Příliš mladí na lásku (E02)

U tohohle filmu jsem se opravdu hodně nasmál, ale ne tomu jak je vtipný, nýbrž tomu jak trapný. Šroubované dialogy, možná spíš několik monologů za sebou než dialog...U scény, kde se ta dvojice zastaví před několika lavičkami obsazenými důchodci a začnou se objímat a líbat a důchodci je upřeně pozorují jsem podlehl naprostému asi dvouminutovému výtlemu. Na to se podívejte, zasmějete se... Přesto jedna hvězda a to za místy poněkud pikantní téma na to, že film vznikl za minulého režimu... PS: Bohužel, narazil jsem na to znova a musím to hodnocení změnit. Fakt to nejde... :-D (18.05.2009)

Hodnotím v rámci TV inscenací. Je to ukecané, ale příběh má hlavu, patu a rozumné vyústění. Samozřejmě je to trošku nadsazené, i když věřím, že lidé jako Hlaváčové matka existují. Dnešní mladá generace si asi bude ťukat na čelo, ale pořád tam jsou nadčasová témata. Pořád si chtějí mladí vyvzdorovat něco na rodičích a ani dilema láska nebo škola není mimo mísu. Akorát Andrlová lezla na nervy, že jsem si říkala, co na ni ten Čenský vidí. Celou dobu se tvářila, že se toho spektáklu účastní velice nedobrovolně. (03.02.2016)

V roce 1980 si Ivana Andrlová a Jan Čenský zkusili prožít vzájemnou lásku hned dvakrát. Po tomto snímku to bylo ještě v písničkové TV pohádce ´Princové jsou na draka´, začínající dramatickou scénou jako by to byl odkaz na právě tento výborně napsaný příběh o dvou zamilovaných mladých lidech nemající však svůj osud pevně v rukách. Ani jeden nemá dodělanou školu a do toho rodiče myslící to s nimi pochopitelně dobře. A tak dojde na hádky,urážky, nafrněnost, ale i zoufalství, přání a zklamání. Jana Hlaváčová a Blanka Bohdanová v rolích matek snad do toho dali všechno. Jejich herecký výkon předčí veškerá očekávání. Příběh dokáže zaujmout svojí romantickou dramatizací, která překvapivě nemá jedinou slabou chvilku. Režisér Jiří Adamec natočil jednoduchý studiový televizní snímek, na který může být právem hrdý. (24.02.2016)

Čenský se ke konci tváří (i chová) jak psychopat a divák žasne, že mu to Andrlová takovou dobu žere. Žel i jí scénář občas předepisuje divné a nevěrohodné repliky. (17.02.2013)

Československá televizní inscenace podle scénáře O. Zelenky o lásce dvou mladých lidí, osmnáctiletého Ondřeje Nováka a sedmnáctileté Aleny Veselé, pocházejících z rozdílných společenských vrstev. Do rolí zamilovaného páru byli obsazeni J. Čenský a I. Andrlová (ve skutečnosti o necelý rok starší než její filmový partner) a od okamžiku, kdy na přátelské návštěvě u bohatých Nováků dala Ondřejova matka nevhodným vyptáváním povýšeně a jasně najevo, co si myslí o Aleně, vyrůstající bez otce ve skromných podmínkách i o jejich začínajícím vztahu, začíná velmi zajímavá podívaná s výborně napsaným příběhem a skvělými hereckými výkony. Za nejzajímavější považuji zejména velmi přirozené zachycení rodinného života a běžné komunikace mezi rodiči a jejich dětmi spolu s hereckými výkony obou matek, paní Novákové v podání J. Hlaváčové, arogantní a nechutně a s opovržením se chovající k rodině Aleny a B. Bohdanové, rozvedené a chudé, avšak moudré a hrdé Aleniny matky. Jejich vzájemná konfrontace v bytě Veselých byla lahůdková. Ondřejova otce představoval Miroslav Zounar, žijící pod pevnou rukou své manželky a snažící se udržet se synem přátelský a nenucený vztah, avšak bezmocného vzhledem k nenávisti jeho manželky k synově lásce. Mladý pár se scházel i přes zákaz a nevoli jejich rodičů a plánoval svou budoucnost bez nich, avšak jejich láskou prudce otřásla úspěšná Ondřejova zkouška na FAMU a Ondřej nechtíc propásnout svou životní šanci jejich původní plány změnil k nelibosti své partnerky. Z dnešního pohledu se zdá neuvěřitelné, že v okamžiku, kdy Alena své matce oznámila, že už není panna, bralo se jako samozřejmost, že je v jiném stavu. Samotný závěr zůstal otevřený a divák může přemýšlet o tom, zda se jejich vztah má šanci dát nějakým způsobem ještě dohromady. Přiznám se, že o hereckých schopnostech a šíři hereckého umění J. Čenského jsem měl jisté pochybnosti, avšak díky tomuto filmu jsem si svůj názor v tomto směru poněkud opravil. V menší roli starší Aleniny sestry se objevila D. Veškrnová a Aleninu kolegyni v nemocnici, která mladému páru půjčovala svou garsonku, představovala D. Bartůňková. Podle mého názoru se jedná o vynikající a nadčasovou, avšak bohužel zapomenutou inscenaci režiséra J. Adamce ze života mladých lidí, jejichž lásce rodiče nepřáli a o délce trvání jejich vzájemných sympatií nerozhodl nikdo jiný než osud. (12.11.2018)

