Režie:
Petr NýdrleKamera:
Antonín WeiserHudba:
Zdenek MertaHrají:
Jan Kraus, Josef Somr, Jiří Bartoška, Jiří Knot, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček, Karel Augusta, Jan Schmid, Jana Synková, Marie Motlová, Lubomír Kostelka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh mladíka, který se vydá do Prahy, aby poznal nový život a podaří se mu dobýt velmi pofiderní slávu plytkého textaře, vypovídá dnes především o době vzniku. I osud filmu je příznačný pro období normalizace. Po velkém úspěchu při uzavřeném promítání v roce 1980 se však do distribuce dostal až po listopadové revoluci v r. 1989. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (62)
"Zkrátka umění, chápeš?" Tolik jsem se na ten film těšil a tolik mě ten film zklamal, ale tohle mě na něm doopravdy zaujalo. Cituji: "Vy musíte zkoušet zatím něco jednoduššího, nepouštějte se do větších celků. Napište si něco menšího, třeba nějaký krátký, ale dobrý, skutečně myslím, dobrý text k písničce. Teda takový, jaký by se i vám, líbil, ale nepište to příliš moderně. Zkuste to napsat poctivě, pracujte s rýmem.", nebo "Dneska sou ty písničky buť o lásce a nebo vo ničem." a tak mě napadlo, že bych si také mohl zkusit napsat, nějaký ten text a tady je: Onehdy jsem po ránu, točil klikou lanovky, když jsem předtím posnídal, trochu teplé žemle. Vždycky takhle po ránu, s přírodou si řvu, ale to je lepší nepsat nic, než psát nějaký voloviny. Jednoduše rečeno, problematiku angažované tvorby, neřešil pouze autor tohoto snímku, ale i jiní a to o hodně dřív, než on. Film vznikl na motivy literárního scénáře Vladimíra Poštulky, uvedeném pod názvem "Hřbitovní kvítí". ()
Obnovená premiéra archivního a dříve i trezorového filmu Evžen mezi námi (1981) režiséra Petra Nýdrleho slibovala na festivalu v Karlových Varech velkou událost: nejlepší (a) zapomenutý český film o zdejší normalizaci. Namísto toho přišel vcelku klasický „FAMU film" - což je trochu syndrom. __________________ Se studentskými filmy bývá potíž, že toho chtějí říct hodně, ale často se nimrají v juvenilních pocitech nedoceněnosti nebo bolavosti. Evžen mezi námi vyprávějící o synkovi z vesnice, který přijde do Prahy a chce se stát spisovatelem, básníkem nebo aspoň hudebním textařem, vyhlíží, že si z této "tradice" dělá trochu legraci a vlastně reflektuje snahy mnoha mladíků "být umělcem". _____________ Dnes už ovšem drzost tohoto snímku značně vyvanula. Můžeme si sice uvědomit, jak provokativně (tedy disidentsky) mohla působit postava hrobníka v podání mladistvě fešáckého Jiřího Bartošky, může nás okouzlit svou (tehdy chlapeckou) roztomilostí Jan Kraus coby Evžen, který se z naivního snílka promění v namyšleného pragmatika. ______________ Pamětníci odchytají různé tváře tehdejší pražské bohémy, která tak trochu ztvárňuje sama sebe. Těžko popřít vtip některých scének, film trefně zachycuje nástup obludného normalizačního popu - a to ve finálové montáži, kdy se Evžen konečně prosadí dostatečně nablblými verši typu "obyčejní lidé živili tři krky, matce v létě mlátička utrhla kus ruky" apod. (sebranými ve skutečnosti z tehdejší oficiální tvorby).