? Na vzdalování se kořenům „čisté“, předtechnické společnosti? Na cynickost a sobeckost lidstva, které v kritickém okamžiku upřednostní tělesnou slast před pokáním? Každopádně není pochyb, že podtext nejasně artikulované výzvy je nadějeplný: neřešte krávoviny a obnovte přerušený kontakt (s lidmi, potažmo se světem). Optimistické poselství bude zvlášť pro diváky nadšené Trierovým filmem, který pod jednou slupkou deprese skrývá depresi další, dobrou záminkou k úšklebkům. Největší cynikové mohou rovnou zvolit opoziční čtení a sledovat Perfect Sense jako nezáměrnou parodii apokalyptických filmů (žrací fáze působí jako vystřižený materiál z béčkového zombie hororu). Příliš velká interpretační volnost, předvídatelnost stupňovitě komponované zápletky a strach jít opravdu na doraz (jako Fernando Meirelles v mnohem syrovější Slepotě), brání vychutnat si Perfect Sense jako katastrofický thriller. Mnohem lépe, v poslední scéně takřka bezchybně, film funguje jako klasické melodrama o zamilovaném páru, jež čelí síle mocnější než oni sami, nikoli mocnější než jejich láska. Teprve jako drama, jimiž se dobrovolně necháme dojímat, dává film dokonalý smysl. 70% Zajímavé komentáře: takken, arkis, narthasia (04.02.2012)