tak doufám, že tenhle příběh je z dob komunismu a v dnešní době se už nic podobného neděje...doufejme (12.05.2009)

Tvorba své doby. Čenský je pořád fešák jak tenkrát😊 (31.01.2016)

Tvléééé, to bylo k uzoufání! Jak rodiče blednou strachem, aby jejich děťátko nemuselo fyzicky pracovat. Nedejbože, aby nemělo x vysokých škol. Nebo aby někdo neměl maturitu! To není člověk! Bez maturity! A zdálo se mi to nebo to mělo úplně totálně ujetý zvuk? Prostě špatně dodělaný? Jako z hrnce, v parku neslyšet ptáčka… No, ale to je čistě můj subjektivní názor. Ale i jinak to stálo za starou bačkoru, a nelíbilo se mi to kdysi, a nelíbí se mi to ani nyní. Ovšem přesto neodolám a dám nějaké plusové hodnocení, za pár úsměvných scén. Za nic jiného se to nedá. (24.10.2016)

"Jak to se mnou mluvíš?!" "Jak zasloužíš!" Gymnazista z lepšej rodiny Čenský zbalí pracujúcu ošetrovateľku bez maturity Andrlovú, obaja sa milujú tak veľmi, až im z úst lezie jedno patetické klišé za druhým. Gymnazistovi rodičovia, ktorí majú zo synkom veľké plány, začnú prejavovať obavy aby sa mu nešmykli päty a návšteva potencionálnej nevesty sa zvrhne na vzájomnú konfrontáciu ohľadom výšky príjmu. Ďalšia konfrontácia nasleduje medzi oboma matkami (vynikajúca Hlaváčová a Bogdanová), po ktorej sú tu nejaké dobre mienené rady, na ktoré naši zaľúbenci reagujú milovaním sa natruc a nie veľmi realistickým plánovaním spoločnej budúcnosti. Keď ale príde na lámanie chleba, je všetko inak. Veľmi dobre napísané aj zahraté, pobavilo. PS: Záverečné Čenského doliezanie je vskutku nepríjemne presné, človek si až spomenie na vlastné mladistvé momenty, ktoré by rád zabudol. Och. (27.05.2023)

SPOILERY: Rodiče. Jedni zvolí hulvátskou cestu do pravěku, a druhá maminka tuto trasu sice na mapě nemá, ale zase krouží okolo strachů ze zklamání, které evidentně zažila sama. Mladí (především mužská část) si to ale nejprve taky idealizují, a pak představují jak Hurvínek válku, i s přešlapem. Nakonec to má konec stejně otevřený, ale každopádně láska kvete v každém věku, a to nahoře, i dole, s, nebo bez. (07.05.2012)

