Les Aventures extraordinaires d'Adèle Blanc-Sec
The Extraordinary Adventures of Adèle Blanc-Sec
Tajomstvo múmie
Režie:
Luc BessonScénář:
Luc BessonKamera:
Thierry ArbogastHudba:
Eric SerraHrají:
Louise Bourgoin, Mathieu Amalric, Gilles Lellouche, Jean-Paul Rouve, Jacky Nercessian, Philippe Nahon, Nicolas Giraud, Laure de Clermont-Tonnerre (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (236)
Když to vidíte v rámci období největšího Bessonova kreativního útlumu, přijde vám to jako nejlepší film na světě, ačkoli to, stejně jak Arthurovská trilogie, vzniklo především za účelem propagace Bessonovy CGI produkční divize Digital Factory. Naštěstí se zde ale vrátil ke svému pojetí světa, ve kterém jsou všichni lidé opilé děti a jediný, kdo je v něm jakž takž schopný nějakých výsledků jsou jankovité ženy, které, jak známo, oproti chlapcům dospívají dříve. A Bourgoin je v roli Adele úžasná. Ostatním Adélám (Adéla ještě nevečeřela, Život Adele, Adelheid) nedělá tahle ztřeštěná ženština vůbec žádnou ostudu. ()
║Rozpočet €25miliónov║Tržby Celosvetovo $34,522,487║ Taký fajn úlet, ktorý mal byť jednoznačne svižnejší, občas to brzdia zbytočne napchané scénky s tým opilcom a nudným detektívom. Louise Bourgoin bola príjemná Adele, akcia, triky a vtípky ušli. /55%/ ()
Po tomto filme zacinam byt presvedčený, ze Luc na to uz nema. Sice stale v jednotlivostiach vidno, ze to toci talentovany reziser, ale ako celok to nefunguje. A nemyslim si, ze je to kvoli vyraznej stylizacii. To hromadne chrlenie beckovych filmov roznorodej kvality sa na nom evidentne podpisalo a uz nepozna mieru kedy ma nieco ubrat a kedy pridat. Potreboval by nad sebou nejaku pevnu ruku. Jedine co sa mi pacilo bez vyhrad je hudba. Sica sa uz aj Serra dost vykrada, ale stale je to kvalitna vykradacka. 5/10. ()
Blueberry, Lucky Luke, Largo Winch, Adele Blanc-Sec... Když si tak Francouzi chrání zákony své umění, měli by zakázat svým filmařům prznit slavné komiksy. Bessonovy pokusy o humory mě iritovaly už v Pátém elementu, ale tam to alespoň Bruceovi a Mile spolu dobře šlapalo. Tardiho komiks mám rád, je to takový něžný krvák s naprosto šíleným dějem a twisty, ovšem jakou frašku z něho Besson udělal, to se jen tak nevidí. Scény nesmyslně vytržené z komiksu, ze zlodějky Adele je archeoložka, a tak na začátku Amalric jako padouch z Indiana Jonese slibuje alespoň chessy parodii, jenže to jen takové cameo, protože jak se děj přesune do Paříže, už se jenom mele co nejrychleji pantem a figurkaří, jako v Troškových komediích, a když v poslední třetině film trochu nabere tempo, nejsou v tom vůbec žádné emoce a napětí. Ňadra Louise Bourgoin jsou malým, ale příjemným vytržením z nudné taškařice, ovšem jako ctitel temné infantilni poetiky Tardiho komiksu od jeho adaptace čekám víc než jasavou infantilní erotiku (já vím, že Adele ve vaně je jeden z ikonickych znaků komiksu, v La Secret de la Salamandre je i na přebalu ležící v roztoku, ale Tardiho Adele je prostě někdo úplně jiný, u něho to sedí). ()
Ako je toto vôbec možné? Ako to, že je Besson vôbec schopný spáchať takýto paskvil?! Prepáčte, ak niekoho urazím, no je vôbec zázrak, že som obišiel možnosť odpad. Už po prvých 20 minútach som sa ťukal do hlavy, neveriacky hľadel na obrazovku televízora a každých desať minút kontroloval, kedy sa to utrpenie už skončí! Čo mal vôbec tento nestráviteľný experiment byť? Zlátanina Múmie a Indiana Jonesa v prostredí francúzskeho Paríža s prehnitým scenárom a vôbec o ničom spracovaní? Dodnes nechápem, ako som to vôbec vydržal dopozerať. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (4)
- Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
- V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
- V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
Reklama