Suspiria

Tak skôr ako pocta originálu je nová Suspiria skôr poctou sedemdesiatkovej angažovanej tvorbe R. W. Fassbindera či Marie-Straubovej. Až by som tejto Suspirii dal názov Nemecko v zime, ako odkaz na poviedkový film Nemecko na jeseň. Vážne úplne odlišné, než barokový Argento a studené a chladné ako, no Nemecko v zime. Suspiria ale nejde vôbec divákovi vopred, áno, ukazuje mu nádherne komponované zábery, úžasné rapidmontáže, paralelný strih, ale zápletka je komplikovaná a počas tej dvaapolhodiny sa toho povie a ukáže skutočne veľa a záver veci ešte viac skomplikuje. Takže bacha, kto si to chce pozrieť, či fanúšik artu, alebo hororových lacných remakeov. No mne z toho vyplynulo najmä to, že Nemecko to počas minulého storočia nemalo vôbec jednoduché, a to dokonca ani v tých sedemdesiatkach. Všetky herečky ma presvedčili, po dvoch filmoch s Dakotou v jeden deň som ju začal mať vážne rád. (25.05.2020)

Nejsem fanouškem samoúčelných hororů, na další Guadagninovy filmy jsem byla zvědavá jednoduše proto, že snímek Dej mi své jméno pro mě byl zjevením, které prozrazovalo v mnoha směrech vnímavého a ukázněného autora. Tohle ale byla přemrštěná slaboduchá pakárna, nedomyšlená a rozpadající se v každém ohledu, kde stačilo máchat bez rozmyslu pojmy, vzbuzovat dojmy (eh, ty laciné narážky na nacisty apod.), nechat mladý hubený holky bez vlastní vůle kývat se sem tam v křečovité rádoby choreografii a fyzicky jim ubližovat. Plytké, trapné (kdyby doprčic tedy alespoň uměly tancovat), nesoudržné a na levný efekt cílící dílko, místo hrůzostrašnosti (pro mě naštěstí) jen hloupé a směšné a beze špetky střízlivé reflexe frackovsky natažené do 152 minut. Nejspíš mě takovéhle "umění" míjí, ale tenhle duchaprázdný mix přece nemohl fungovat ani na první, ani na druhou signální, pokud má člověk v pořádku instinkty a zároveň i elementární sebeúctu, soustředěnost a základy logického uvažování? Je mi z toho jen trapně a smutno. *~ (28.12.2022)

Slušné bludiště myšlenek, nápadů a pocitů zasazené do zdí rozděleného Berlína, kde by se člověk měl pomalu bát víc tančících žen, než Baadera s Meinhofovou. Do sedmdesátkové deprese vysaturované záběry, taneční čísla, z kterých křupou kosti, nepříjemně snové výjevy podepřené hudbou Thoma Yorka a obskurní finále to jsou prvky, které se vypálí do mysli, jako už dlouho nic. Něco na těch artových režisérech je, když se rozhodnou si natočit horor. Tahle Suspiria má rozhodně nakročeno k tomu zařadit se po bok Osvícení a Rosemary má děťátko. (16.01.2019)

Mladé dievča z Ohia prilieta v roku 1977 do Berlína, kde sa chystá navštevovať prestížnu tanečnú školu. Ihneď padne do oka vedúcej školy (Tilda Swinton) a kvôli tomu, že hlavná tanečnica v predchádzajúcich dňoch zo školy nečakane odišla, dostáva hneď vedúcu pozíciu. S ňou prichádza značná zodpovednosť a naviac sa začína zdať, že so zmiznutím Patricie (Chloe Grace Moretz) malo vedenie školy niečo spoločné, takže atmosféra uprostred akadémie neustále hustne a pocit neistoty narastá. - Keď ma na niekolko rokov očakávanom horore najviac zaujme retro hliníková krabička na zlepený chlieb, zopár Trabantov v uliciach a to, že hlavná postava spomenie v jednej vete mesto Teplice (Z Teplic až na vrchol...), asi niečo bude zle. Ale neprekvapuje ma to, pretože som vedel, že režisér bez akýchkolvek hororových skúseností s týmto remakom nič významné neurobí a keď mal točiť podla scenáru od jedného z pre mňa najneschopnejších scenáristov, tak sa mohol snažiť ako chcel. Dej je plochý ako hrudníky a pozadia tu prítomných dievčat a dve a pol hodiny je na takýto horor strašne vela. Hudba sa samozrejme na Goblina ani zďaleka nechytá, takže ani netuším, ako mohlo niekoho napadnúť urobiť remake, ktorý nevylepší absolútne nič a ani sa o to nesnaží. Dve hviezdičky len za pár nechutných zjavov a nádherne zladené rekvizity. Zhliadnutie neodporúčam, lebo tu potom budú desiatky komentárov jak lidi zabili dvě a půl hodiny drahocenného času. + herečka z The Amityville Horror + herečka z A Cure for Wellness a Marrowbone (13.01.2019)

Zatímco v ulicích řádí RAF, taneční škole šéfují čarodějnice a připravují se na velkou oběť. Tedy jestli jsem to dobře pochopil. Argentova tvorba je pro mě nestravitelná, takže k remaku jsem přistupoval bez možnosti srovnávání a docela se mi to líbilo. Vedle solidního vizuálu nabízí film výborné herečky, několik bizarních výjevů, které potěší i mainstreamové fandy a dvě naprosto rozdílné taneční scény mající společné jen to, že jsem na ně vyjeveně zíral. Mínusem je natažená stopáž a fakt, že se Guadagnino nechal až příliš často unášet psychadelickými náladami. 60% (06.02.2019)