Hostitel

Myslíš, teda trp! Chcem vidieť Andrewa Niccola, ako sa tváril pri prvom čítaní Meyerovej veldiela, a aké prášky bral pri jeho prepisovaní do scénáru :-D Hostiteľ je obsahovo plochý a produkčne vypadá ako pilotný diel priemerného seriálu (papundeklové jaskyňné interiéry, do strieborna odfarbené „futuristické“ autá). Z akéhokoľvek logického i myšlienkového hladiska totálne sprasená a znásilnená sci-fi téma „lupičov tiel“, ešte zbytočne rezaná twilightovským motívom rozhodovania sa medzi dvomi chalanmi... Publikum sa bavilo na miestach, ktoré boli myslené vážne, až duchaplno (záver). William Hurt sa za evidentne vysoký honorár vracia k mentorskej, otcovskej roli z Vesnice. Diane Kruger to v bielom sluší a ako jediný prvok vo filme ma ako-tak tešila (výzorom). Asi len za ňu druhá hviezda. Úspech Twilightu chápem, prvý sa mi dokonca páčil, ale toto je fakt mimo. Pustite si radšej Bayov Ostrov - má myšlienku, sympatických a dobre hrajúcich hercov, je rýchly, dizajnérsky vypiplaný a má perfektnú over-the-top akciu. Hostiteľ nemá NIČ. (26.03.2013)

Silně věřím, že knížka bude obdobnej paskvil jako ta druhá, slavnější břečka od Meyerové, ale můj milovaný Niccol prostě umí (Simone, In Time a Obchodník se smrtí jsou filmy, které jsem viděla nesčetněkrát) a ač jsem se obávala, natrhl mi obě zorničky i s The Host (až mi z toho málem zmodraly). Tahle báchorka o soužití a nesoužití mimozemšťánků s lidma mě setsakramentsky chytla (ačkoli ve mně se člověk nevyzná, líbilo se mi i Bojiště země s Travoltou), sem tam nějakej blábol se dal krásně přejít, jelikož zbytek prostě bavil, Diane Kruger nešlo nefandit, i když byla za svini a cameo Emily Browning se mnou cuklo jak neočekávanej orgasmus. Přiblble se usmívám ještě dvacet minut po dokoukání. 80% (20.08.2013)

Vďaka prachom sa podarilo naverbovať k napísaniu scenára a k réžii Andrewa Niccola, ktorý občas splodil fajn veci a je zrejme špecialistom na filmy, v ktorých mladí krásni ľudia bojujú s totalitou iných krásnych ľudí. Nech sa scenáristicky a režijne snažil akokoľvek, obávam sa, že tentoraz to bol márny súboj s debilnou predlohou, ktorej sa musel držať. Väčšina času je film o tom, že Melanie / Wanda v jaskyni rieši, s kým sa vyspí (respektíve kto sa s ňou vyspí ako prvý a ako sa potom budú striedať). Vrátane scén, kedy Wanda hovorí Melanie "teraz na chvíľu zalez, chcem sa s ním pobozkať" atď. atď. V druhej polovici filmu o tom všetci traja rôzne diskutujú vo všetkých kombináciách. Základná zápletka s inváziou a kradnutím tiel, ktorá by sa dala rozvinúť do množstva rôznych smerov, vrátane hororu, sociálnej satiry alebo sci-fi niekoľkých podtypov, je takmer úplne ignorovaná a ku koncu filmu, kedy už zrejme Meyerová nevedela, čo s ňou ďalej, sa stane pár zvratov, ktoré sú v rozpore aj s tými málo faktami, ktoré boli nastolené na začiatku. Povedzme, že zrazu jeden osamotený mimozemšťan dokáže niečo, čo predtým nedokázala celá rasa a že ľudské duše prichádzajú a odchádzajú podľa toho, ako sa práve autor predlohy vyspal. A ten koniec? Ak sa to dá nazvať koncom. Skoro ma jeblo. (02.12.2019)

Zo začiatku mi to zas tak strašné neprišlo. Niccola mám rád, a ešte koncom prvej hodiny filmu ma často napadala myšlienka, že dokázal zachrániť a niečo vyťažiť aj z totálne brakovej predlohy, najdekadentnejšej (v tom zlom zmysle slova samozrejme) autorky súčasnosti. A prvú hodinu to tak miestami naozaj vyzeralo. Nenudiace postupné odhaľovanie faktov (zo strany Saoirse ostatným, nie zo strany režiséra) a očakávanie gradácie a udržania si tempa. Meyerová mala tentokrát aspoň nejaký nápad, a Niccol už neraz dokázal, že nech je v jeho podaní budúcnosť akákoľvek, vždy ide o ťažký luxus. V tomto prípade s tým ale skončil. Všadeprítomná sterilita a pár pekných áut, s nijakým ďalším vykresľovaním futuristického sveta nepokračoval (asi snaha o vernosť predlohe). Nič ďalšie nové nepridal a zvyšok deja sa sústredil prevažne na tých pár preživších v jaskyni. Mimozemšťania s Krugerkou na čele sú tu len preto, aby bola nejaká akcia, a okrem Hurta a Saoirse tu máme len dvojicu nehereckých manekýnov (žeby Meyerovej trademark?), jedno decko, a zvyšok ľudí kamera nesleduje. Asi dvaja dostanú zopár viet, ostatných som ani nezahliadol. A tu začína ozajstný problém tohoto filmu. Pár failov sa samozrejme našlo už zo začiatku a sem tam nejaký what the fuck, ale nič čo by som nedokázal prekusnúť; ozaj hrozný grc sa z toho stal až v okamžiku, keď došlo na psychológiu postáv a ich vývoj. Ako s týmto jedna spisovateľka mohla byť spokojná?? Hranica medzi láskou a nenávisťou je búraná bez nejakého detailnejšieho vysvetlovania; o postavách nevieme v podstate nič, okrem toho, že dokážu milovať a nenávidieť, a prechod od jedného k druhému nastáva s odstupom jednej scény. Časom začína nechcene vtipne pôsobiť aj tá ústredná myšlienka kindervajca (dve v jednom), a záverečná polhodina, to je niečo tak neskutočne stupídne a zle napísané, až zostáva rozum stáť. Vo výsledku je The Host zhruba rovnako zlý film ako Twilight, s tým rozdielom, že Host ma celkom bavil aspoň tú slabú polovicu stopáže, kým odhalil, čo je v skutočnosti zač. Dvanástky z toho zase budú vlhnúť a nejednému scientológovi poskočí srdce radosťou; normálnemu, uvažujúcemu divákovi z toho ale bude nazvracanie. 30% a nad tou druhou hviezdou ešte veľmi veľmi váham. (24.04.2013)

S hostiteli je život krásnější, plnohodnotnější a zamilovanější. Lidstvo se ocitlo na pokraji vyhynutí. Melanie Stryder je jedna z mála posledních, která se odmítala podrobit, a tak jí byl do těla vpraven mimozemský cizopasný druh. Od neinfikovaného člověka se dá na první pohled ten s implantátem rozeznat jen podle nápadného zabarvení duhovky. Melanii však zůstaly ještě její vzpomínky a své duše i těla se odmítá vzdát, i přesto, že se v jejím těle usídlila Duše jménem Poutnice, z nichž se nečekaně stanou spojenkyně. Když se jí z laxně hlídaného komplexu podaří utéct, vydá se za svými příbuznými do pouště a také za svým milovaným Jaredem, kterého si pamatuje už jen z kratičkých útržků vzpomínek, ale všichni k ní nemají důvěru. Mají se totiž před nevítaným mimozemským parazitem na pozoru, svoji komunitu si pečlivě střeží a bojí se případného vyzrazení nemilosrdné Pátračce, která už slídí kolem, a má metody, jak si podmanit lidský druh. Naštěstí se další Twilligt nekonal, ale podle zmateného psaní autorky ságy Stephenie Meyer zase až tak vyhráno není, přestože tento film je snesitelnější. No, neradujte se předčasně, je to taky ultra banalita v podobě sladce tekoucí "limonádky", která scifi žánr nijak neobohatí. Předně myšlenka hostitele je málo propracovaná a poměrně nedomyšlená. Film se dal přežít jen, že si ho do parády vzal Andrew Niccol, který zřejmě podnikl určitá opatření, možná i úpravy, aby film nebyl úplně debilní. I tak se divím, že Niccol, jinak tvůrce sofistikovaných scifi, zrovna projevil zájem o zcela naivní látku, ačkoliv jistý potenciál tady je. A Niccol z toho neudělal film plný zoufalých a neposlouchatelných dialogů, ale scifi až s téměř s filosofickým rozměrem, co nevyzní právě pro ten nastrčený milostný motiv, který připomíná nejhorší díla Rosemundy Pilcher. Slušná technická stránka se ukáže v nemnoha akčních scénách, mimozemský druh však působí jako by už na něj nezbyl rozpočet, a ani žádná maskérská preciznost se nekonala, když se infikovaný jedinec odbyl jen barevnými kontaktními čočkami. Film se na dvouhodinovou minutáž dokonce i často vlekl, většinu času se totiž děj odehrával v jeskynních prostorech, kde se prakticky nic nedělo. Jen scény mimo jeskyně měly drajv. Jinak nutno dodat, že ten, kdo ve filmu pochopí úplně všechno, je génius. Pravda, Niccol to mohl víc rozjet a rozparádit, ale celkově jsem čekal větší pohromu. A ze Saoirse Ronan se vyloupla docela hezká holka, tedy vzhledem k tomu, jaká šeredka to dřív byla. 60% (14.05.2013)