Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Traktorista Tóna Boháček má rád svůj klid a víkendovou partičku karet s kumpány v hospodě. Jenže je ve věku, kdy se měl už dávno oženit, a tak ho jeho máma přinutí, aby se s někým seznámil aspoň na inzerát. Myšlenka na ženění je to poslední, co se Tónovi zamlouvá, ale nakonec mu nezbude než mámě přivézt zootechničku Janičku Pazderkovou z nedaleké vesnice, se kterou si pod nátlakem dopisoval. Jenže Janička se kvůli škodolibým kamarádkám stydí, a nakonec nikam neodjede. Tóna se za každou cenu chce zbavit dotíravé maminky, a tak si přece jen přiveze dívku. Podaří se mu totiž přemluvit náhodnou stopařku, Pražačku Květu, aby jela s ním a předstírala, že je Jana. Třebaže Tóna je pro Květu jen venkovský balík, přece jen si spolu mají co povídat, a dokonce stráví několik příjemných hodin. A paní Boháčková je aspoň na nějakou dobu spokojená. Jenže v neděli ráno u jejích dveří zazvoní skutečná Janička… (Česká televize)

(více)

Recenze (155)

petaspur 

všechny recenze uživatele

Maminka má ze svého Tondy velkou radost. V jejich bytě, který ženské oko dosud nespatřilo, se najednou objevily dvě sympatické děvy a to by bylo, aby Tonda neskončil v chomoutu. Internetová známost Janinka, vybavená nezbytnou znalostí dojení, by byla skromě ochotná s občas vybuchujícím sympaťákem strávit společný život, ale ten se právě zakoukal do světácké stopařky Květy žijící v exotické Praze. Mamince je zcela jedno, která slečna učiní Tondu manželem - důležité je, aby obě neutekly pryč. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Onen nemotorný chasník je předkládán jako více-méně normální typ („jeden z nás“), zároveň ho však od začátku nemohu vnímat jinak než jako devianta (nedůtklivá rádobyvzdorná oběť mateřské péče s extrémním nezájmem o ženy). Tato rozpornost zpočátku hatí věrohodnost jeho komediálního potrefování (zvláště chybí-li jakákoli kvalita, která by mu mohla propůjčit právo na deviantnost). U Landovského je však možné cokoli, tudíž to žeru. Všechno se schová za mámu, hlavně se taky musí všechno schovat před mámou. Ostatně tento deviant je charakter a svým způsobem gentleman, jinak by totiž po přiznání ženě, že nesnáší ženský, neodpověděl na její otázku proč „co je vám do toho“. Později se ukáže, že je to právě ono bytí společensky deviantním outsiderem, které tohoto mladého traktoristu disponuje k proniknutí k čemusi pravému v náhodném skorovztahu se světa znalou, inteligentní, zklamávanou leč vždy nad věcí jsoucí slečnou ze svobodomyslných kruhů. A naopak, totéž s ním nalézá ona. Cosi, co u svých, u „normálních“ nemají šanci nalézt. Ne proto, že by to nemohlo být, ale proto, že neexistuje cesta. Na jedné straně hypertrofované etiketální ohledy v kravíně (ecce, homo socialisticus rusticus), na druhé povrchně přízemní zájmy u rafinovaněji fundovaných frikulínů (ecce, homo liber). Tedy ne, že by toho „čehosi pravého“ ti dva spolu dosáhli – propast mezi nimi je přece jen nepřeklenutelná -, ale bylo jim dáno to alespoň zahlédnout. Paradoxně díky grotesknosti jejich seznámení, přičemž „běžně“ by se tito dva spolu seznámit vůbec nemohli. Nevěsta z kravína však rovněž „začne chtít“. Obě slečny jsou krásné a sympatické, což činí celou zápletku stravitelnou, o to však zapeklitější. Vytváří se neřešitelná rovnice: máma chce nevěstu, nevěsta ženicha, ženich svoji falešnou sestřenici. Řešení je na ní a tak slečna disponující moudrostí světa vrací vše do náležitých kolejí. Náležité koleje však nevedou k happyendu, pouze se sbíhají a rozbíhají v nekonečnu. Zbývá trapnost a smutek, náležité je rozpoznáno coby nenáležité. Končí sranda, začíná utrpení mladého Boháčka. Držme jim všem palce. /// Dnes už by takový příběh nebyl možný, tehdy to ještě šlo. Co se to stalo, že během čtyřiceti let přestaly platit osobnostně-konstitutivní společenské podmínky platné po staletí? Ne, že by byly „správné“. Ale byly nějaké. Budiž mi z této posice dovolena trocha nostalgie: V některých nejzdařilejších scénách pojednávaná komedie odhaluje (zřejmě nezáměrně) dojemný fakt, že společenským ideálem onoho pokročilého hominis socialistici je buržoazní standard (o nějž se klopotně snaží), zatímco mladí pohrobci buržoazie (včetně těch, kteří jsou tak pouze označováni socialistickou propagandou) tímto standardem ostentativně pohrdají. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jo Tóňa Boháček ten to neměl jednoduchý, znáte to jak to občas chodím s těmahle pochybnýma známostma s inzerátu....Užasný a dodnes velice svěží film, plný omylů a různých trapasů. Lanďákův na první pohled tak trochu nesmělý humor mi sedl, dialogy ze života naprosto trefné, sám Lanďák byl na vrcholu svých uměleckých sil a podle toho to také vypadalo..Jistá podobnost s Formanovými Láskami tu v některých scénách byla.. ()

LadyPupu 

všechny recenze uživatele

Nejlepší role Pavla Landovského. Takovýho mamlase, aby svět pohledal, i když jeho definice, koho vlastně holky chtěj ("...holky z Děčína zase chtěj kluky z Prahy a holky z Prahy zase chtěj kluky z Ameriky a jedině holky z Ameriky by třeba chtěly nějakýho toho kluka z Čičelic a ty zase nevěděj kde to je...") je luxusní. Stella Zázvorková jako maminka dohazovačka taky nemá chybu. No a božská Regina ta prostě měla "džeksny". A to se cení :-) ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Osobně si myslím, že Pavel Landovský neoplýval zase tak velkým hereckým talentem. Rozhodně ne v mládí. Šumloval, nebylo mu pořádně rozumět, působil roztržitě - vzhledem k jeho postavě tak zřejmě působit měl a celkově se neprofiloval jako klasický filmový hrdina. Tím ale nikdy vlastně nebyl. Vlastně role Tóny Boháčka mu z tohoto pohledu naprosto sedla. Podle mě se v ní našel. To vše je ovšem můj osobní názor. Utrpení mladého Boháčka pro mě osobně také není výrazná komedie. Muž, kterého život a milostné vztahy též ovládá matka, je dnes aktuálnější než v době vzniku. Mnoho single mužů totiž s rodiči potažmo matkami žijí a o to lehčeji se nechávají ovládat. I díky dalším hercům, či spíše herečkám a několika málo zábavným scénám je to vcelku snesitelný film, ale nic co bych musel vidět víckrát. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Filmová vesnice, kde žije Boháček (Pavel Landovský), se jmenuje Čičelice. Ve skutečnosti vesnice či město s takovým názvem neexistuje. (M.B)
  • Filmování probíhalo v Praze - Slivenci, Kokořínském Dole a vesnicích Lochkov a Řevnice. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Hlavní roli mladého Boháčka měl ve filmu původně hrát Vladimír Menšík, ale nabídku musel z časových důvodů odmítnout. (raininface)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama