Templář

Středověká řezničina, která v zobrazování násilí mnohonásobně přeskočila laťku nastavenou Statečným srdcem. Pravda, umělecký rozměr, jaký do svých filmů dali např. A.Wajda, A.Tarkovskij, F.Vláčil nebo i J.Boorman, zde nenajdeme. Přesto jsem byl nadmíru spokojen. Emotivně vypjaté scény jsou střídány poklidnými, které možná někoho nudí, ale mně přišly vhod jako nádech před další explozí. Čarokrásné obrazy anglické krajiny evokují plátna starých mistrů. Některé záběry lze zastavit a zarámovat. Král Jan je patřičně nesympatický, obránci drsní až do roztrhání těla a útočníci, slepě se ženoucí ke hradbám v domnění, že k dobytí přesila jednoznačně stačí, působí možná primitivně, ale nebyli tak Vikingové chápáni? Více anglický, než americký film, což potěší. (18.07.2011)

Ironclad (2011) aneb pradědové Sedmi statečných. Takhle by to šlo. Jonatán by se mohl ještě naučit točit bojové scény, které jsou tady zatím totálně nepřehledné a chaotické, vlastně vůbec nevíte, kdo do koho sekl, komu uťali nohu, komu rozpůlili lebajznu, prostě musíte čekat, až se dobojuje a pak spočítat končetiny našich odbojářů. Nevím, proč se kamera vyžívá v detailních pohledech na uťaté části těl, na sečné a bodné rány, ze kterých pěkně stříká Svatovavřinecké. Ironclad je historická žánrovka, která splňuje do puntíku mé představy o solidní podívané z dob oněch. Jen ten konec by nemusel být jak vystřižený z učebnice pro začínající filmaře. Rádoby romantická linka byla taky oko-lžící-vyklubávající, dala by se shrnout slovy "Jak si lady Isabel vydupala pozornost depresivního emo templáře". Ale za Charlese Dance a Aneurina Barnarda (ten by mohl hrát Froda zfleku) palec nahorů. Za měchuřinu Dereka Jacobiho lano pěkně až od stropu. A nemůžu samozřejmě nezmínit našeho českého rodáka Vláďu Kulicha, ten si vystřihl zase jednou pořádný part s árijskou hřívou a za ty prachy si solidně zahulákal. PS: Radek99 - jestli je Ironclad podobný filmu 13th warrior, tak já se podobám housence tydlošpidlovoké............ (14.07.2011)

Co se týče historických řežeb z poslední doby patří Ironclad spíše k tém průměrnějším kouskům. Herci jsou sice všichni výborní (jenom ta Kate Mara mi trochu lezla na nervy) a bitvy jsou vzhledem k rozpočtu výborné. Scénáristicky je to ale dost odfláknuté, hlavně co se týče postav, které mě vlastně vůbec nezajímaly a neměl jsem nějak důvod jim fandit. Celé to navíc je až příliš dlouhé a navíc i dost roztříštěné. Škoda, šlo z toho udělat mnohem lepší a výživnější řežbu. (09.09.2011)

Je to trochu na hraně, protože The Eagle, který se nese v duchu podobného ražení, je o nějaký ten stupínek lepší. I tak ale Ironclad zaslouží pochvalu. Především v naturálnosti si vede nadmíru reálně a pokud jste majiteli slabších žaludků, raději někdy zavřete oči. Zmínit se musím i o hudbě, která doprovází každičký krůček oné malé skupinky rytířů, kteří se zuby nehty drží na hradě Rochester. Poměrně zajímavé jsou i tváře již zmíněných "holderů", ale stačilo by je vidět o půlhodinky méně. I tak je ale pro mě Ironclad milým překvapením. 70% (10.07.2011)

Poctivá porce anglické středověké řezničiny, plná osekávání údů (včetně končetin) hnusně vypadajícími sekyrami, filetování smradlavých žoldáků a odpaňování zpocených Templářů. Prostě romantický středověk, jak má být. I za pár šupů se dá s pár mastňáky zmáknout, byť trochu naivní, kulantní historický spektákl, ve kterém neváhala zaúčinkovat snad každá aspoň trochu profláklá anglická držka, včetně Dereka Jacobiho a jiných sýrů. Navíc Pavlík Džamáti ty bezskrupulózní zmrdy prostě umí a jeho král Honzík je téměř dokonalý. Třešničkou na dortu je charismatické, dvoumetrové vikingské hovado Vládi Kulicha, kterému jsem odpustil i to, že si jako jediný myl před natáčením hlavu a jeho blonďatá řepa bez lupů se tak za úsvitu Albionu trochu moc leskne. (12.07.2011)