___________________ Z dnešního pohledu se ale Evžen mezi námi jeví spíš jako dílo s nezacíleným satirickým tónem, kde jsou všechny jevy zesměšněné rovným dílem a jde spíš o čirou negaci. Klidně by pak takový film někdo mohl označit i za snahu znevážit jakoukoli činnost proti režimu - ostatně z děje není moc jasné, v jakém uměleckém prostředí se Evžen na začátku pohybuje a jestli se pak na konci pohybuje v jiném. Film by se při nějaké nešťastné shodě osudu mohl líbit i lidem, kteří za minulého režimu udávali různé „nekalé živly a příživníky".____________ Stejně tak nejde úplně pominout, že 74 minutové dílko natáčené tři roky obsahuje sice hodně expresivních (a někdy i dost násilně deformovaných) záběrů, ale technicky je dost nekvalitní a dramaturgicky rozpadlé. Chvílemi ona nerozhodnost hlavního hrdiny a prázdnota jeho touhy - „víte, se mnou je to těžký, já mám i témata, to zas jo, ale potřebuju si ještě osvojit formální stránku verše" - může být částečně přenesena na film samotný. ________________ Zkrátka od trezorové legendy jsem čekal (asi bláhově) trochu víc. Nepochybuju, že Petr Nýdrle s Janem Krausem chtěli zachytit svoje znechucení tehdejší společností. Bylo by asi zajímavější je vyzpovídat v rozhovoru, jak to tenkrát bylo, než se dívat jen na výsledek jejich práce, která samozřejmě - vzhledem k tomu, že jde o školní film - podléhala taky trochu předběžné cenzuře. ()
Kdyby byl mezi náma jenom Evžen, to by ještě šlo, ale když je mezi náma ještě blbej film tak to je už příliš. ()
Oceňuji nápaditost s kamerou (odjíždějící metro, motorka atd.) a některý fakt hodně vtipně vypointovaný dialogy (to bych snad radši psal žádost). Ale ten film je nedotažený. Přišlo mi že Kraus/Evžen ke štěstí přišel jen tak. A nějaké trampoty se mu vyhly obloukem. Ale vidět Krause v pívečko věku je zábavné samo o sobě. A mladej Bartoška je taky zajímavej, o to víc vás překvapí že Josef Somr vypadá furt stejně :) ()
Původně jsem se chtěl po zhlédnutí tohohle >dílka< rozepsat, ale po přečtení některých zde velmi výstižných a informačně vyčerpávajících komentářů ušetřím čas a energii. Každopádně d.m.s.n. tahle satirka je respektuhodna opravdu jen jako "studentský film" a s mizernou postprodukcí pak snesitelná spíše jen ze >studijních< důvodů... Ani nevím, jestli je to škoda... - - - - - (Poprvé viděno 25.3.2012 na tv Barandov, hodnocení 333., komentář zde jako třicátý - 25.3.2012) ()
Kdyby se to trochu dopilovalo, přidalo se tak 20-30 minut, aby se objasnily některý věci a nesnažilo se to vypadat za každou cenu "umělecky", mohla z toho vzniknout hodně neobvyklá komedie. Takhle je to takovej nedoděl, kterej vypadá jako několik k sobě slepenejch epizodek ze života vidláka, co se v Praze snaží prosadit jako umělec. Uznávám, že některý scény byly dost dobrý. Třeba Karel Augusta jako popelář nebo Josef Somr jako militantní důchodce mě dost pobavili. Jenže jsou tam naprosto hluchý a dlouhý pasáže, kdy jsem měl chuť přepnout program. A posledních cca 10 minut už byl akorát úplnej zmatek. No aspoň mě trochu pobavily texty písniček o cikánech, co kopou výkopy a o matce, který drtička utrhla kus ruky. 50% ()
Nejlepší je na tom všem závěrečný titulek: "Vedení FAMU v roce 1980 přislíbilo autorům filmu, že bude hledat uplatnění pro tento film. Po studentské stávce v listopadu a prosinci 1989 se to podařilo." ()
Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o studentský snímek, je zajímavé se na Evžena mezi námi dívat jako na na výpověď o době, v níž vznikal. Kromě téhle skoro historicko-dokumentární hodnoty, sympatické sestavy herců v malých a ještě menších rolích, a kromě dvou doopravdy roztomilých scéna (dialog Jana Krause a Karla Augusty, zamyšlení se nad současnými písňovými texty v podání Josefa Somra, Jana Krause a Jiřího Bartošky) však není moc o co stát. ()
Ani neortodoxní kamera nedokáže zamaskovat prázdnotu scénáře, jeho plytkost a nanicovatost. Nýdrle měl sklony k dokumentaristickému pohledu kamery, což film zbytečně prodlužuje. Jen si tak říkám, že být někde takový hrobník, určitě by se výrazně v místě zvýšila násilná trestná činnost. Všechny vidící ženy by totiž postupně vymlátily své okolí, jen aby se mohly opět zúčastnit pohřbu a juknout na fešného hrobaře. ()
Mladý Jan Kraus bloudící po Praze s touhou rychle a jednoduše získat peníze. Necítím z něj ani ideály, touhu něco říct, snahu cokoliv dokázat. Jen se mu jednoduše nechce pracovat. A my ho sledujeme 74 minut než nakonec se svými hloupými texty dosáhne úspěchu. Nic víc ve filmu není, nic víc film neřekne, žádnou větší myšlenku snímek nenese. ()
70% Zajimave je to pouze do doby, kdy Evzen bojuje a snazi se prosadit. V momente, kdy se mu to podari, je to ale uz dost o nicem, stejne jako ty texty... ()
Tenhle film má své silné stránky, v některých scénách je to práce s kamerou, či povedené střihové montáže. Krausovi ta role také pěkně sedla a potěšily menší roličky Bartošky, Zedníčka či Syslové. Jenže film celý nakonec není žádná bomba, on má bohužel mnohem větší ambice, než talent tvůrců. Je to prostě FAMU film s celovečerní stopáží: snaživý, ale v mnoha směrech nedotažený. ()
Evžen reprezentuje část mládeže, později i dospělích, co vždy byli, jsou a budou. Film má pohnutý osud, pro mě srdeční záležitost. ()
46th KVIFF 2011 - OUT OF THE PAST - Návraty k pramenům (Evžen mezi námi / EUGENE AMONG US / Evžen mezi námi) ()
Chybí tomu pořádný konec - takhle by se dal shrnout celý film. Jinak ale oceňuji zajímavý námět (i proč ho zakázali), humorné zpracování (hlavně dialogy) a vyšší princip... Rozhodně stojí za to vidět, už jen z nostalgie... [KVIFF 11] ()
To, že se film dřív nesměl promítat se ani moc nedivím... Tohle nikdy nepochopím, je nějaká doba (teď neřeším, jestli "pravá" nebo "levá") a prostě se samozřejmě vládnoucí straně nehodí aby se točily filmy s pro ně nepříjemnými nazory... Kraus jako cucák z vidlákova co přijede do Prahy není špatný a když bych bral film tak, že ukazuje, jak Praha před 30 lety vypadala, tak fajn ale jinak... ()
46. MFFKV - jak nemám rád Krause, tak tohle bylo skvělé, nejen na studentský film. "...v létě matce mlátička utrhla kus ruky.." ()
Na to, že je to ve své podstatě studentský film, je to dle mého lepší než dobré... ()
Kamera ma nekolik zajimavych napadu, jinak ale film pusobi hodne amatersky. Namet je sice zajimavy, nejaky vetsi pribeh se vsak tvurcum do "Evzena" dostat nepovedlo. Vyborne je herecke obsazeni a vetsina postav je velmi zajimavych, stejne tak i vetsina dialogu je doslova vysperkovanych. Presto jsem z filmu dost rozpacity a davam tri slabe hvezdicky. Moc se nedivim faktu, ze se Nydrle v zamori po sve emigraci de facto vubec neprosadil... ()
46. MFFKV Bez pochyb zajímavé setkání s tvůrci, ale už ne tolik zajímavý film. ()
Reklama