Utrpení mladého Boháčka

Lanďák v jeho přirozeném hereckém/ukecaném projevu, kde se Stella Zázvorková (pro mě archetyp děsně otravné báby v každým filmu) snaží svému synovi Tondovi, traktoristovi (který ale stráví celý film v obleku, ježděním v bahnu ve své volze) vnutit holku přes inzerát. Pod nátlakem si tady Tonda s jistou Janou (Jorga Kotrbová v té době byla výstavní) dopisuje. Tonda za ní následně jede, aby ji dovezl domů na večeři a uspokojil tak kafrající mámu (která beztak byla i důvodem skonu jeho otce) ale nedopatřením se kvůli škodolibým kamarádkám Jana Pazderková stydí a okřikne Tondu, když na ni vejde do jejího pokoje a vidí ji polonahou (což vidí její kamarádky oknem). Lanďák vlastně kraluje tím, jak je jeho postava neschopná se řádně vyjadřovat a od Jany tak po své typické slovní motanici ve vzteku odjede, ale cestou náhodou nabere v dešti Květu z Prahee, která následně souhlasí s tím, že na večeři pojede a pro mámu předstírá, že je Jana. Jenže během těch chvilek se do sebe Tonda s Květou tak trochu zahledí, ačkoliv je už z jedné dřívější scény jasné, že Květa je v komplikovaném vztahu s jiným mužem. Vše se ale zkomplikuje, když se skutečná Jana objeví. Lanďák hraje celou dobu tak nějak "ženský mě nezajímají", protože ho jeho přítelkyně zradila a vzala si jeho kamaráda. Ale spíše než komedii a její občasné humorné vsuvky jsem to vnímal jako pohled do tehdejších poměrů, vztahů, dohazování, praktičnosti na úkor všeho ostatního, všechny tyhle české komedie jsou o srovnávání s tím, jak se mají sousedi, to čecháčství. Ale Lanďák to neskutečně táhne a ani nemusí dělat moc. (21.04.2024)

Nejlepší role Pavla Landovského. Takovýho mamlase, aby svět pohledal, i když jeho definice, koho vlastně holky chtěj ("...holky z Děčína zase chtěj kluky z Prahy a holky z Prahy zase chtěj kluky z Ameriky a jedině holky z Ameriky by třeba chtěly nějakýho toho kluka z Čičelic a ty zase nevěděj kde to je...") je luxusní. Stella Zázvorková jako maminka dohazovačka taky nemá chybu. No a božská Regina ta prostě měla "džeksny". A to se cení :-) (21.01.2016)

Na první pohled se Boháček může jevit jako misogyn křížený s vesnickým buranem, jenže v této povedené komedii není vše tak, jak to na první pohled vypadá. Tenhle film je totiž ze života. Opravdu. Ani vteřinu, ani jednu scénu mě nenapadlo, že by tohle nemohla být realita. Jednak kvůli skvělým hercům (Landovský, Zázvorková) a jednak kvůli některým scénám (návštěva Květy v Praze, "sestřenice"). Jo, točily se to pěkný filmy… škoda, že když se dnes točí filmy "ze života" vidíme převážně afektované blbosti, které se skutečným životem nemají nic společného… (03.11.2009)

Samozřejmě výborný Pavel Landovský (škoda, že ojediněle), ale skvělá i Regina Rázlová. Tahle žena, v současnosti bohužel známa spíše svými porevolučními ekonomickými delikty, má v sobě ďábla. Kdyby se narodila dál na západ, mohl z ní pro její půvaby být filmový idol. Takhle vykukovala třeba v natolik pokleslých dílech jako Major Zeman a její potenciál vysublimoval v šedi 70. let... (03.10.2006)

Československá kinematografie po roce 1969 zčásti reflektovala na rychlé ochlazení politické i společenské atmosféry po vpádu sovětských vojsk, zčásti se snažila ještě prosadit svým způsobem odvážná díla. Komedie Utrpení mladého Boháčka se řadí něčím k oběma směrům. Režisér František Filip vypráví příběh, který by mohl být inspirací pro film, právě promítaný v kinech pod názvem Lemra líná – mladý a skutečně, vlastně neskutečně líný muž, který ze všeho nejraději má nicnedělání a vysedávání doma za pecí, by se měl podle matky co nejrychleji oženit. Jenže když synek na nějaké ženění ani známosti není. Poté, co však náhodně cestou na rande přes inzerát vezme stopařku, napadne ho, že by ji před matkou mohl vydávat za tu dívku z inzerátu. Tím však jeho trampoty nekončí. Film stojí na vynikajícím výkonu Pavla Landovského, který v podstatě hraje sám sebe, dále zde hrají Stella Zázvorková, Regina Rázlová, Jorga Kotrbová nebo Jaroslav Satoranský. Na DVD najdeme film – na rozdíl od toho, co tvrdí obal, takže pozor na to, v anamorfním širokoúhlém formátu 2,35:1 (tedy nikoliv 1,85:1), což u disku od Bontonu spíše příjemně překvapí. Zvuk najdeme v Dolby Digital 2.0, k dispozici jsou i české titulky. Bonusy zahrnují klasickou bontonskou sestavu – stručné filmografie, fotogalerii a rozhovory. Jsou čtyři, a nejzajímavějším asi bude ten se Stellou Zázvorkovou, protože jde pravděpodobně o její poslední rozhovor (v květnu 2005 zemřela) a je to na něm znát. Rozhovor s Pavlem Landovským je zase podobný jako on sám – roztěkaný a poněkud mimo témata, člověk by řekl, že pan Landovský není střízlivý. Pak je zde kratičký rozhovor s Jaroslavem Satoranským a konečně s panem režisérem, který jako vždy velice zajímavě vzpomíná na samotné natáčení a řekne nejvíce informací z té doby. (18.11.2018)