Tak nějak se celá ta série o problemech mladych lidí žijících v marastu minulého režimu povedla. No a po mnoha letech se ukázalo, ze režim možná barvy změnil, ale ty základní problémy zůstávají stále stejné....vlastně uz po několik století. Slováci mají na situaci v závěru příběhu krásné přísloví: "Koza chodí od radosti na l'ad tancovať." (14.08.2020)

Klasická televizní inscenace. Mladí řeší své problémy a chtějí si hrát na dospělé, ale nějak to nevychází. Téma, které je stále aktuální. Jen toto je v kulisách těžkých osmdesátých let. (22.07.2016)

V prvej polovici osemdesiatych rokov vysielala ČTV cyklus „Tak se ptám“. Tam sa riešili rôzne problémy, predovšetkým mladých ľudí (prvá láska, prvé zamestnanie, vzťah mladej dievčiny so ženatým mužom, atď. atp.), v skutočnosti sa jednalo o ďalšiu pascu režimu na mládež. Jedna z epizód popisuje tiež prvý milostný vzťah chlapca a dievčiny  na začiatku života. Práve tento diel mal pomerne veľkú popularitu, teda prinajmenšom na Slovensku. Napríklad hláška „Včera jsem přestala jíst panenský jablíčka“ zľudovela a aj na Slovensku sa prenášala v originály, to jest česky. Postava permanentne agresívnej pani Andrlovej robí ošetrovateľku (ošku, ani nie kvalifikovanú sestričku) niekde v špitále, vynáša bažanty a utiera pacientom zadky. To sa nezdá matke hlavného predstaviteľa deja (pani Hlaváčová) a dáva to patrične najavo. Predstavuje si pre syna niečo lepšie, určité dosiahnuté vzdelanie (situácia jej myslím dala plne za pravdu, slabo kvalifikovaných ľudí  na fyzickú hrdlačinu je na celom svete mraky). Veď koniec – koncov aj postava pani Andrlovej  ako si hmlisto spomínam, plánuje nejaké zvýšenie svojej kvalifikácie.  A práve pri  tejto postave by som sa chcel pristaviť: od začiatku je nepochopiteľne  agresívna a konfrontačná. Vôbec tomu nerozumiem. Veď keď niekto plánuje život s druhou osobou, plánuje spravidla život aj s jej príbuznými – Rómeo a Júlia boli vo svetovej literatúre dosť ojedinelí a sú v podstate možní len v západnom civilizačnom kontexte. Táto osoba (stvárnená p. Andrlovou) neustále, od začiatku a systematicky útočí a hľadá konfrontáciu so svojou budúcou svokrou. Mladí ľudia to dnes už   asi nevedia, ale pokiaľ by ten chlapec, ktorého hrá pán Čenský,  nešiel na vysokú školu, bez debaty by ho vzali na dva roky na vojnu niekde na opačný koniec republiky (Humenné volá) a bolo by vymaľované. To by sa asi jeho partnerke páčilo najviac. Veď matka hlavného hrdinu nemohla za to, že to matke hlavnej hrdinky v živote nevyšlo (každý žije svoj život, zodpovedá zaň individuálne) a tiež chcela pre svojho syna (a predpokladám že tým pádom aj pre oboch mladých) to najlepšie. Asi ako každá matka. Vlastne jediné čo stálo za videnie, bol herecký výkon matiek hlavných hrdinov, predovšetkým Blanky Bohdanovej, ktorá hrala životom ubitú,  unavenú, opotrebovanú ženu. Tá ma skutočne dojímala. Za  jej výkon 3 hviezdy. (14.05.2023)

Kdo má rád české herce a situace, tuhle polozapomenutou inscenaci ocení - hlavně výkony p. Hlaváčové a p. Bohdanové jsou velmi přesvědčivé. Jinak možná přepálená stopáž a velmi nevýrazný závěr, na takové si z dětství pamatuju, když to skončilo nijak, ale sorry - více prozrazovat nebudu:-) (24.09.2013)