Něco jako komedie

Ne, že by to bylo kvodíjak špatný, ale na mě to bylo tuuze pomalý a občas nudný. Vlastně je to film o ničem, jen se staží hrát si na chytrý. Nebo takový je? Jestli se budu chvít někdy zabít a vzpomenu si na něj, možhná si ho pustím a uvidím. Jako fanoušek Queen jsem měl v půlce strach, když jsem zaslechl prní tóny Under Pressure a čekal, že bude zpívat psychiatrický sbor, ale pak naštěstí zazněl Freddieho hlas. # příběh 5 | hudba 5 | humor 2 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 (07.08.2011)

Přál bych každému zažít ten pocit, kdy si pustíte film, o kterém skoro nic nevíte a po chvíli si uvědomíte, že snad musí být inspirován právě vámi. Rozhodně nic pro ty, kteří se nechali strhnout pseudohodnotami většiny a řeší jen splátky nebo to, že má soused lepší auto. Víc filmů o nás "zvláštních". (07.07.2012)

Jeden z těch filmů, co se vyloupnou odnikud, chytnou vás za flígr a vymetou s vámi podlahu. Takové mám nejraději. Má to správné emo ingredience, trápeníčko i humory, bezva hudbu, ale to úplně nejlepší na téhle něco jako indie komedii je Zach Galifianakis. A pozor, nikoliv ve vtipné a situačními gagy vytuněné roli, ale v těžce depresivní a zároveň laskavé poloze psychicky rozloženého táty od rodiny. Stačí jeden pohled do jeho očí a víte, že je tam všechno špatně. Jedna z nejlépe napsaných postav za hodně dlouhou dobu. A ten hořkosladký závěr, to byl balzám na duši. Po všech stránkách vyvážený film, jeden z nejlepších, které mi letos prošly hledáčkem. (19.12.2014)

Být mladým je strašně náročné. Tohle nám (ve zkratce) říká tenhle sympatický, hodně dobře obsazený film. Hlavní hrdina (pro mě neznámý Keir Gilchrist) se mi opravdu do role kluka, který neví, jak dál, opravdu hodil. Stejně jako Zach Galifianakis, který zde předvedl minimálně pozoruhodný výkon. No a začínám pomalu chápat, co všichni vidí na Emmě Roberts. V menších rolích se mi líbili Jeremy Davies a hlavně Lauren Graham (bylo fajn ji vidět znovu ve filmu). Upřímně, kdybych tenhle film viděl tak za rok, tak by mě možná tak nezasáhl, jako teď. Taky totiž přede mnou stojí pár věcí (maturita, vysoká) ze kterých mám trochu depresi. A vědět, že na mě někde v nemocnici čeká někdo jako Zach anebo Emma, tak si asi taky dám trochu "pauzu" ode všeho… :-) 90 %. (13.02.2011)

V súčasnosti je mladý človek vystavený väčšiemu vplyvu stresových situácií, než ako tomu bolo za čias našich rodičov. Možnosti, ktoré sa vo svete otvorili sú ako pasti, ktorých jedinou úlohou je zmiasť a zneistiť. Craig prežíva niečo podobné. Pocity úzkosti, depresie sa u neho prejavujú častejšie ako by sa mu páčilo a pomyslenie na samovraždu nedokáže už niekoľko týždňov dostať zo svojej hlavy. Tak príde na psychiatriu a žiada aby ho vyliečili. Film je príjemnou tragikomédiou zo života ľudí, ktorých reálny svet udupal a ktorý sa nevedia, alebo nemôžu znova postaviť na nohy. Craig ako inteligentný mladý človek, ktorý sa zaujíma sa stáva pozorovateľom rôznych osudov, s ktorých sú pre neho niektoré dôležitejšie ako ostatné. Za veľmi krátky čas si dokáže nielenže vybudovať na psychiatrií autoritu, ale aj spoznať spriaznenú dušu a postaviť sa na vlastné nohy a čeliť priamej konfrontácií so svetom. Viem, znie to jednoducho a predvídateľne a ja to tu ani nemienim vyvracať. Boden a Fleck si ale každopádne zaslúžia niekoľko mojich úctivých slov, pretože pri ich filme som sa bavil. Vyvarovali sa patetickosti, do ktorej to mohlo každou sekundou skĺznuť a aj trápnosti. Scény sú pospájané v dokonalej súhre a vytvárajú príjemnú, uvoľnenú atmosféru, ktorá sa nesie celým filmom. Na tom majú veľkú zásluhu aj pacienti psychiatrickej liečebne, ktorý boli vtipný a uveriteľný. Hlavne Galiafianakis, ktorý predviedol jednu z vážnejších svojich postáv a ktorá mu kupodivu veľmi sedela. Priemerný príbeh, v nadpriemernom spracovaní. (16.10.2011)